Pane generální řediteli, v čem vidíte hlavní důvod, proč by stát měl mít i svého dopravce?
Například se ještě nestalo, na rozdíl od jiných dopravců, že bychom se jen tak rozhodli zrušit bez náhrady spoje, protože chceme modernizovat své jednotky, nebo třeba proto, že nemáme žádnou zálohu a zrovna je naše vozidlo po nehodě nabourané. Stejně tak si nehrajeme s cenami způsobem, že by v našem vlaku byly jízdenky ve špičce v řádu stokorun dražší než mimo ni. Dalším argumentem je, že zajišťujeme služby síťově v celém státě. Všude si koupíte jízdenku na vlak kamkoliv chcete a za stejných podmínek, spoje na sebe navazují a v případě mimořádností se o vás postaráme.
Jinými slovy, národní dopravce je podle Vás sázka na jistotu?
Jako firma spolehlivě fungujeme celá desetiletí, máme vozidla, zázemí pro jejich údržbu i lidi, kteří se starají o provoz a o zákazníky, není moudré to všechno zahodit a spolehnout se jen na trh. Ten sám o sobě nic nevyřeší a může se stát, že budeme z veřejných rozpočtů nakonec platit za dopravní obslužnost více než doposud. Ostatně, to dokázala i situace na lince Praha – Ostrava, kde se úhrada ze státního rozpočtu kvůli vstupu konkurenčních dopravců několikanásobně zvýšila. Mluvíme přitom o desítkách milionů navíc, které dnes dostávají od státu i tyto soukromé firmy.
Liberalizace se v České republice velmi živě diskutuje. Co děláte pro posílení své pozice?
Když se před deseti, patnácti lety začalo mluvit o úplném otevření trhu v celé Evropě, řekl nám stát: „Dělejte, co umíte. Jste akciová společnost a já vám vlaky nenakoupím“. Tak jsme získali mezinárodní rating a půjčili jsme si peníze. Investovali jsme 40 miliard korun a průměrný věk naší flotily od uvedení do provozu se snížil na cca 21 let. Další vozy pro dálkovou dopravu jsme koupili od rakouských ÖBB a uvádíme je postupně do provozu. Taky chystáme velkou úpravu interiéru pendolin, která jsou zhruba v polovině své životnosti. Takže první, co jsme udělali, byla modernizace vozidlového parku a samozřejmě tlak na kvalitu služeb. Myslím, že změnu k lepšímu vnímá každý.
To je pravda. Na tratích se objevily jak modernizované vozy, tak desítky zcela nových jednotek od Siemensu, Stadleru či Pesy. Je to hlavní důvod, proč počet vašich zákazníků neustále roste? Loni jich bylo 171,5 milionu.
Jeden z hlavních. Ale lidem dnes nestačí pohodlné a klimatizované vlaky. Chtějí bezplatné Wi-Fi připojení, rychlé a spolehlivé online odbavení, odvoz taxíkem domů při ujetí posledního přípoje a tak dále. Zajišťujeme plnění závazku veřejné služby ve všech regionech. Za svou povinnost považujeme i zajištění síťové přepravy vozíčkářů. Máme desítky plošin ve stanicích, upravili jsme desítky vozidel a vytvořili speciální rezervační systém. Díky tomu s námi loni cestovalo na 6000 vozíčkářů. A to víme jen o těch objednaných. Denně jich dnes přepravíme víc, než v devadesátých letech za celý rok. Měl bych ještě připomenout rozvoj moderních způsobů odbavení. Nakoupili jsme nové přenosné poklady do vlaků, rozšiřujeme placení bankovními kartami ve vlacích, máme nový web a e-shop, velmi oblíbená je mobilní aplikace Můj vlak a se zákazníky komunikujeme přes Facebook nebo Twitter. Úspěšně funguje i zcela unikátní komunikační systém, který zrychlil tok informací mezi vlakovými četami a dispečery. To má zásadní význam při zkvalitnění péče o zákazníky nejen při mimořádnostech.
Fotogalerie: - Jízdní řád Českých drah
Nemůže se stát, že otevřením a rozdrobením trhu po jednotlivých linkách mezi různé dopravce dojde k narušení síťového zajištění těchto služeb?
Musí být stanoven jasný plán otevírání trhu v ČR, definována role národního dopravce a samozřejmě určen způsob budoucího zajišťování síťových služeb na liberalizovaném trhu, včetně tarifní integrace nebo spolupráce dispečinků dopravců. Jinak zákazníci přijdou o základní výhodu, kdy na jednu jízdenku projedou celou republiku a všude dostanou stejnou péči, stejné informace a bude o ně postaráno v případě mimořádných událostí. Zajištění takového servisu síťově na celém území státu má dnes v České republice každý za samozřejmost, ale financuje to a organizuje výhradně národní dopravce České dráhy.
Závazná evropská legislativa, která proces liberalizace osobní železniční dopravy upravuje, byla schválena relativně nedávno. Nespěchala Česká republika příliš s otevíráním trhu?
Železniční trh se u nás otevřel už v devadesátých letech minulého století, tedy mnohem dříve než v jiných státech. Tehdy na to velmi doplatila nákladní doprava ČD, která doslova přes noc přišla o část tržeb z lukrativních ucelených vlaků. Zůstaly jí ale zaměstnanci, starý vozidlový park a ztrátové jednotlivé vozové zásilky. ČD Cargo se s tím vyrovnává dodnes. Česká republika také oddělila infrastrukturu od národního dopravce, zatímco jiné státy si zachovaly silné holdingy a chytře vyčkávaly, jak se situace dál vyvine. Proti nim jsme nyní v nevýhodě. Další náš hendikep je, že u nás chystáme soutěže na státem dotované linky a jinde v Evropě uzavírají dlouhodobé kontrakty se svými národními dopravci. Hrozí tak, že když doma přijdeme o část výkonů, nedostaneme šanci je nahradit v zahraničí, protože tamní trhy zůstanou uzavřené až do konce roku 2033. Jinak řečeno, oni k nám můžou, ale my k nim ne. Například italský stát a státní dopravce Trenitalia uzavřely smlouvu na provoz vlaků InterCity a nočních spojů na 10 let do roku 2026. Trenitalia přitom dostane za každý ujetý kilometr třikrát tolik, než dostáváme od státu my.
Ministerstvo dopravy všechny tyto informace určitě má a pracuje s nimi, ale dostanou se k nim i kraje? Přece jen u vás objednávají největší rozsah dopravní obslužnosti a budou se rozhodovat, jak postupovat dál po skončení dlouhodobých smluv.
Každý kraj je jiný. Je proto důležité, abychom ke každému přistupovali individuálně a nabídli mu odpovídající řešení. Absolvovali jsme šňůru jednání se zástupci jednotlivých krajských samospráv a komunikace probíhá i na úrovni Asociace krajů. Všude tam se snažíme otázky liberalizace železničního trhu v Evropě otevřeně probírat a předávat informace, které jim nejsou běžně dostupné a známé. Přitom mají zásadní význam a mohou mít do budoucna vliv na kvalitu služeb poskytovaných občanům za peníze z veřejných rozpočtů. Liberalizace má zkrátka řadu úskalí a je potřeba s nimi počítat. Poslední desetiletí nás už několikrát poučila o tom, že trh všechno neřeší. Chtěl bych proto apelovat na všechny, kteří rozhodují o budoucnosti Českých drah, aby mysleli na to, že národní dopravce je nejen nositelem těch nejlepších oborových tradic, ale také držitelem jedinečného know-how.
Komerční sdělení
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
