Který středoevropský politik je váš nejoblíbenější?Anketa
Řekl jste, že bez zajištění elementární bezpečnosti na Ukrajině nebude možné zajistit ani řešení jejích hospodářských a sociálních problémů. Kdo by tu bezpečnost měl podle vás zajistit? NATO s USA?
Já bych řekl, že to musejí být všechny strany sporu, především Ukrajina jako taková. Jde o zodpovědnost ukrajinské vlády a prezidenta Porošenka. Ruská federace v čele s Putinem, který má výrazný podíl na východní Ukrajině a může za anexi Krymu, a pak je to Evropská unie, protože v současné době ratifikuje asociační dohodu o přistoupení Ukrajiny a je tam jakási pomoc ukrajinské vládě z hlediska plnění úkolů, které by v případě ratifikace a dohody měla ukrajinská vláda splnit. Nemyslím si, že by to měly řešit NATO a USA. NATO je v podstatě obranné uskupení a ve své podstatě reagují na požadavek umísťování amerických jednotek, které jsou nejsilnější v NATO.
Uvedl jste také, že Rusko má imperiální choutky. Putin ale už v roce 2008 na summitu NATO uvedl, že Ukrajinu a Gruzii Evropské unii v podstatě nedá, a představitelé tehdejší Evropské unie i NATO mu přislíbili, že k ničemu podobnému nedojde. Nedala se jeho reakce předpokládat? Myslely si skutečně Evropská unie a NATO, že to Putin nechá jenom tak?
Jenomže tady jde o problém, kdo je nezávislý stát a kdo není. O své budoucnosti má každý stát rozhodovat sám. I když existují vlivy silných hráčů jako Rusko, USA, Německo nebo jiné státy, tak Urkajina a Gruzie by si měly o své budoucnosti rozhodovat samy. To je to základní. Pokud se bavíme o nějakém vlivu, je jasné, že po rozpadu Sovětského svazu ztratilo Rusko svůj vliv na některé země.
Ekonomicky existuje provázanost s Běloruskem, Ukrajinou, ale i ostatními pobaltskými zeměmi dávno z pohledu historie, ale politický vliv ztratila až v dění od roku dva tisíce osm. V současnosti je to spíše o posílení ztraceného vlivu Ruské federace, což mimo jiné souvisí i s ekonomickými, politickými a sociálními věcmi, ale odráží se to například tím, že Ruská federace zvýšila svoji aktivitu ve spolupráci s Čínou nebo Indií.
Není tato spolupráce také logickým krokem Putina? Pokud USA zastavilo bankomaty a vydávání peněz, když nesouhlasilo s jeho kroky vůči Krymu, není logické, že Putin začne spolupracovat s jiným partnerem, od kterého mu takové nebezpeční nehrozí, případně – jako u platebních karet – začne vyvíjet vlastní systém, nezávislý na někom jiném?
Pokud se bavíme o ekonomických sankcích, je to odezva na anexi Krymu. Sankce, které souvisejí s dodržováním minských dohod, ale určitě budou mít vliv. USA také snižovaly svoji vojenskou účast v Evropě a posilovaly ji v Pacifiku, i ony mají své globální zájmy a určitě je pro ně vhodná ekonomická spolupráce také s jinými státy, než jsou Japonsko, Korea a podobně. Vše se však musí odvíjet od mezinárodních závazků a dohod. Pokud jsou nějak porušeny, těžko se hledá dohoda nad ostatním věcmi, jako jsou ekonomická spolupráce, spolupráce v boji proti terorismu či řešení jaderného nebezpečí Íránu a podobně.
Co si myslíte o dodávkách kamionů pomoci z Ruska, putujících na Ukrajinu?
Nevím, co je součástí pomoci. Ukrajinská strana tvrdí, že součástí jsou dodávky zbraní a podobně. Beru je a chci věřit, že jde o humanitární pomoc východní Ukrajině a jakési posílení svého ekonomického vlivu na východní Ukrajině ze strany Ruské federace. Musíme mít na paměti, že celá část východní Ukrajiny má dlouhodobé ekonomické vazby s Ruskou federací a je tam velké množství průmyslových podniků i jisté obranné technologie z obranného průmyslu a další. Ale není zájmem ani Ruské federace, ale ani Evropské unie, aby se Ukrajina dostala do obrovských ekonomických problémů. Hovoří se o nějakém bankrotu koncem srpna, což by mohlo být destabilizací celého území Ukrajiny. Když není zajištěna bezpečnost, není zajištěn ani rozvoj.
Rusko se nyní nedohodlo na slevě na plyn s Ukrajinou, domníváte se, že je to další ukázka Putinovy síly?
Když to vezmeme historicky, tak vlastně Sovětský svaz prohrál na základě ekonomické síly Západu, ať už Evropy a dalších. Ekonomické nástroje jako energetická bezpečnost, dodávky plynu, elektřiny, ale i potravinová bezpečnost, mohou být zdrojem nebo nástroji politického vydírání, politické aktivity. Třeba teď ze strany Ruské federace vůči Ukrajině. Na druhou stranu existují mezinárodní smlouvy o dodávkách včetně nějaké ceny za zboží, tak by se měly dodržovat.
Psali jsme:
Pokud vím, dohadují se o míře slevy, kterou Ukrajina z těchto cen dostane…
Oni jsou i tranzitem, nejen příjemcem plynu, přes jejich území se tranzitují dodávky do Evropy, takže je věcí spíše Ukrajiny a Ruské federace, aby se domluvily. Do toho by nikdo, ani Evropská unie, neměl zasahovat.
Domníváte se, že autorem celého konfliktu na Ukrajině je pouze Rusko? Jakou mírou k tomu přispěla nestabilita Ukrajiny jako takové?
Já jsem se dříve vyjádřil, že zde byla i chyba mezinárodní společnosti, Evropské komise, která neodhadla ekonomickou ani politickou situaci v době, kdy předávala asociační dohodu. Já jsem měl možnost navštívit několikrát Ukrajinu a vztah k NATO byl u osmdesáti procent obyvatel negativní. Většina je proti vstupu do Evropské unie. Mě překvapilo to, že Evropská komise podcenila stav Ukrajiny a pak následovaly události na Majdanu.
Teď je těžko hodnotit, co bylo a nebylo. Na východní Ukrajině došlo k porušení mezinárodních smluv a dohod a z mého pohledu to nesouviselo s nějakým vstupem do Evropské unie. Ale ze strany Ruské federace šlo o zájmy, protože na Krymu má své vojenské základny, a tím by se dostala mimo Černé moře a podobně. To jsou věci, u kterých je po bitvě každý generál, když je hodnotí. Já jsem ale nikdy neříkal, že Ruská federace a Putin jsou jedinými viníky současné situace. Svoji roli hrálo i podcenění politického a ekonomického stavu Ukrajiny jako celku.
Uzavřel byste znovu hranice států Evropské unie kvůli imigrantům?
Česká republika je součástí Schengenu, my máme svoji povinnost, u nás je letiště ve středu Evropy. Ale stejnou povinnost mají i členské země, které jsou na jihu nebo vně Schengenu, protože zajišťují ochranu vnějších hranic. Tam bychom se měli dohodnout v rámci Unie. Neváhal bych k ochraně použít armádu jako v případě Itálie, kdy se dělají operace proti organizovanému zločinu, tedy těm, kteří organizují uprchlické lodě, dodávají lodě a berou obrovské peníze. Nebezpečí není jen v tom, že by byli infiltrováni z řad teroristických skupin, jak se o tom píše, ale nepíše se o tom, že Evropa s vysokou celoživotní úrovní je kvalitní sociální systém, ve kterém si ekonomika stojí dobře.
Nemůže v rámci světa hrát roli: všichni, kteří jste na tom hůř, pojďte do Evropy. Pokud by došlo k tomu, že by Evropa pokračovala v trendu, který byl nastaven, Unie na to doplatí v rámci našich obyvatel snížením životní úrovně, a to by se odrazilo na nárůstu nacionalismu, xenofobie a nesnášenlivosti ve společnosti a budoucím vývoji sociálním i ekonomickém.
Ing. Antonín Seďa
Vlna imigrace vyvolala bouři v České republice, i přestože do naší země žádný velký počet z nich nemíří. Do ostatních států jsou to tisíce, ale třeba jen Německo loni přijalo na 140 tisíc uprchlíků. Čeho se tedy bojíme? Jsou to skutečně teroristické útoky? Nebo přílišná odlišnost našich kultur?
Po pravdě řečeno jsem negativně překvapen, že někteří lidé to vzali jako politický a odrazový můstek – šíření strachu z neznámého a neznámé kultury. U nás žije asi dvě stě tisíc Ukrajinců, Vietnamců a kromě pár incidentů to soužití funguje. Islám je přece jenom více odlišná kultura a v České republice je ateismus po desítkách let s komunisty přece jen rozšířenější než v sousedním Rakousku nebo na Slovensku. My jsme vyrůstali v křesťanské kultuře a máme ji zde. Teď strach lidí zneužívají xenofobové a snaží se šířit strach.
Nezapomínáme přes extremismus na ty, kteří potřebují doopravdy pomoc?
Já myslím, že nezapomínáme. Když si vezmeme, že Česká republika v rámci humanitární pomoci dává sto milionů korun, a jsou i další aktivity. Víme dobře, že když je přírodní katastrofa, tak dává finance nejvíce dárců na počet obyvatel. Já bych to viděl tak, že problém je opravdu ve strachu společnosti, doutná, je podporován a tady vidím ten největší problém.
Je stále více jasné, že Řecko nebude schopné splácet své dluhy. Byl to dobrý nápad mu tehdy půjčovat? Pamatuji si na slova mnoha odborníků, kteří současnou situaci předvídali, včetně Václava Klause. Jakou šanci dáváte Řecku na udržení se v Evropské unii?
Ono je to velmi složité. Jak jsem říkal, že jedna věc jsou příčiny problémů, tak s nimi souvisí i pomoc. Jestliže tu byla pomoc ze světové banky, měnového fondu a zemí Evropské unie, tak se dluhy mají splácet. Situace se zhoršila novými volbami v Řecku a vítězstvím odlišného programu s předchozí vládou. Řecko, které tehdy mělo nakročeno k nastartování hospodářského růstu, se dostalo do problémů a není schopné splácet dluhy.
Reálnější je opuštění eurozóny spíše než Evropské unie. Pokud by nebyli schopni splácet, v tom případě nastane bankrot, pak by byla jediná cesta, a to vyvázat se z eura a vzít zpátky drachmu. Uvidíme, jaký bude politický vývoj v Řecku. I kdyby se podařilo přijmout drachmu, bude trvat několik let, než se Řecko dostane na lepší trajektorii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
