Mrzí mne, že jsem byl jedním z mála, kdo o ní řekl něco odlišného. Proslavila se především větou, že společnost neexistuje, že existují jen muži a ženy a rodiny. Pro mne je symbolem nenávistného nepřítele odborů. Vzpomínám na den, kdy jsem se v Londýně v roce 90 dozvěděl o jejím pádu a kdy jsme to s britskými odboráři hezky oslavili.
Do dějin britských odborů vstoupila bojem proti hornické stávce, která trvala rok a skončila porážkou horníků. Během stávky, který trvala téměř rok, se nestyděla nakupovat uhlí z komunistického Polska a mobilizovat proti horníkům a jejich stávkovým hlídkám policii. Porážka stávky znamenala téměř úplnou likvidaci těžebního promyslu ve Velké Británii, které dodnes horníci říkají průmyslová genocida.
Naši obdivovatelé Thatcherové mluví o tom, jak se zasloužila o svobodu. Její hanebné výroky na adresu Nelsona Mandely, kterého označila za teroristu, okázalá náklonnost k Pinochetovi, chilskému diktátorovi, který nechal zabít třicet tisíc odpůrců režimu, ji u mně totálně diskvalifikuje.
Vzpomínám si na to, jak jsem jí byl na Hradě představen jako šéf českých odborů a jak mi odpověděla na mou výtku, že nechala přijmout zákony, které zhoršily postavení odborů v Británii. Řekla mi: "To jsou ale férové zákony".
O mrtvých jen dobře. V jejím případě to ale úplně neplatí. Výjimečná byla a jedno ze svých zvolená si zajistila válkou o Falklandy, ve které mimo jiné nechala potopit argentinský křižník Belgramo na otevřeném moři, což zdůvodnila slovy "mohli by ublížit našim chlapcům". To, že o život přišlo více než tisíc argentinských námořníků, jí bylo lhostejné. Hlavně, že vyhrála volby.
A můj zvláštní despekt patří veřejnoprávním sdělovacím prostředkům Česka. Takovou míru devótnosti jsem už dlouho nezažil!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
