V poslední době se vyrojily jako houby po dešti diskuze o tom, co by se stalo, kdybychom vystoupili z EU. Vám však strašení Czexitem přijde přehnané. Proč?
Myslím si, že když naši občané měli možnost referendem rozhodnout o našem vstupu do EU, měli by mít i možnost hlasovat o tom, že bychom mohli z EU vystoupit. Od té doby, co jsme do Evropské unie vstoupili, se v ní totiž spousta věcí změnila. Evropa třeba nemá fiskální politiku, byla přijata Lisabonská smlouva. To znamená, že je většinové hlasování. Nám v této souvislosti vadí, že bylo například zlikvidováno naše zemědělství. Kvůli dotacím do velkých zemědělských států typu Francie, Itálie, Španělska, případně Německa. Byli jsme zemědělsky soběstační, dnes jen z dvaceti pěti procent. Do toho si vezměme, jaké tu byly pobídky, a to, že 300 miliard – někdo tvrdí, že dokonce 460 miliard – je ročně odváděno ven ve formě dividend a zisků. Přitom tu není zákon o rekapitalizaci, to znamená, že by 40 nebo 50 procent byla ta společnost povinna investovat zpátky do České republiky. Další věcí je fakt, že jsou u nás továrny, takzvané montovny, které vytvářejí zboží bez velké přidané hodnoty. Nedomnívám se tedy, že by vystoupení z Evropské unie byla apokalypsa. Například nás poškozují sankce EU vůči Rusku. Skláře a další firmy. Nemohou tam vyvážet. Tradičně to byl náš odběratel. Bavíme se o Číně i o dalších státech. Dříve jsme byli soběstační, výrobky jsme uměli vyrábět i prodat. Týká se to i zbrojařského průmyslu. Byli jsme jedna ze šesti zemí, která vyráběla moderní tanky. Myslím, že strašení apokalypsou ze strany některých našich politiků není namístě.
V lednu jste se ve svém projevu ve Sněmovně nelichotivě vyjádřil k Dublinu IV. Uvedl jste mimo jiné, že migrační krize přešla z akutní fáze do chronické a EU páchá sebevraždu a nutí nás se zúčastnit. V čem je pro nás Dublin IV nebezpečný?
Všechno nasvědčuje tomu, že budeme silově přehlasováni a Dublin IV bude vnucen ostatním státům. Budeme se muset vykoupit neskutečnými finančními částkami za to, abychom tu neměli pravidelně 15 tisíc migrantů za rok. Domnívám se, že to bude podmíněno i čerpáním kohezních fondů. Že EU řekne, že kohezní fondy jsou určeny přednostně státům, které jsou v eurozóně. To znamená, že nás budou tlačit přijmout euro. To, že Evropská unie páchá sebevraždu v přímém přenosu, není jen můj názor. To je i podle informací, jaké máme ve Sněmovně od příslušníků Bezpečnostní informační služby, nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, případně od Vojenského zpravodajství. V případě, že dojde k našemu přehlasování ohledně Dublinu IV, mělo by se vypsat referendum o vystoupení z Evropské unie.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve videovzkazu k neformálnímu summitu EU uvedla, že pokud chceme peníze, tak musíme být solidární s uprchlíky...
Mluvil jsem o tom teď na summitu zemí Visegrádské čtyřky. Pokud někdo řekne solidarita a slyšíme to od zemí V4, tak tomu rozumím, protože toho máme spoustu společného. Když to slyšíme od paní Merkelové, je to podle mého názoru pouze synonymum na slovo poslušnost. Máme s tím neblahé zkušenosti, i třeba co se týká druhé světové války.
Miloš Zeman kritizoval v TV Barrandov v pořadu Týden s prezidentem Českou televizi. Vysvětlil, že jedna z cest k řešení spočívá ve dvojím zamítnutí zprávy o hospodaření, což by následně vedlo k personálním změnám. Jak to vidíte vy? Také si přejete změny v ČT, nebo by to byl útok na televizi a ohrožení demokracie?
Jednoznačně to podporuji. Osobně si myslím, že by měla být opakovaně odmítnuta zpráva generálního ředitele České televize. Na základě toho by měl být generální ředitel České televize odvolán, protože to, co provádí ČT, je tendenční, zejména pořady 168 hodin a Reportéři ČT. Navíc Česká televize ani nepodléhá kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. To je zásadní věc, kterou bych chtěl změnit. Prověřit hospodaření České televize, která utrácí peníze od daňových poplatníků na projektech, které nejsou z mého pohledu zcela objektivní. Z tohoto důvodu návrh pana prezidenta podporuji.
Psali jsme:
Objevil se návrh na odvolání předsedy vaší strany Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny. Je to kvůli jeho výrokům o táboře v Letech. Jak vidíte vy tuto kauzu?
Je to celé nepochopení. Nikdo přeci nezpochybňuje holocaust, a to, co se v Letech stalo. Nám jde skutečně o tu pietu. Nikdo nezpochybňuje to, že to byl kdysi sběrný, později pracovní, poté cikánský neboli romský tábor, ve kterém byla spousta chorob, v důsledku toho zahynulo mnoho romských dětí na tyfus. Další byli deportováni do koncentračních táborů a v roce 1943 přešel tábor do správy koncentračních táborů. To je nezpochybnitelné. Bylo to neskutečné utrpení. Na druhou stranu jenom cíp toho bývalého vepřína, v podstatě jen kus plotu, zasahoval do prostoru, kde byl kdysi umístěn tento nešťastný tábor. Tak šlo koupit jen kus tohoto pozemku, a ne celý ten objekt. Podle našich informací byl ohodnocen na 100 milionů. Nemovitosti byly ohodnoceny na 80 milionů. Vláda prostřednictvím ministra Hermana rozhodla, že se to odkoupí za 400 milionů. To je to, co nám vadí. Tohle jsme chtěli říci.
Při úvahách o vládě se nyní mluví hlavně o variantě, kde by SPD nebyla. Tedy ANO s ČSSD s podporou komunistů. Je to podle vás nyní nejpravděpodobnější možnost?
Tato varianta je teď nejvíce na stole. Všechno je to však křehké a otevřené. Podle mě však tato varianta nedopadne. Je potřeba si uvědomit, že těch patnáct poslanců, kteří za ČSSD sedí v Poslanecké sněmovně, jsou sobotkovci. Je mezi nimi jak sám bývalý premiér Bohuslav Sobotka, tak bývalý ministr vnitra Chovanec i zahraničí Zaorálek. Takto bych mohl pokračovat. Z těch patnácti už devět avizovalo, že by se pro případnou podporu vlády s účastí ČSSD nevyslovilo, pět řeklo, že uvidí. Jediný, kdo uvedl, že by mu to nevadilo, byl pan poslanec Foldyna. Nevím, jestli se časem jejich uvažování změní, ale tuto variantu já považuji za nepravděpodobnou.
Ještě tedy nejste úplně ze hry?
Ještě se to bude nějakým způsobem vyvíjet. Měli jsme nějaké připomínky k programovému prohlášení vlády, ale při jednání expertních týmů byly akceptovány. Je to teď jedna ze tří variant. Podle mého se pan premiér v demisi Andrej Babiš rozhodne až na základě nějakého dalšího jednání s ČSSD v průběhu několika dalších týdnů. Všechno je otevřené. Je to na jednání předsedů politických stran. Je potřeba přijímat kompromisy. V případě prosazení našich programových priorit a průniku jednotlivých programů jsme připraveni k případné podpoře vlády Andreje Babiše v následujících týdnech.
Takže je to ještě na týdny, než můžeme očekávat nějaký výsledek?
Je to na týdny. Vidím, že je tu nějaký plán a harmonogram. Měsíc květen je poměrně prázdný. Domnívám se, že mimořádná schůze Sněmovny k případné podpoře vlády bude někdy v květnu nebo na začátku června.
Ing. Radovan Vích
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
