Podlomené zdraví, zkrácená doba dožití lidí. Profesor Flegr se dívá do naší blízké budoucnosti. A je zde i další reálné nebezpečí

09.03.2021 16:40

ROZHOVOR „Současná opatření snad pomohou předejít kolapsu nemocnic, návrat k normálnímu životu nám však neumožní,“ říká parazitolog a profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr. Hlavním problémem je podle něj fakt, že Česká republika nepoužívá PCR testy, které by zabránily promořování. A právě promořování podle Flegra ministerstvo zdravotnictví nepřiznaně, ale systematicky podporuje, používaní levných a přesnějších testů jde totiž proti ekonomickým zájmům lidí v byznysu a navíc je pojišťovny neproplácejí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rovněž popsal, jakým způsobem se koronavirové pandemie zbavit do léta, až nás lockdowny přestanou bavit. Jinak si jich prý užijeme ještě dosyta.

Podlomené zdraví, zkrácená doba dožití lidí. Profesor Flegr se dívá do naší blízké budoucnosti. A je zde i další reálné nebezpečí
Foto: archiv J. Flegr
Popisek: prof. Jaroslav Flegr

České firmy povinně testují své zaměstnance, zda nejsou nakažení koronavirem SARS-CoV2. Zároveň už část odborné veřejnosti vyzývá k uzavření průmyslu, aby měla Česká republika pandemii pod kontrolou. Zabere testování? A jste pro uzavření veškeré výroby, případně na jak dlouho?

Testování pomůže, ale jen málo. Antigenní testy dokážou rozpoznat nakažené, až když jsou infekční, a pokud možno hodně infekční. Kdyby byly používány PCR testy, dokázali bychom rozpoznat nakažené dva až tři dny před tím, než začnou sami šířit infekci. V takovém případě bychom epidemii rychle zastavili. Nejsem pro uzavření podniků. Epidemie by vyhasla mnohem rychleji, kdyby výroba běžela, ale všichni pracovníci, co nepracují z domova, byli dvakrát do týdne otestováni PCR testy a jen ti negativní mohli do práce. To samé u žáků a můžeme okamžitě obnovit docházku na všech stupních.

Jsou současná opatření polovičatá, jak se ozývá? Pomohou zvládnout současnou situaci?

Současná opatření snad pomohou předejít kolapsu nemocnic, návrat k normálnímu životu nám však neumožní.

Emanuel Žďárský, biolog, se snaží prosadit své testy na koronavirus – know how chce poskytnout zdarma, loni se mu nepodařilo členy vlády přesvědčit, chyběla mu také razítka. Jeho pomoc zprostředkovával i Daniel Landa. Vy sám jste tvrdil, že Žďárského testy mají vysokou citlivost a dají se pořídit za nízké náklady. Zdá se, že premiér Andrej Babiš o této možnosti začíná uvažovat. Je to správná cesta? Proč to podle vás trvalo tak dlouho?

Hlavním důvodem je odpor ze strany ministerstva. Žádná razítka doktoru Žďárskému nechybí – ta by chyběla, kdyby chtěl své testy prodávat. Účinný boj s epidemií pomocí masivního testování levnými PCR testy by však znemožňoval spontánní promořování populace, tedy strategii, kterou již od jara systematicky, i když nepřiznaně, podporuje vedení ministerstva zdravotnictví. Používání levných a citlivých testů české provenience také jde proti ekonomickým zájmům dovozců a prodejců antigenních testů a osob s tímto pochybným miliardovým businessem propojeným.

Epidemiolog Petr Smejkal zase varoval před anarchií ze strany veřejnosti ve chvíli, kdy polovičatá nebo nedostatečně vymáhaná opatření nezaberou. Má pravdu? Může něco podobného hrozit?

Anketa

Hospodařila Babišova vláda v době pandemie dobře s našimi penězi?

60%
40%
hlasovalo: 12421 lidí
Jistě, je to reálné nebezpečí. Stát tak dlouho prosazoval zjevně nefungující, a mnohdy až nesmyslná opatření, až postupně poztrácel u veřejnosti poslední zbytky důvěry. Navíc ostentativně ignoroval rady odborné veřejnosti a v dojemné shodě s dezinformačními weby zpochybňoval kompetence jejích zástupců, až se mu podařilo připravit o velkou část autority i odborníky. Veřejnost nyní nevidí nikoho, komu by mohla věřit a komu by se byla ochotná podřídit.

Testy do škol měla dodat společnost Tardigrad International Consulting z Číny, uspěla ve výběrovém řízení v nouzovém stavu, takže bez běžných pravidel. Ukázalo se, že firma má nejen problematickou historii, ale také minimální obrat a kapitál, není navíc ani jasné, kdo zaplatil za ony testy, které dodá. Jak se vám celá situace jeví?

Někomu šlo zřejmě tak moc o provizi, že ztratil poslední zbytky pudu sebezáchovy. Až epidemie skončí, budeme mít nejspíš řadu úředníků, kteří během ní zázračně zbohatli. Řada z nich bude sledovat dění v ožebračené a zadlužené České republice z Baham a podobně exotických destinací. Někteří ho asi budou sledovat v Česku a přes mříže, ale to budou spíš ty malé ryby – nejspíš jen úředníci, kteří poslušně plnili přání svých nadřízených. Jinak, veškeré dění kolem antigenních testů je zcela absurdní. Pro preventivní testování bezpříznakových osob se tyto testy vůbec nehodí, nejde je dělat v dostatečném množství, nejdou automatizovat a ty, co jakž takž fungují, jsou i dražší. Přesto stát v mnoha situacích požaduje absolvovat právě antigenní testy a pojišťovna hradí občanům také jen tyto testy, nikoli pro účely prevence nesrovnatelně vhodnější PCR testy.

V minulém rozhovoru jste mi řekl, že pochybujete o schopnosti vlády zvládnout očkování populace. Nejprve se objevily problémy s množstvím vakcín, pak s VIP očkováním, s jehlami a dalším vybavením a tak dále. Naplnila se z vašeho pohledu tato slova?

Bohužel bezezbytku. A to má vláda ještě velké štěstí, že nám zatím chodí od výrobce málo vakcín. Ani to málo však nedokážeme rozočkovat. Jakmile se dodávky zvýší, a to už bude nejspíš tento měsíc, maximálně v dubnu, bude už naše neschopnost přímo do očí bijící. Jsem fakt zvědav, zda nám bude Evropa dál posílat vakcíny, když bude zřejmé, že se nám jen hromadí ve skladech.

V očkování je naopak úspěšný Izrael nebo Velká Británie. Jsou to státy, od kterých bychom si mohli vzít příklad? A pomohlo by nám očkování seniorů, tedy především rizikových skupin? – je pravda, že v nemocnicích leží s komplikacemi stále více mladších ročníků…

Pochopitelně. Měli bychom okopírovat kterýkoli úspěšný program. Tedy v podstatě kterýkoli program, protože ve srovnání s námi budou nejspíš úspěšnější všechny.

Očkování seniorů se projeví především na úbytku mrtvých. Mladí dokážou covidu vzdorovat déle, a proto se nám v nemocnicích hromadí.

Jak se díváte na celosvětovou snahu (až na výjimky) očkovat obyvatelstvo s tím, že už nyní je známo několik různorodých mutací? Má to smysl?

Určitě ano – proti chystaným vakcínám druhé generaci už bude hledat vir obranu obtížně. Je to závod s časem. Vítězné země dostanou epidemii pod kontrolu dříve, než odolné mutace vzniknou a než se jim v zemi rozšíří. Ty importované potom snadno vytrasují a případná ohniska dostanou pod kontrolu. Neschopné země, jako třeba Česká republika, se zpozdí, budou mít v populaci stále velkou virovou nálož, na jejímž pozadí nedokážou odolné mutace vytrasovat. Česko, které dlouhodobě sází na promořování populace, navíc nemá, nejspíš záměrně, vybudované dostatečné testovací a trasovací kapacity. Na rozdíl od ostatních zemí si tedy užijeme občas přerušovaný lockdown opravdu do sytosti. Asi se nám vakcinací podaří ochránit nejohroženější populaci, takže zmizí nejviditelnější symbol promořovací strategie – krematoria kolabující pod náporem mrtvých těl seniorů. Ale asi nejhorší důsledek nelidské promořovací strategie, podlomené zdraví a zkrácená doba dožití velkého procenta osob, které covid v uvozovkách úspěšně překonaly, tu s námi bude ještě desítky let.

Nechcete končit optimističtěji?

Chci. Až se oteplí, to poznáme podle toho, že vykvetou na Velikonoce pampelišky, poklesne infekčnost koronaviru a epidemická situace se začne zlepšovat. A už se bude zlepšovat trvale. Jenže pomalu. Kdybychom se rozhodli, že už nás epidemie a lockdowny fakt nebaví, a že s tím chceme skoncovat do léta, stačilo by vyjmout preventivní testování ze seznamu zdravotních úkonů a umožnit tak provozování testovacích laboratoří třeba výrobním podnikům nebo školám. Asi bychom měli rovněž vyjmout preventivní testování a trasování z kompetence a rozpočtové kapitoly ministerstva zdravotnictví – to má jinak přirozenou snahu na obojím šetřit a bránit zvyšování kapacit. Do měsíce bychom testovali milion vzorků denně a cena PCR testu by klesla asi na sto korun. A za další čtyři týdny bychom se mohli natrvalo vrátit k víceméně normálnímu životu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID-19

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Zuzana Koulová

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Katolík pátrá na vlastní pěst: Ostatkový kříž vyvezený za účasti Pavla do Německa. Tím to nekončí

19:25 Katolík pátrá na vlastní pěst: Ostatkový kříž vyvezený za účasti Pavla do Německa. Tím to nekončí

„Ostatkový kříž byl odvezen, aby se snížila duchovní ochrana českého národa, aby si tady Němci mohli…