Topolánkův exspolupracovník Schmarcz o silném Putinovi, chybách Západu a o tom, k čemu jsme mlčeli

19.03.2014 8:06

ROZHOVOR Bývalý spolupracovník Mirka Topolánka, někdejší novinář a komentátor Martin Schmarcz, který byl expremiérovi nablízku mimo jiné i během tzv. ukrajinské plynové krize, pro ParlamentníListy.cz analyzuje jednotlivé aspekty současného dění kolem Ukrajiny, Ruska a Krymu. Zmiňuje důvody, proč nemůže Západ uznat legitimitu krymského referenda a mluví o západní nebezpečné kombinaci slabosti a siláctví.

Topolánkův exspolupracovník Schmarcz o silném Putinovi, chybách Západu a o tom, k čemu jsme mlčeli
Foto: archiv red, tan
Popisek: Masové protesty na Ukrajině

Tvrzení, které zaznívá z úst některých politiků, že extrémní nacionalisté měli na převrat v zemi nulový vliv, je podle Schmarcze stejně demagogické jako říci, že v Kyjevě vládou pouze fašisté.

Krym je součástí Ruské federace, parlament to schválil a prezident Putin podepsal. Je to porušení mezinárodního práva a anšlus podpořený nelegitimním referendem nebo si naopak obyvatelé Krymu zcela legitimně rozhodli o svém osudu? Které argumenty jsou vám nejbližší a proč?

Připojení Krymu k RF na základě referenda porušuje mezinárodní právo a platnou ukrajinskou ústavu. Jde tedy jistě o nelegální akt. To ovšem byla válka v Iráku, či jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova také. Otázkou je legitimita těchto kroků. Zde je třeba říci, že donedávna by nikoho ani nenapadlo odtrhávat Krym od Ukrajiny. Strana Ruská jednota dnešního krymského premiéra Aksjonova byla zcela marginální. O odtržení se začalo mluvit až po násilí v Kyjevě a svržení prezidenta Janukovyče. Přičemž Západ bagatelizoval skutečnost, že kromě proevropských sil jsou součástí nové moci i ultranacionalisté. Nešťastný byl i fakt, že prvním krokem nové moci bylo zrušení ruštiny coby úřední řeči - tou přitom v některých regionech mluví přes 80% obyvatel.

ZDE ParlamentníListy.cz objektivně a vyváženě shrnují stanoviska a názory k situaci na Ukrajině

Janukovyčova Strana regionů měla v krymském parlamentu 80 křesel ze 100 a referendum mohlo projít jen díky těmto hlasům, proruské síly k tomu neměly sílu. Volání po znovupřipojení k Rusku tak lze považovat za vcelku legitimní reakci většiny neextrémních, obyčejných obyvatel Krymu na ztrátu pocitu bezpečí a obavy o budoucnost.

Z pohledu EU a USA je však zásadním problémem vojenská přítomnost Ruska na Krymu před a během referenda. Tento fakt znemožňuje uznat připojení Krymu jako legitimní.


Martin Schmarcz

Co říkáte na reakci západního světa? Sankce, silné výroky o agresorovi Putinovi a podobně?

Západ zjevně nemá strategii a neví, co dělat. Na jedné straně stanovuje Putinovi červené čáry - a to způsobem, který nejen on, ale ani velká většina Rusů nebere za spravedlivý a férový. Na druhé straně mu neustále umožňuje tyto červené čáry překračovat. To považuji za nebezpečnou kombinaci siláctví a slabosti. V Putinovi snadno může vzniknout pocit, že ať udělá, co udělá, stejně bude ten špatný - a na druhé straně, když si dupne, stejně nepřijde adekvátní reakce, i když nebude v právu.

Jak si vysvětlujete vystupování Miroslava Kalouska v poslední době právě k ukrajinské krizi, Krymu a Rusku? Kde se v něm najednou vzal tak hlasitý a nesmiřitelný bojovník za lidská práva a mezinárodní normy?

TOP 09 je v politice vůči Rusku konzistentní. Ostatně Karel Schwarzenberg od počátku podporoval protesty proti Janukovyčovi poté, co nepodepsal asociační dohodu s EU. Bylo by překvapivé, kdyby Miroslav Kalousek teď říkal něco jiného.

Exministr financí Kalousek také nedávno prohlásil, že musíme nutně zastavit Rusko, jinak hrozí, že to neskončí jen Krymem, ale že Putin půjde ještě dál. Vnímáte to jako pravděpodobné?

Nevěřím, že by se Rusko chtělo pustit do konfrontace s NATO. Zcela jistě proto nic nehrozí ani ČR, ani pobaltským zemím. Co se týká východní Ukrajiny, je zcela v možnostech NATO případně Putina od intervence odradit, pokud by opravdu hrozila. Je to pouze otázka vůle a ochoty dostatečně „zvýšit cenu“ případné intervence. Opět jde o to jasně si stanovit červenou čáru a tu držet.

Anketa

Kdybyste bydleli na Krymu, jak byste hlasovali v referendu?

hlasovalo: 9473 lidí

Když se vrátíme k tomu, čím to začalo, tedy „Majdanu“, proč se podle vás přestalo mluvit o tom, že právě bez „Majdanu“ by nebylo odtržení Krymu?

EU by si musela přiznat, že také nese část viny. Majdan se Západu vymkl z rukou. Nebyli jsme schopni vynutit plnění dohody garantované třemi ministry zahraničí zemí EU včetně nové evropské hvězdy, polského ministra Sikorskiho. Nebyli jsme schopni jasně odsoudit (či si vůbec připustit) účast ultranacionalistů v nové kyjevské vládě. Ani dát záruky národnostním menšinám žijícím na Ukrajině. Mlčky jsme tolerovali očividné protiruské tendence části nové vládnoucí elity.

To samozřejmě nelegitimuje Putinovo počínání, ale je zřejmé, že vina není rozložena 10:0.

Cesta k udržení celistvosti alespoň zbytku Ukrajiny vede přes změny ústavy, federalizaci a záruky pro národnostní menšiny. Tak, aby se všechny národnosti identifikovaly se svou zemí na základě občanského principu, nikoli se dle etnického principu dělili na Ukrajince, Rusy, Rusíny, Tatary atd. EU by se měla tohoto procesu aktivně účastnit.

Co spor o legitimitu současné ukrajinské vlády v Kyjevě, jak na to nahlížíte? Je to tak, jak říká kupříkladu senátor Jaromír Štětina, že prostě vyvrcholila nespokojenost občanů, ti začali demonstrovat a dosáhli pádu staré zkorumpované vlády" a dosazení nové?

Nová vláda měla legitimitu do 21. 2. Dohoda s Janukovyčem jí zaručovala klíčové posty včetně postu premiéra i předčasné volby. Co se stalo pak, to legitimitu nové vlády značně problematizuje. Je třeba, aby podle plánu rychle proběhly volby a aby byly alespoň tak svobodné jako ty dvoje poslední a Ukrajina měla vládu s mandátem skutečně od všech občanů.

Anketa

Senátor McCain vrací do hry návrh na postavení amerického radaru v ČR. Co vy na to?

hlasovalo: 12956 lidí

Jaké důvody vedou Západ včetně našeho ministra zahraničí Zaorálka, aby tak jednoznačně mluvili o tom, že Jaceňukova vláda je bez nejmenších debat legitimní a jakékoli pochybnosti jsou mimo?

Západ musí tuto tezi držet prostě proto, že jiná vláda prostě není k dispozici. Jaceňuk a spol. nás prostě postavili před hotovou věc. Je to podobný fait accompli, jaký ustavil Putin v případě Krymu. Rozdíl je v tom, že Západ neuznává legitimitu krymského referenda, Rusko zase legitimitu kyjevské vlády. Mám za to, že časem bude muset dojít ke vzájemnému uznání faktického stavu, pokud se máme dobrat nějaké deeskalace dění na Ukrajině.

Zmiňovaný senátor Štětina mnohokrát odmítal, že by byl „Majdan“ ovládán extremisty, radikály a fašisty obdivujícími Stěpana Banderu, jak se občas objevuje. Dá se jednoznačně říci, kde je pravda a kdo v kyjevském převratu tahal za nitky?

Tvrzení, že extrémní nacionalisté mají nulový vliv, je stejně demagogické, jako kategorické tvrzení Moskvy, že v Kyjevě vládnou fašisté. Vyvážený pohled přinesla například reportáž Deutsche Welle, která mapovala vliv ozbrojených radikálů na novou moc.

Po převzetí moci opozicí došlo k propuštění bývalé premiérky Tymošenkové, se kterou na začátku českého předsednictví EU jednal během energetické krize premiér Mirek Topolánek. Jak bychom měli objektivně na osobu Julije Tymošenkové nahlížet?

Co se týká korupce, nevidím mezi režimem Tymošenkové a Janukovyče rozdíl. Ale nevidím mezi nimi rozdíl ani v kladném slova smyslu. Oba reprezentovali občanský princip a schopnost reprezentovat jak východ, tak západ Ukrajiny. Byť Tymošenková se o něco více orientovala na EU a Janukovyč na Rusko, byli v zásadě schopni jednat s oběma stranami. Bohužel ne spolupracovat spolu navzájem. Což přispělo k jejich pádu, po němž přišla éra polarizace a štěpení na etnickém principu.

V závěru se vraťme k Rusku. Tomu sedm nejvyspělejších zemí světa vzkázalo, že s ním už v rámci skupiny G8 nechtějí spolupracovat kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině. Rusku prý bylo podle francouzského ministra zahraničí v G8 pozastaveno členství. Poškodí to Rusko? A dá se odhadovat, zda tento krok bude nevratný, nebo jde pouze o diplomatickou hru?

Jde nepochybně o facku do tváře. Rusko reálně poškodí případné sankce. Ty ale poškodí obě strany  - a nesázel bych na to, že Rusko víc. Schopnost jeho obyvatel snášet tyto důsledky bude vyšší než u obyvatel západních zemí.

Před zmiňovaným podpisem smlouvy o přijetí Krymu do Ruské federace měl prezident Vladimir Putin obsáhlý projev, ve kterém mluvil nejen o Ukrajině, ale i o Západu a jeho chování v různých mezinárodních situacích v minulé době. Jak na vás ten projev působil? Co jste vnímal jako nejdůležitější a dal byste v něčem Putinovi za pravdu?

Byl to nepochybně projev politického vůdce, který ví, co chce a je v tom ve shodě s většinou občanů. Takový vůdce bohužel dnes Západu chybí. Projev potvrdil, co se ukazuje již nějakou dobu - Rusko požaduje rovnoprávnost se Západem. A může toho dosáhnout, navzdory své faktické slabosti (HDP Ruska je 8x nižší než HDP EU), právě díky jasně stanoveným prioritám a politické vůli je naplňovat.

Když mluvil o Západu, nevnímal jsem to kontroverzně. Putin vlastně konstatoval, že v uplynulých 20 letech byl Západ schopen prosazovat své zájmy. Tato naše schopnost se v posledních letech oslabuje, v případě Ruska naopak. Až na několik studenoválečnických výpadů Putin de facto realisticky analyzoval situaci. A jakkoli s řadou věcí - zejména co se týká snahy obnovit v maximální míře bývalou sféru vlivu - jako zápaďan nesouhlasím, je třeba brát jako reálný fakt, že Rusko mysli svou emancipaci vážně.

Za zásadní považuji otázku, která explicitně nezazněla, ale jejíž zodpovězení výrazně určí vývoj ve světě. Putin na jedné straně vyloučil pokračování ukrajinského tažení a dal si záležet, aby Západ nelíčil jako nepřítele, na druhé straně jasně vyjádřil, že Rusko má své vlastní, jiné zájmy a bude při jejich prosazování daleko asertivnější.

A já se ptám: Vyhnul se Putin označení Západu za nepřítele proto, že se na to teď necítí dost silný, nebo proto, že Západ považuje za soupeře, nikoli nepřítele? Odpověď bychom měli znát a měli bychom se podle ní zařídit. Nejde o to, jak silné je Rusko, ale jak silní budeme my.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vězení? To bývá odrazový můstek. Upozornění u kauzy Feri

15:55 Vězení? To bývá odrazový můstek. Upozornění u kauzy Feri

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Kauza Dominika Feriho je komentátorovi nadále podezřelá. „Jakákoli …