Šumava měla tehdy mnohonásobně vyšší hustotu osídlení než dnes. Výsledkem dějinných zvratů v minulém století se však  proměnila v  území s ložisky zachovalé přírody s minimálním osídlením. Stále však šlo o hospodářskou krajinu, byť značně zpustlou. Pod dojmem divočiny v srdci Evropy začali lidé, kteří tam nevyrostli, jejichž předci tam neobdělávali pole, rozhodovat o osudu Šumavy, většinou jen ve sporém dialogu s místními obyvateli žijícími na Šumavě  několik generací. Bez ohledu na historii krajiny a potřeby místních byly od zeleného stolu vytyčeny hranice a zóny Národního parku. Ochránci panenské přírody se teď mohou donekonečna zaklínat zákazem těžby v nemocném lese. Kolik z těch, kteří se s pocitem spasitele houževnatě přimykají ke kmenům napadených smrků  tu žije, hospodaří, chce zasadit nový strom, postavit dům, mít syna  a jednou  tu chce i umřít? Škoda, že neumíme bránit skutečné pralesy na naší planetě . Škoda, že se namísto  ochrany přírody  a ekologického přístupu k životu tuze často omezíme jen na  gesta a mediálně dramatické činy.

MUDr. Martin Gregora, poslanec za Jihočeský kraj

Čtěte více:

• Šumava podle rozhlasu: Na ekologické aktivisty zavolali hasiče
• Šumava má další skandál. Pomník pohraničníka opět stojí
• Mrtvá Šumava potřebuje důkladný plán, vzkazuje Chalupa
• Zelení: Šumava v ohrožení. Podporujeme blokádu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.