Ve svém textu pro Deník Referendum kritizuje cíl Haškova Desatera ČSSD nové generace zvýšit koaliční potenciál sociální demokracie konstruktivní opoziční kritikou, respektem k soupeřům a ochraně zájmů občanů České republiky. Jeho kritika tzv. ústupu Michala Haška z tradičních levicových témat však postrádá jakoukoli oporu v Haškových textech či vyjádřeních a zcela jistě jí nelze nalézt v Michalově desateru. Co, ale lze, to je podsunout to případným čtenářům a to tak, jak si sám pan Jiří Pehe přeje.
Je zvláštní a téměř nepochopitelné, že člověk, který se po celou svou kariéru politologa profiluje jako zastánce středolevého politického proudu, se zaměřením na občanská práva a boj s korupcí, kritizuje za totéž kandidáta na předsedu ČSSD Michala Haška. Varuje před jakousi, a podle mého názoru vykonstruovanou, snahou Michala Haška otevřít dveře spolupráci ČSSD s ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými, aniž by pro podobné úvahy představil jasný argument. Ostatně já si dovedu představit koaliční potencionál sociální demokracie i na opačnou stranu než stojí zmíněné strany.
Naopak, v řadě Peheho předchozích textů a vyjádřeních můžeme nalézt řadu shodných názorů, které Michal Hašek prezentuje ve svém desateru. Například Haškovo volání po modernizaci sociálním státu a jeho přizpůsobení evropskému sociálnímu modelu. V deníku Právo například Pehe v červenci 2010 píše: "Souboj s pravicí se povede především o sociální stát. Levice tento souboj vyhraje, jestliže najde způsob, jak sociální stát nově definovat tak, aby bylo jasné, že ho pracující (nejen zaměstnanci, ale nově i drobní podnikatelé) nepotřebují o nic méně v prostředí globální ekonomiky, než ho potřebovali v rámci té národní," a pokračuje: "Protože jenom nadnárodní politické odpovědi, například nově definovaný evropský sociální stát, mohou stačit na z řetězu utržený globální trh."
Ve svém manifestu radikálního liberalismu, který v září 2010 sepsal spolu s Janem Šternem, pak bojuje proti pravicovému neoliberalismu, horuje pro „pravý" liberalismus a sociální demokracii nazývá smutným hrdinou mafiánského kapitalismu. Způsob, kterým se má sociální demokracie této hanlivé nálepky zbavit, pan Pehe nachází především v plnění programu sociální demokracie. O to více je ale zarážející jeho kritika Michala Haška, jehož desatero ČSSD nové generace je na reálnosti a splnitelnosti programu ČSSD postaveno. Nikoli na 13. důchodu a pastelkovném.
Současná kritika Michala Haška z úst Jiřího Pehe, je pak na základě jeho výše uvedených citací, pouze účelovou. Nejenom, že u Michala Haška kritizuje názory, které sám opakovaně prezentoval, ale také kritizuje snahu o rozšíření koaličního potenciálu, tedy zcela v duchu druhého nejsilnějšího kandidáta na předsedu ČSSD, Bohuslava Sobotky. Ovšem, podobně jako Sobotka, ani Pehe nedává sociální demokracii odpověď na to, s kým po volbách v roce 2014 případně vládnout, pokud by se měla držet stávající omezené strategie proti všem.
Z Peheho textu pro Deník Referendum vyplývá, že při znalosti současných politických poměrů počítá v podstatě jen se dvěma variantami, vítězstvím ČSSD s více než 51% nebo vládě s komunisty. První varianta dělá z Peheho politologického naivku, druhá zpochybňuje celou řadu jeho dosavadních názorů. Při nejlepší vůli není současná KSČM připravena podílet se na vládě České republiky. Pokud ale Jiří Pehe počítá s návratem KDU-ČSL či Strany zelených do parlamentu, pak opět se v tomto názoru opět shoduje s Michalem Haškem, který návrat KDU-ČSL a strany Zelených do parlamentu považuje za ideální variantu koaliční spolupráce pro ČSSD. Také se s novým předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem sešel jako vůbec první z představitelů sociální demokracie a na krajské úrovni s KDU-ČSL již spolupracuje. A já si dovolím poznamenat, že se mohou „narodit" i další varianty, které ČSSD dovolí realizovat politiku pro dolních deset miliónů a nejen pro ty, co mají zlatá plnící pera ve své náprsní kapse.
Pan Pehe jistě může podporovat koho chce, je to jeho svaté právo, a poté, co neúspěšně skončila jeho podpora tu čtyřkoalici, tu Unii svobody a tu Zeleným, je logické, že si hledá novou politickou „oběť" pro svůj polibek smrti. Nicméně pokud si chce zachovat alespoň špetku respektu jako politolog, neměl by se při hájení zájmů „pravdy a lásky", dostávat do konfliktu se svými vlastními předchozími názory.
Jaroslav Foldyna
Více:
Pehe: Veřejnost čeká od ČSSD víc než jen Haškův pragmatismus
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
