Návrh skupiny poslanců kolem Václava Klause mladšího ohledně mazání příspěvků na sociálních sítích neuspěl u Ministerstva spravedlnosti. Resort doporučil návrh neschválit. Je Klausův návrh cestou, jak chránit demokracii? Odpůrci návrhu říkají, že by jeho prosazení nahrávalo ruské propagandě.
Mazání názorů na veřejných sítích se mi také nelíbí, protože je to nepochybně zasahování do soukromých práv občanů. Problém je ale asi v tom, že provozovateli těchto sítí jsou soukromé podnikatelské subjekty a zasahování do jejich „vnitřních pravidel“ je také omezování soukromých práv. Vzhledem k tomu, že dávám přednost ochraně práv občana, zákaz mazání příspěvků podporuji.
Člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka tvrdí, že se schyluje k útoku na Českou televizi. Kdyby se stalo, že Sněmovna dvakrát neschválí zprávu o činnosti a hospodaření televize, bude odvolána Rada ČT a také generální ředitel Petr Dvořák. „Otevírá se tak cesta k úplnému ovládnutí reálně jediného svobodného a veřejnoprávního média v zemi majitelem politického hnutí, Hradem, bolševiky a ruskou propagandou. Zuřivě tu vystupují zejména komunisté a nácci,“ napsal Šarapatka na svém Facebooku. Jde o reálnou obavu? A stojí konflikt v ČT skutečně takto?
Koncept „veřejnoprávních médií“ má zřejmou systémovou vadu. Platí si je povinně všichni občané, ale některé názory a jejich nositele tato média prosazují a jiné potírají. Jejich řídicí rady ještě ke všemu volí politici, přesně řečeno politici vládní koalice a ti samozřejmě chtějí, aby tato média pomáhala jim proti opozici. Pokušení k ovládnutí těchto médií je tedy velice silné, a tak je to i v dnes probíhající politické bitvě o ně.
Premiér Andrej Babiš vyzval své poslance k tomu, aby výroční zprávu ČT schválili. Vysloužil si za to silnou kritiku dokonce i z řad vlastních voličů. Byl to od Babiše správný krok? Přispěl Babiš k podpoření důvěry v práci České televize?
Doporučení A. Babiše poslancům ANO schválit zprávu o hospodaření ČT je nejpravděpodobněji projevem jeho strachu z vyhrocení konfliktu s těmito vlivnými médii, to jest strachu z přechodu od politické války k totální politické válce.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
Blíží se volby do Evropského parlamentu. ODS na kandidátku umístila několik jmen, která konzervativcům nejsou příliš po chuti. Reálnou šanci na zvolení mají na čtvrtém místě Ondřej Krutílek, odpůrce „radikálního euroskepticismu“, a na šestém místě Eva Decroix, advokátka, podle které si každý soudný člověk uvědomuje, že „bez Unie bychom nebyli demokratický, svobodný a prosperující stát“. Je to pro ODS krok správným směrem, nebo si tím naštve své skalní voliče?
Dnešní ODS je ideovou i personální pokračovatelkou zaniklé Unie svobody a volba jejích kandidátů do EP je jenom jedním z mnoha projevů této situace. Ti, kteří to chápou, proto nemohou být jejich probruselským nadšením překvapeni. To, že se takto jasně vyjadřují, vítám, protože tím činí ODS čitelnou. To, zda to ODS přinese příliv, nebo odliv voličů, se brzy dozvíme.
Kauza Huawei začíná mít nepěkné obrysy. Firma hrozí, že Českou republiku bude žalovat o 40 miliard, pokud NÚKIB nestáhne či nezmění svou zprávu, která varuje před technologiemi firmy. Co s tím? Má NÚKIB stát za svou zprávou? Pokud bychom případný soud prohráli, kdo bude za škodu odpovědný? A jak vlastně celou kauzu Huawei vidíte vy?
Hrozbu arbitráže proti ČR v rozsahu desítek miliard korun považuji za vážnou. Častým argumentem v podobných arbitrážích o náhradu státem způsobené škody zahraničním podnikům je prokázání nerovnosti v přístupu státu. Všechny „chytré telefony“ všech výrobců totiž přinesly kromě řady výhod jednu zásadní nevýhodu a tou je přístup výrobců k důvěrným osobním datům občanů. Varování našich státních orgánů se ale týká pouze jediného výrobce. Aby nehrozila arbitráž, mělo varování znít přibližně takto: „Vážení občané, při koupi ‚chytrého telefonu‘ dobře zvažte, která soukromá firma a ze kterého státu má mít přístup k vašemu soukromí, to je, s kým komunikujete, co říkáte, kde se nacházíte, co si čtete, na co koukáte, co si kupujete a mnoho dalšího.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
