Ženy v burkách si ulevují do bazénu. Ustupujeme muslimům, dostanou se do vlád, varuje profesor Pavel Klener

10. 10. 2017 6:41

ROZHOVOR Řada velmi významných osobností upozorňovala na stinné stránky islámu. Ať už to byl Winston Churchill, nebo někdejší turecký státník Mustafa Kemal Atatürk, říká někdejší ministr zdravotnictví, uznávaný hematolog, profesor Pavel Klener. „To spousta lidí v Evropě nechápe, my se migrantům přizpůsobujeme. Třeba v Anglii plyne řada problémů z toho, že lidé ustupují muslimům, například v nemocnicích umožňují, aby muslimští lékaři odešli v poledne z operačního sálu a šli se klanět Alláhovi a podobné výstřelky,“ kritizuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz známý český lékař chování evropských politiků.

Ženy v burkách si ulevují do bazénu. Ustupujeme muslimům, dostanou se do vlád, varuje profesor Pavel Klener
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Pavel Klener

Po katalánském referendu a zásahu španělské policie proti voličům se v České republice rozproudila debata. Měla podle vás španělská policie zasáhnout, když ústavní soud označil referendum za protizákonné, nebo ne?

Když jsem viděl záběry z Katalánska, tak mi ten zásah připadal tvrdý a dramatický. Na druhou stranu myslím, že nemáme dostatek informací o situaci ve Španělsku a Katalánsku. Nejsem žádný hispanolog, ale vím, že Katalánsko mělo autonomii. A že tamní demonstrace, které vypadají velmi dramaticky, nelze srovnávat s demonstracemi v roce 1989 u nás, protože u nás šlo o demonstrace proti totalitnímu státu, kdežto Španělsko je demokratický stát, který má určitá pravidla, a já mám obavu, jestli to někdo nezneužil. Protože bylo vidět, že převážná část protestujících byli mladí lidé. Referendum nebylo povolené a ani nenaplnilo všechny znaky referenda, protože se ho nemohla zúčastnit celá populace. Navíc občané Katalánska jsou nejednotní, ale tímto krokem španělská vláda se zachovala zle v kontextu Evropské unie, protože ten zákrok podle mne přesahoval demokratické metody. Ve Španělsku je mimochodem víc autonomních oblastí, které mají více pravomocí než zbytek země, kromě Katalánska je to například i Baskicko. A jak jsem se z komentářů dozvěděl, Katalánsko má poměrně vysoký stupeň autonomie. Ale myslím, že dramatickou reakcí si španělská vláda v Evropě nadrobila, udělala si špatnou reklamu, ale jisté je, že je to především záležitost Španělska. Problémy se ovšem mají řešit diskusí, tahle cesta neprospěje ani Španělsku, ani Evropě.

Anketa

Jak ovlivní případ lithium sněmovní volby?

hlasovalo: 4077 lidí

Ale snahy o odtržení části země se objevují čas od času i v dalších evropských státech. Není touha po samostatnosti některých národů legitimní?

V drobení Evropy nenalézám řádnou racionalitu. Už první americký prezident Lincoln řekl, že kázeň bez svobody je otroctví a svoboda bez kázně je chaos. Například ve Španělsku byly dány nějaké mantinely, myslím, že katalánská vláda se měla v první řadě pokusit vyjednávat o nějakém zlepšení podmínek autonomie. Nepřipadá mi rozumné se chtít odtrhnout. Je pravda, že těch separatistických tendencí v Evropě je strašně moc, každá větší skupina hovoří o tom, že chce být samostatná, mám na mysli třeba Belgii, Skotsko, severní Itálii, tam všude se objevují tendence odtržení od centrální vlády.

Nakonec i my jsme tím v nedávné historii prošli, když z jedné země vznikly dvě. Neukázalo se, že to nakonec byl pozitivní krok?

Bylo překvapivé, jak rozdělení Československa šlo bez referenda. Já jsem nebyl zastáncem dělení státu, dnes se na to dívám jinak, myslím, že se tím předešlo mnoha nedorozuměním, ale nemohu popřít, že spojení České a Slovenské republiky mělo mnohem větší váhu a bylo mnohem výhodnější. Možná, že by ty výhody nepřesáhly ta rizika, kdybychom byli zůstali spolu, protože problémů a nesrovnalostí bylo hodně, i když šlo často o prkotiny, ale nepřispívalo to ke klidu. Teď vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou jsou perfektní.

Není zvláštní, že Evropa jako celek směřuje k větší integraci, na druhé straně se jednotlivé státy drolí nebo se o to aspoň snaží? Není to předzvěst toho, že dojde i k drobení Evropské unie, jak někteří předpovídají?

Ono to tak vypadá. Ale většinou jde o moc, o vládní funkce. Já si myslím, že integrace Evropy je užitečná, ale Brusel se bohužel často věnuje podružným věcem, které lidi štvou. Jako když chce sladit věci, které se v dané zemi osvědčily, ale přitom nejsou důležité pro sjednocenou Evropu. Pak se poukazuje na nevýhody a nezdůrazňují se výhody, které z tohoto členství máme. Finanční podpora, co všechno se z peněz Evropské unie postavilo, se přechází. Ale když EU požaduje změnu názvu pomazánkového másla nebo má výhrady k esenci v rumu, což se ví deset let, a nic se v té věci u nás nedělalo, tak se to nafoukne. Mrzí mne, že informovanost veřejnosti je často jednostranná a neúplná, často vycházíme z faktů, která nejsou ověřená a úplně validní. V tom finálním úsudku to může zkreslit pohled na aktuální situaci. Jsou kruhy, které takovou situaci zneužívají ve svůj prospěch.

Co říkáte na to, že mluvčí prezidenta nazval Evropskou unii v souvislosti s děním ve Španělsku říší?

To bylo opravdu přehnané, pan prezident se od toho bohužel nedistancoval. To se srovnávat nedá. Myslím, že výhody, které z členství v Evropské unii plynou, převažují nad nevýhodami. Souhlasím, že často jdou z Evropy byrokratická nařízení, která jsou velmi okrajová, a lidi to namíchne. Ale lidé si neuvědomují, k čemu může zveličování nevýhod nakonec vést. Já jsem byl třeba překvapen, když jsem zjistil, že po brexitu ve Velké Británii se mnoho lidí, kteří hlasovali pro odchod z Evropské unie, se na to dnes dívá jinak. Připouštějí, že protievropskou propagandou byli ovlivněni a zmanipulováni, že si neuvědomili, že brexit nebude ku prospěchu Velké Británie. Ale teď už je pozdě.

Co říkáte tomu, že kritici Evropské unie viní z toho, co se stalo v Katalánsku, Evropskou unii? Tvrdí, že to je začátek konce demokracie v Evropské unii. Ale nejde spíš o zneužití problému v jedné členské zemi proti Bruselu?

Podle mne to je zneužití problému, že to někdo dokonce manipuluje, podporuje, aby se naplňovala varování euroskeptiků. I když samozřejmě je bruselská byrokracie přehnaná, takže souhlasím s tím, že by nějaká reforma měla nastat. Ale je zajímavé, že spousta kritiků Evropské unie je mezi europoslanci, kteří využívají různých benefitů a vysokého platu, to jim nevadí, ale jinak kritizují všechno, co jde z Bruselu. Já už se bojím otevřít televizi nebo pustit rozhlas, protože tam jsou stále nějaké Jobovy zprávy. Ať už to bylo Španělsko nebo terorismus v Bruselu, ve Francii, v Londýně. Když začala migrační krize, upozorňoval jsem v jednom rozhovoru pro Parlamentní listy, že mezi migranty, kteří sem přicházejí zčásti z politických nebo ekonomických důvodů,  mohou být darebáci, kteří tady budou páchat trestné činy. A že bychom měli být opatrní, protože lidé ze zcela odlišných kulturních podmínek k nám mohou zanést i spoustu nemocí, které se jinak u nás nevyskytují. V této souvislosti jsem souhlasil s výroky pana prezidenta, který byl ostře proti migraci. A nechápu, že nás Brusel kritizuje za to, že nepřijímáme migranty, ale vždyť oni u nás nechtějí být. Když jsme někomu nabídli azyl, za týden nebo měsíc odešli na Západ. Smysl přijímání migrantů nemůže být v tom, že je tady zavřeme do nějakých lágrů a budeme je nutit tu zůstat. Chtějí do Německa, do Švédska. Myslím, že návrhy České republiky, že bychom měli podporovat země, odkud migranti přicházejí, zlepšit tamní podmínky, aby nemuseli migrovat, je mnohem účinnější než přijímat nějaké kvóty na jejich rozdělování do členských zemí Unie. To nemá logiku.

Mnozí jako důvod toho, že u nás uprchlíci nechtějí zůstat, svádějí na to, že v západoevropských zemích dostávají mnohem vyšší sociální dávky. Ale není významným důvodem i to, že v řadě těchto zemí už jsou početné muslimské komunity?

Určitě, mají tam příbuzné, nějaké zázemí, proto tam chtějí. Proto nemá smysl nutit migranty žít někde, kde nechtějí. Nejde jen o nás, to se týká i Polska, Slovenska a dalších středoevropských a východoevropských zemí. Tady nemají zázemí, ještě je tu pro ně těžký jazyk. Druhá věc je, že když někdo chce emigrovat do nějaké země, měl by akceptovat její zvyklosti, snažit se splynout s místní komunitou a nevnucovat svoje zvyky a pravidla. Souhlasím s tím, co řekla australská premiérka vůči migrantům: buď se přizpůsobte, nebo se vraťte. Nebudeme se přizpůsobovat my vám. To spousta lidí v Evropě nechápe, my se migrantům přizpůsobujeme, stavějí se tu třeba i mešity. Pochybuji, že by se v Saúdské Arábii postavil nějaký křesťanský kostel.

Myslíte si, že se mění atmosféra vůči migrantům? Teď i německá kancléřka Angela Merkelová mění svoji původně velmi vstřícnou rétoriku, v Rakousku přijali zákon, který zakazuje zahalování tváří žen…

Ano. I náš soud dal za pravdu ředitelce zdravotnické školy, že zakázala nošení šátku. Když půjdu studovat do zahraničí, musím se přizpůsobit stylu, který tam funguje. Využiji možnosti vzdělání a nebudu prosazovat nějaké svoje manýry, což se bohužel děje mnohde v Evropě. Slyšel jsem, že třeba v Anglii plyne řada problémů z toho, že lidé ustupují muslimům, například v nemocnicích umožňují, aby muslimští lékaři odešli v poledne z operačního sálu a šli se klanět Alláhovi a podobné výstřelky. A to bychom neměli, protože se jim tím jen zvedá jejich sebevědomí a víra, že oni budou manipulovat okolím.

Myslíte, že bychom v České republice měli tvrdě zaujímat pozici, že nebudeme přijímat migranty, i za cenu finančních sankcí?

Já bych byl pro, protože by se ekonomicky vymstilo, i kdybychom přistoupili na to, že bychom přijali určitou kvótu migrantů. Nedovedu si představit, že by to naší ekonomice prospělo, protože příchozí taky budou muset někde bydlet, adaptovat se, budou muset pobírat nějaké sociální dávky. Nemyslím, že by to vyšlo laciněji než nějaká pokuta, přičemž se domnívám, že k nějaké dohodě dojde, protože prioritou by měla být ochrana Schengenu a podpora států, ze kterých se rekrutuje nejvíc migrantů.

Na rozdíl od České republiky v řadě evropských zemí, které byly koloniálními mocnostmi, žijí už léta obyvatelé bývalých kolonií, ať už Asie nebo Afriky. Není to tedy zcela odlišná situace?

Proto se obyvatelé bývalých kolonií obrací na ty země, které jim kdysi vládly. Tedy země jako Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, ty všechny měly kolonie, takže je logické, že se obyvatelé těchto kolonií obracejí na své bývalé pány. Ve Francii byla spousta Arabů ze severní Afriky už v 60. letech, mešita tam už fungovala od 50. let. Takže arabská menšina tam už žije dlouho, ale v průběhu let se aktivizovala, protože jim to francouzský režim dovoloval. A dnes na to doplácí, protože v Paříži, jak jsem slyšel, jsou čtvrti, kam se Pařížan ani policie neodváží vstoupit, protože je to nebezpečné. Strávil jsem v 60. letech v Paříži rok a půl a strašně rád vzpomínám, jaká to byla pohoda, s dneškem se to nedá srovnat. Četl jsem o manželském páru, který si chtěl obnovit vzpomínky, vydal se do Paříže a byl velmi zklamaný, protože všechna místa, která znali, už vypadala jinak, všude byli policisté. Jedna rodina zase jezdila pravidelně do luxusního pětihvězdičkového hotelu v Egyptě, ale vloni se vrátili znechucení, protože v hotelovém bazénu povolili koupání v burkách, zahalené ženy v bazénu tráví třeba tři hodiny, to znamená, že si tam i ulevují. Ti turisté říkali, že to bylo hrozné a že už tam víckrát nepojedou. Někteří lidé u nás neberou v úvahu zkušenosti ze západní Evropy a snaží se ustupovat agresi muslimů. Je spousta náboženství, která se dovedou přizpůsobit a jsou tolerantní. Ale islám je velmi agresivní. Já jsem byl před časem na Srí Lance, která je převážně hinduistická, ale v řadě měst jsou už muslimové, jsou velmi agresivní a utlačují hinduisty. A protože jsou podporováni finančně ze Saúdské Arábie, stavějí si tam i mešity.

Záleží také na počtu muslimské menšiny v zemi, kam přijdou, protože když jejich komunita překročí určité množství, začne mít i politické požadavky. Považujete to za rizikové?

Určitě. Dostanou se do evropských parlamentů a postupně i do vlád. Přitom řada velmi významných osobností upozorňovala na stinné stránky islámu. Ať už to byl Winston Churchill, nebo někdejší turecký státník Mustafa Kemal Atatürk, který viděl nebezpečí, která z islámu vyplývají, proto z Turecka vytvořil sekulární stát, ale teď se Turecko vrací k islámu. Fanatismus je nebezpečný v každém náboženství, v každé společnosti. Ale bohužel fanatici ovládnou většinou nevzdělané masy, ty se chytí na líbivé sliby, radikalizují se a zničí všechno, co bylo dřív.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Takto probíhá islamizace ČR a tito politici u nás islám podporují... Znalec odkrývá neznámá fakta

10:02 Takto probíhá islamizace ČR a tito politici u nás islám podporují... Znalec odkrývá neznámá fakta

ROZHOVOR Bývalý muslim, autor knih „Islám a islamismus v České republice“ a „Ježíš Kristus a islám“ …