Lída Rakušanová: Eurodotace pod drobnohledem

08.09.2012 7:38

Už zase: úterní zásah, při kterém policie kvůli podezření z machinací s evropskými dotacemi zadržela také náměstka ústecké hejtmanky Pavla Koudu, který je rovněž místopředsedou severočeské ČSSD a druhým mužem na kandidátce této strany do krajských voleb, byl v Ústí nad Labem od začátku léta v pořadí už čtvrtý.

Lída Rakušanová: Eurodotace pod drobnohledem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Měna Euro

V hledáčku policie se od loňského března postupně ocitli kromě úředníků i všichni tři po sobě jdoucí ředitelé dotačního úřadu ROP Severozápad, z nichž jeden Petr Kušnierz byl za korupci - zatím nepravomocně - odsouzen k sedmi a půl letům vězení.

Zneužívání evropských peněz na severu Čech je jen dalším kamínkem v regionální korupční mozaice, která prokazatelně zasáhla už půlku republiky: kromě Ústeckého a Karlovarského kraje i kraj Plzeňský a střední a jižní Čechy. Masivní podezření se ale vznáší i nad řadou projektů, realizovaných přes ministerstva. A protože mechanismus čerpání evropských dotací probíhá tak, že v Česku schválené projekty předfinancovává zdejší státní pokladna a teprve následně se tyto výdaje předkládají do Bruselu k proplacení, reálně hrozí, že část z nich ministerstvo financí už neuvidí.

O to by se zvýšil státní dluh. Zda s tím vláda už více méně počítá, a i proto teď prosazuje v parlamentu zvýšení daní, ač jí to může zlomit vaz, je otázka. Ale od věci taková úvaha nejspíš není.

Paralelně ovšem probíhá na politické scéně i v tisku diskuse o eurodotacích jako takových. A přitom se objevuje - a jak se zdá dokonce sílí - i názor, že jde údajně o systém špatný z principu: jednak prý přímo vybízí k rozkrádání a k nesmyslným investicím, jelikož vystavuje chudáky úředníky a politiky v jednom kuse neodolatelnému pokušení. A protože skandály vyplouvají na povrch a otřásají politickou scénou, jsou peníze z Bruselu prý především nástrojem k podrývání stability demokracie. Líp by nám údajně bylo bez nich.

Myšlenkové konstrukce tohoto druhu ovšem fatálně zaměňují příčiny a následky. Pomoci někdejšímu východnímu bloku s rekonstrukcí ekonomiky a s politickými reformami se dohodli ministři EU v červenci 1989. A to na základě změn, které v té době probíhaly v Polsku a v Maďarsku. Odtud i název prvního dotačního programu Phare - což byla jednak zkratka dlouhého anglického názvu, ale i slovo, které znamená ve francouzštině „maják“.

Záhy byla tato pomoc rozšířena i na další země ve východní části Evropy. Fond Phare se stal prvním finančním nástrojem integrace kontinentu po pádu železné opony. Soustředil se na pomoc příhraničním regionům, ale i na dopravu, infrastrukturu a na životní prostředí, a v druhé fázi, od konce 90. let, na podporu příprav na členství v EU. Žádosti o financování jednotlivých projektů se tenkrát schvalovaly přímo v Bruselu a ČR s jejich čerpáním kupodivu problémy neměla: podařilo se jí tehdy využít - a to smysluplně a bez závažnějších korupčních zádrhelů - přes 90 procent všech prostředků, které pro ni Brusel vyčlenil.

Potíže nastaly teprve po vstupu ČR do EU: oněch 764 miliard korun na období 2007 až 2013, které Brusel pro Prahu reservoval ve fondu soudržnosti, mělo ČR pomoci dohonit bohatší evropské regiony. Kamenem úrazu ale bylo, že se o použití dotací tentokrát už nerozhodovalo v Bruselu, ale na domácí půdě.

Sice se tak mělo dít podle dotačních zásad Unie - a z programu Phare byly dokonce financovány i dvě zdejší implementační agentury, které to měly zaručit, ale na korupční potenciál zdejších „šibalů“ byly evidentně krátké. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že 764 miliard integrační pomoci z Bruselu mělo být obdobou poválečného Marshallova plánu, na němž západní Evropa založila před půl stoletím svou prosperitu a jehož se ČR na nátlak Moskvy tehdy musela vzdát. Jak jsme s touto příležitostí naložili, je jiná věc. Naše věc. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…