Sledoval jste nedávnou debatu v Poslanecké sněmovně okolo vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání? Podle mnohých to byl kabaret... Také jste se při tom bavil? Zaznamenala jsem k tomu dokonce názor, že se Babiš a spol. během jednání Sněmovny stali z obžalovaných žalobci a přeměnili přímo vysílané jednání ve svou volební tribunu... Máte z toho podobný pocit? Kdybyste byli Andrejem Babišem, do které TV debaty byste šli?
Můj zásadní pocit z této komedie kolem Andreje Babiše je ten, že se jedná o zcela účelovou politickou hru mající za cíl pana Babiše a hnutí ANO před volbami poškodit. Lidé, kteří tuto hru rozehráli, si pravděpodobně neuvědomují, že český národ je na podobné manipulace velmi citlivý a že bude reagovat přesně opačně, než iniciátoři této frašky předpokládali – tj. že hnutí ANO a p. Babiš pravděpodobně ještě posílí.
Anketa
Těžko říct. Hnutí ANO, ačkoliv volby zřejmě vyhraje, pravděpodobně nezíská nadpoloviční většinu hlasů, aby Andrej Babiš mohl sestavit jednobarevnou vládu. A koaličního partnera bude shánět jen velmi obtížně. Předseda KSČM Filip se vyjádřil, že s ANO do koalice nepůjde, na Andreje Babiše zaútočil i Tomio Okamura. Takže vše spěje k tomu, že hnutí ANO čeká spíše Pyrrhovo vítězství a podobný vývoj, jakým prošlo svého času na Slovensku hnutí HZDS Vladimíra Mečiara.
V minulých dnech Česko zasáhla vlna odporu k letáku obchodního řetězce Lidl, který v rámci politiky „žádné náboženské symboly“ odmazal z fotky řeckého chrámu kříž. Český Lidl tvrdí, že se na vytváření kampaně nepodílel a že nápad s umazanými kříži pochází z dílny mezinárodního týmu Lidlu. Reklamní materiály jsou podle Lidlu Česká republika totožné ve všech zemích, kde řetězec působí. Šlo o správný krok, nebo jen o bouři ve sklenici vody?
Vlnu odporu k tomuto letáku Lidlu v České republice považuji za naprosto adekvátní a jen velmi mírnou reakci na tento krok Lidlu, který považuji za další pokus o likvidaci evropských kulturních kořenů. Osobně bych doporučoval reakci tvrdší, a to bojkot tohoto obchodního řetězce. Představitelé Lidlu tvrdí, že si nepřejí žádné náboženské symboly. Jak je tedy možné, že půlměsíce na mešitách na svých fotografiích ponechávají? Proto se táži, kde je ta tolik proklamovaná a zdůrazňovaná rovnost? Jinak si nedovedu představit jakýkoliv křesťanský kostel nebo chrám bez symbolu kříže.
Má v případě Lidlu pravdu kardinál Dominik Duka, že umazáváním křížů to začíná a strháváním křížů končí?
Ano, kardinál Dominik Duka má naprostou pravdu. Snad až na jednu věc – nekončí to strháváním křížů, ale vražděním a vyháněním křesťanů z jejich domovů, jak jsme názorně viděli v nedávné době například v Sýrii, Iráku nebo Egyptě.
Konzervativní unie CDU/CSU má po sečtení všech hlasů 33 procent, takže Angela Merkelová zůstává německou kancléřkou. Na cestě k obhajobě mandátu ale sdělila, že „islám patří k Německu a je součástí jeho úspěchu“. Zároveň potvrdila, že nelituje svého rozhodnutí z dob migrační krize. Je Merkelová vůdkyní svobodného světa, či je její politika nebezpečná?
V jednom ze svých předešlých rozhovorů pro Parlamentní listy jsem se vyjádřil, že Angela Merkelová by nemohla řídit ani cirkus. Považuji ji za mimořádně špatnou kancléřku a političku. Nicméně, volba mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem je jako volba mezi leprou a morem. Nevyberete si. Osobně jsem si přál vítězství AfD, ale to se bohužel nestalo.
Rumunsko a Bulharsko by se měly stát novými členy schengenského systému, v rámci kterého je možný volný pohyb osob. Vyzval k tomu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém pravidelném vystoupení před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku. Juncker soudí, že to pomůže migrační krizi. Má pravdu?
Cokoliv řekne Jean-Claude Juncker, je zcela bezvýznamné a irelevantní, zejména pokud se jeho vyjádření týká migrační krize. Bulharsko si během migrační krize své hranice dobře chránilo, Rumunsko rovněž nepředstavuje dosud žádný problém. Takže se domnívám, že ať již Bulharsko a Rumunsko v Schengenu budou, nebo nebudou, na migrační krizi se to nijak neodrazí. Na tuto krizi má vliv jediná věc, a to je rozhodování nejvyšších představitelů EU, kteří ale v této své úloze totálně selhávají.
Dělá podle vás už konečně EU něco kloudného s migrační krizí? Evropská komise přijde údajně s návrhy, jak posílit návraty migrantů. Věříte tomu?
EU s migrační krizí nic nedělala, nedělá a velmi se obávám, že ani dělat nebude. Stejně jako nic nedělá s teroristickými útoky v zemích EU, kromě bezobsažných prohlášení, jak jsou vrcholní evropští politici znovu a znovu šokováni, stejně vágních prohlášení, že si nenecháme vzít naše evropské hodnoty, nezměníme svůj způsob života a kromě výzev k semknutí se.
Americký nejvyšší soud umožnil vládě amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračovat v restriktivní uprchlické politice a zablokoval rozhodnutí federálního odvolacího soudu, podle jehož výkladu by do země mohl být do konce října umožněn vstup až 24 tisícům dalších uprchlíků. Jaká je to podle vás zpráva?
Myslím, že pro Evropu tato zpráva nemá větší význam. Pokládám tento vývoj za mírně pozitivní, nicméně se nedomnívám, že by se jednalo o jakkoliv zásadní posun. Američané si řeší svoje problémy a Evropa si musí řešit ty svoje.
Vztahy mezi Severní Koreou a Spojenými státy se nebývale přiostřují. KLDR hrozí Spojeným státům, že zaplatí vysokou cenu, pokud Rada bezpečnosti OSN schválí americký návrh nové rezoluce zpřísňující sankce vůči KLDR. Washington žádá uvalení přísnějších sankcí na Severní Koreu v reakci na její jadernou zkoušku z tohoto měsíce, která následovala po sérii raketových testů. USA navíc nedávno pohrozily Číně: Když porušíte sankce vůči KLDR, odstřihneme vás od finančního sektoru. Co to značí?
KLDR a USA si navzájem vyhrožují, ale zatím ani jeden se neodvážil zaútočit. Nemyslím si, že by KLDR útočila na USA po jakémkoliv zpřísnění sankcí. KLDR by své zbraně použila až v přímé vojenské obraně proti útoku USA. Co se týče hrozeb Američanů Číně, považuji je za naprosto směšné. Čína je jedna z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik světa, má největší počet obyvatel na světě a po stránce ekonomické drží mnoho miliard dolarů v amerických dluhopisech. Tak co může znamenat hrozba, že USA odstřihnou Čínu od finančního sektoru? Snad jen to, že se USA odstřihnou od svých vlastních dluhopisů a jejich splácení.
Vědci již přes 70 let vizualizují míru nebezpečí jaderné katastrofy, tzv. odpočet soudného dne. Tento ukazatel se letos přiblížil o půl minuty k půlnoci, která znamená zničení světa jadernými zbraněmi. Pomyslný čas na hodinách tedy ukazuje hodnotu 23:58:30. Co dělat s napětím ve světě, které existuje zejména mezi Spojenými státy a Ruskem, jejichž vztahy jsou dle mnohých nebezpečnější a nepředvídatelnější než za studené války? A jak řešit problém Severní Koreje?
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem vyplývá z toho, že po skončení studené války se Američané cítili být jedinou dominantní supervelmocí na světě. Podle tzv. Wolfowitzovy doktríny měli využít své převahy k masivnímu vyzbrojení se tak, aby byli schopni zabránit tomu, že jim kdekoliv na světě vyroste konkurent, který by byl schopný ohrozit jejich světovou nadvládu. Tato koncepce jim vycházela dobře v devadesátých letech, kdy Rusko bylo pod vládou Borise Jelcina a s vydatným přispěním amerických poradců zcela ekonomicky i vojensky rozvrácené, ale tato koncepce začala postupně brát za své po nástupu Vladimíra Putina do úřadu prezidenta. Prezident Putin začal pomalu a nenápadně vracet Rusku jeho postavení na světové scéně, což Američané nejsou schopni vydýchat.
Pokud se týče Severní Koreje, vojenské řešení by bylo pro Američany Pyrrhovým vítězstvím. Jejich ztráty by byly obrovské a ještě daleko větší by byly ztráty Jižní Koreje a možná i Japonska. Severokorejci vidí, že když se někde na světě nějaký režim Američanům nelíbí, bez rozmýšlení jej svrhnou, třeba i vojenskou silou, ovšem za předpokladu, že jejich protivník pro ně nepředstavuje vážnější hrozbu. Proto se snaží postavit Američany před situaci, kdy by jim v případě útoku na KLDR hrozily opravdu ohromné ztráty, k čemuž slouží jejich jaderný a raketový program. Osobně se domnívám, že KLDR nepředstavuje pro svět hrozbu. Nemyslím si, že by se například pokusila násilně připojit Korejskou republiku, která je rovněž vyzbrojená po zuby a má jednu z nejpočetnějších armád na světě.
Přes americký kontinent se přehnal hurikán Irma. Nebyl ojedinělý, přírodní živly se v posledních dnech hrůzně sečetly. Podle mnohých názorů za to může naše civilizace, jak zacházíme s přírodou. Co si o tom myslíte?
V této věci se přikláním k názorům bývalého prezidenta Václava Klause, podle nějž sice na světě dochází ke klimatickým změnám, ale jejich původ je nutné hledat zejména v přírodních cyklech. V minulosti vždy docházelo cyklicky k chladnějším a teplejším obdobím, obdobím klimaticky stabilnějším a nestabilnějším. Lidský příspěvek k těmto změnám považuji za marginální, pokud vůbec nějaký je.
Sledoval jste projev prezidenta Miloše Zemana v OSN? Co o něm soudíte?
Prezident Zeman mluvil tak, jak jsem od něj očekával – jasně, srozumitelně a bez politické korektnosti, co se týče hrozby islámského terorismu. Nezklamal mě a jsem odhodlaný jej znovu volit prezidentem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
