Pche, jaká Unie? Normální protektorát. Pohádky ovčí babičky Merkelové. Hovoří místopředseda Úsvitu

23.04.2016 10:53

ROZHOVOR Jan Zilvar je znám coby tiskový mluvčí poslaneckých konferencí a hnutí Úsvit – Národní koalice. ParlamentníListy.cz s ním tentokrát hovořily jako s místopředsedou parlamentní sestavy kolem Marka Černocha. Jaký názor má na politické uspořádání Evropy a jak vidí její budoucnost?

Pche, jaká Unie? Normální protektorát. Pohádky ovčí babičky Merkelové. Hovoří místopředseda Úsvitu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Zilvar a Marek Černoch

Pane místopředsedo, objevily se nové návrhy Evropské komise na řešení uprchlické krize, které pozměňují hlavně jejich přerozdělení, jaký na ně máte názor?

Náš názor na jakékoliv přerozdělování se nezměnil. Co víc, EU, protože narazila, si to chce tak nějak dělat sama s vlastní agenturou, bez vlivu států, kterých se to přímo týká. To už není Unie, ale protektorát.

Anketa

Co soudíte o nových návrzích Evropské komise na trvalé přerozdělování uprchlíků?

hlasovalo: 23692 lidí

Blok proti islámu loni nasbíral v rekordním čase čtvrt milionu podpisů pod petici proti bruselským kvótám a za vypsání referenda o odmítnutí kvót. Když se tato petice projednávala před třemi týdny na plénu Poslanecké sněmovny, přijala sněmovna usnesení, ve kterém ukládá vládě dát k této petici oficiální stanovisko s termínem do pondělí 11. dubna. 11. duben již uplynul, je již nějaké stanovisko vydané?

Vláda bude dělat to samé jako doposud. Jak se ukazuje na příkladu ČSSD a nezaplacení 337 milionů korun, je to taková koaliční taktika. Když musím přiznat chybu nebo dát za pravdu někomu jinému, tak se raději tvářím, že problém neexistuje. A vysedím to. Když to trochu odlehčím a budu parafrázovat postavu letošního oslavence Karla IV., která v jedné z her Jaroslava Vrchlického říká: „Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám!“ Jasně se tím ukazuje ve vší nahotě, co si o právu, zákonech a závazných usneseních současná vláda pana Sobotky myslí a jakou odpovědnost cítí vůči těm, kteří je volili. Škoda že budou volby až za rok.

Bavorský ministr financí Markus Söder prohlásil, že pokud se nepodaří najít řešení uprchlické krize, musí se hledat řešení na národní úrovni, a to třeba uzavřením vlastních hranic, myslíte si, že uzavření hranic by bylo správným rozhodnutím?

My u nás máme šanci ještě něco uzavřením hranic ovlivnit. Německé země už moc ne, protože při množství běženců, kteří již na území Německa mají, už pro ně žádné dobré řešení neexistuje. Navíc pokud dnes někdo jede do Itálie přes Mnichov, tak ho na rakousko-německé hranici čeká kontrola jako před Schengenem a na Brenneru bude další… Jiná situace je u nás. My máme stále šanci podle přísloví „Kdo je připraven, není překvapen“ se o svoje věci postarat řádně. Málokdo si totiž dnes veřejně připouští, že až ty statisíce lidí v západní Evropě zjistí, že La Manche nepřeplavou a v Německu, Francii, Švédsku, Belgii, Nizozemsku je nechtějí… Tak zapálí pár ulic, rozbijí pár aut, v nejhorším případě přijdou nějaké atentáty a pak půjdou tam, kde ještě nebyli a kam je hlavně kdo pustí. A tady musíme být připraveni k efektivním řešením.

Baví mě sledovat rétoriku politiků okolních států, ale zejména těch našich. Viděno optikou loňských prohlášení vlády je letos největší xenofob a populista premiér, ministři vnitra a zahraničí a další v zákrytu. Dokonce i ministr financí je na protiimigrační vlnce, a to ještě v zimě nechtěl o ochraně našich hranic ani slyšet!

Denně se vyskytují informace o tom, kolik lidí zemřelo při převážení migrantů přes moře na lodích, které mají kapacitu daleko menší, nebo při nelegálním převážení přes hranice, jaký na to máte názor? Myslíte, že se tomu dá nějak zabránit?

Samozřejmě že smrt je smutná, ať potká kohokoliv. Na druhou stranu řešení je poměrně jednoduché a bez ztrát na životě. Zejména v momentu, kdy už tak nějak víme, jaké jsou hlavní proudy migrace a hlavní, řekněme, nástupní a cílové stanice. Vzhledem k tomu, že se Evropa podílela na rozvalu autoritářských režimů, z jejichž území se teď valí migrační vlny, mohla by teď začít něco pro nové režimy (nové demokracie to rozhodně nejsou) dělat, aby se život vrátil do snesitelných kolejí. Vybudování bezpečných míst a měst, které budou zaručovat obyvatelům mír a práci.

Je to strašně jednoduše řečeno, ale princip je jednoduchý. Bohužel realita dneška reprezentovaná například postoji Turecka jasně ukazuje, že ten problém je jinde. A nejde o hegemonii územní, ale o zdroje nerostných surovin. Vzpomeňme situaci kolem Kurdů například. Navíc Evropa stojí na korupci a vlivové politice, takže to, že někde shodí někdo z EU pár pytlů potravin, ještě neznamená, že někomu pomohl. Navíc v mnoha případech tato pomoc končí v rukách nepřítele. Ještě věta k neziskovkám. Zajímalo by mne, kolik skutečných peněz skončí například v Turecku, když já v Praze přispěju, řekněme, tisíc korun. Spočítal to někdo?

Angela Merkelová očekává, že uprchlíci, kteří utíkají před válkou a žádají o azyl, se po skončení války vrátí domů do své vlasti. Prohlásila: „Očekáváme, že se – až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát – se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti.“ Je to vůbec reálné?

Angela Markelová je se svými očekáváními dávno v kategorii pohádek ovčí babičky. Divím se, že se nepoučila z jugoslávského konfliktu na začátku 90. let. Kolik procent běženců se skutečně vrátilo do svých rodných vesnic a měst? A to byl test v malém. Neodejde nikdo, resp. nikdo dobrovolně.

Anketa

Poslanec Ivan Gabal chce zakazovat a mazat weby, které šíří ruskou propagandu. Souhlasíte?

4%
96%
hlasovalo: 10914 lidí

Po uzavření takzvané balkánské cesty zůstaly na řeckém území desetitisíce migrantů, kteří mají namířeno do Německa či Skandinávie. V Řecku proto vznikly dva velké dočasné tábory, kde je momentálně okolo 11 tisíc lidí. Řecké úřady se je snaží přesvědčit, aby se přesunuli do ubytoven pro uprchlíky. Jak soudíte, že to dopadne? Podaří se uprchlíky bez problému přesunout?

Moje domněnka je, že to bude násilný přesun zpět za Bospor.

Naší zemi se zatím cesty uprchlíků vyhýbají. Ti, kteří sem přišli řízeně, si to po pár týdnech rozmýšlejí a chtějí raději do Německa. Musíme ale počítat s tím, že migrační proud se může ze dne na den změnit a uprchlíci začnou do Evropy mířit i přes naše území. Jsme na to připraveni? Dá se tomu zabránit, anebo jak takový případný nápor nějak zmírnit?

Nejsme připraveni, a ať se někomu líbí nebo ne, jediným účinným řešením je ochrana našich hranic. Možnosti a systémy jsme představili už dvakrát na našich odborných seminářích, pan ministr Chovanec byl na výletě na Slovensku, kde mu jeho slovenský kolega ukázal jejich podobné řešení. Takže já být skutečně zodpovědný ministr, začnu dělat pro věc maximum.

Pokud jde o putování migrantů, nikdo nemůže zodpovědně odhadnout, co se stane.

V souvislosti s uprchlíky a jejich rozdělováním do jednotlivých zemí se nejen u nás mluví nejčastěji o kvótách, které by měly platit pro všechny země EU. To zatím vůbec nefunguje a po Evropě se pohybují doslova statisíce imigrantů, které nikdo nezaregistroval, ani „nerozdělil“. Jak se dá proti tomu bránit, jde to vůbec?

Jednoduchá odpověď: Jedině důslednou ochranou našich hranic. Německo paní Merkelové už pro migraci udělalo „dost“. Teď je na všech státech jednotlivě, aby se postaraly samy o sebe. Není to současně konec Schengenu, jak někteří křičí, protože kontrola hranic není o ničem jiném než o tom vědět, kdo k nám přichází. A vzhledem k tomu, že i já jsem držitelem občanky a pasu, tak mi nedělá problém ho kdykoliv ukázat odpovědným orgánům. Volný pohyb osob a zboží tak nijak není narušen.

Aby se imigrant dokázal sžít se zemí, od níž očekává pomoc, měl by mít především snahu naučit se alespoň základy jazyka země, kde chce nově žít. Jako hosté v cizí zemi by se měli naučit historii a přizpůsobit se kultuře, která zde po staletí vládne. Není to pro uprchlíky příliš těžký úkol, dokážou si pak najít i práci?

Tahle otázka je položena příliš sugestivně, proto i moje odpověď bude osobní. Připusťme si variantu, že vaše nebo moje rodina bude nucena naši vlast opustit. 1. budete se vždycky snažit udržet svou identitu (nebudete zahazovat dokumenty), 2. najdete pro sebe takovou zemi, která je vám blízká životním stylem, kulturou, historií, 3. přizpůsobíte se zvyklostem v té zemi a přijmete jejich zákony, 4. právě studiem historie a kultury se budete snažit co nejvíce splynout. To vám na druhou stranu nebrání po celou dobu uchovávat svoje zvyky a svou historii. A to jsem měl říct hned na začátku. Každý z nás by měl v první řadě bránit tu svou zemi. Bohužel zkušenosti například i s „prověřenými“ křesťanskými migranty ukazují, že jim jde hlavně o ekonomickou stránku věci.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Jak chcete přimět ANO znovu jednat o důchodech?

Váš záměr byl dobrý, ale evidentně se nepovedl. Myslíte, že jste se tedy jako moderátor osvědčil? A nemáte pocit, že je tu mezi vládou a opozicí až příliš hluboká propast, která se bohužel pro nás čím dál víc prohlubuje a vlastně je to vidět i ve společnosti, která je rozdělená.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To je liché. Po konci Vrbětic a „zabití“ míru na Ukrajině velké varování

4:44 To je liché. Po konci Vrbětic a „zabití“ míru na Ukrajině velké varování

Ukrajinci před dvěma lety uvěřili Západu a odhodili možnost brzké mírové dohody, která by ukončila v…