V uplynulém týdnu k sobě přitáhly pozornost sdělovacích prostředků dvě strany, které politickému dění u nás dlouhá léta společně dominovaly. „Začnu napětím v ODS a odchodem pražských zastupitelů Borise Šťastného a Milana Richtera, což lze interpretovat jako přímý atak na předsedu Petra Nečase a všechno, co jeho éra v čele ODS znamená. A to je především posílení snahy o autokratické řízení strany,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Nejviditelnější ukázkou autokratického řízení ODS bylo v poslední době shůry nařízené rušení jednotlivých regionálních sdružení. „Tendence k autokratismu byla ODS vyčítána vždy, už za Václava Klause, ale myslím si, že realitou se stala až za Topolánka. Klaus navzdory své pověsti byl vždy velice důsledný při demokratickém rozhodování uvnitř strany a mnohem větší slovo měla za něj výkonná rada jako nejvyšší orgán v ODS,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Nečas dokázal být stínem Klause i Topolánka
V období Mirka Topolánka význam výkonné rady znatelně poklesl, a tím poklesla i vnitrostranická demokracie. „Od Petra Nečase se čekalo, že vrátí věci do Klausových časů už jen proto, že právě on byl vnímán jako dlouhodobý Klausův stín. Také proto v prosinci 2002 nezvítězil na kongresu ve Františkových lázních, protože ODS chtěla změnu a ne Klausův klon. Nečas se stal předsedou až později, ale to už byl zase Topolánkův stín. Z toho je zřejmé, že to je člověk velmi tvárný a nepevný z hlediska svých dlouhodobých názorů,“ poukazuje mediální odborník.
Psali jsme:
Podle něj už ODS vůbec nepřipomíná stranu, která má hájit nějaké ideje a ani není znát, že by se o to někdo snažil. A změnit něco na pražském magistrátu mu připadá zhola nemožné. „Stávající primátor pan Svoboda se zabetonoval ve své funkci, obklopil se nemnoha věrnými, kteří za něj vykonávají řadu činností. Skutečností je, že mu mnoho čelných funkcionářů vyčítá, že vůbec nezná jeho telefonní číslo, že s nimi nekomunikuje a že se s nimi nevídá. To je v ODS skutečnost tradiční už delší dobu,“ tvrdí Petr Žantovský.
Předseda ODS si na šéfa tiskového oddělení nenašel za dva roky čas
A vzpomíná si, jak mu někdejší šéf tiskového oddělení ODS Milan Bouška položil kdysi otázku, kolikrát se za dva roky ve funkci viděl s předsedou Topolánkem v kanceláři mezi čtyřma očima, aby mohli ladit mediální strategie. „Nehádal jsem a odpověď zněla: ani jednou. Ani jednou za dva roky nebyl předseda schopen si pracovně popovídat s jedním ze svých nejbližších spolupracovníků. Tahle nekomunikace uvnitř ODS je základem problémů a je to průvodní jev toho, že v ní jde jen o zájmy, nikoli o ideje,“ myslí si Petr Žantovský.
Mirek Topolánek
Zájmu sdělovacích prostředků neušla v končícím týdnu ani ČSSD díky tomu, jakou stínovou vládu její předseda Bohuslav Sobotka představil. „Vyletěli z ní tradiční přívrženci prezidenta Zemana jako jsou paní Benešová nebo pan Jandák, dostali se tam naopak lidé vůči Miloši Zemanovi vždy oponentní jako pan Urban nebo pan Špidla,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský nejdiskutovanější změny v Sobotkově stínovém kabinetu.
Jandák je pro jižní Čechy erbovní postava sociální demokracie
„Vůbec návrat pana Špidly je kapitola sama pro sebe, protože vracet do nejvyšších pater politiky člověka, který fatálně propadl v pozici předsedy sociální demokracie, premiéra, dokonce vlastní strana ho musela z té funkce stáhnout a pak se na nějakou dobu uvelebil v Bruselu, tak to mi o té straně říká, že je nepoučitelná,“ žasne Petr Žantovský nad tím, že ve stínové vládě byli nahrazeni ti, kteří pro ČSSD dlouhodobě pracují .
„Ať si o panu Jandákovi myslí, kdo chce, co chce, tak je pro jižní Čechy skutečně erbovní postava sociální demokracie. A nahrazovat jeho a další lidmi, které buď nikdo nezná, nebo kteří jsou zcela provaření ze svých předchozích aktivit, tak to je chybný krok. Jenom vypovídá o tom, kam stranu vedou pánové Sobotka, Zaorálek, Dienstbier a spol. Není to šťastný směr a myslím, že se sociální demokracie se zlou potáže. Tady jde stejně jako u ODS opět o zájmy, a ne o ideje,“ srovnává mediální odborník strany, které se střídají u vlády celých dvacet let.
Za Paroubka byla politika ČSSD jasnější, levicovější a sociálně-demokratičtější
„Pánové, kteří ČSSD vedou, snad s výjimkou pana Haška, předvádějí levnou oportunistickou středově líbivou politiku, která se dá přeložit do češtiny jako ´hlavně abychom se dostali k funkcím, ale nic si od nás neslibujte´. Ten trend je pozorovatelný už od doby Vladimíra Śpidly s krátkou přestávkou toho roku, kdy šéfoval straně i vládě pan Paroubek. Za něj to mělo mnohem razantnější podobu. Neříkám lepší, ale čitelnější, jasnější, levicovější a řekl bych i sociálně-demokratičtější,“ hodnotí Petr Žantovský.
JUDr. Michal Hašek
A souhlasí s tím, jak si média vysvětlují vyhnání dvojice Benešová, Jandák ze stínové vlády, a to jako výraz emancipace vůči Miloši Zemanovi a trošku i pomsta za to, že se stal prezidentem. „To je hodně velká klukovina od Sobotky a od vedení ČSSD, že prezidentovi ukazují ramena: ´Když jsme nedokázali zabránit tomu, aby ses dostal na Hrad a neprosadili jsme tam svého Dienstbiera, tak ti teď natruc navolíme lidi, které, až budeš jmenovat vládu, tak je opravdu nerad uvidíš.´ To je překlad tohoto kroku a mně to přijde jako klukovina, ne jako politika,“ míní Petr Žantovský.
Šedesáté výročí zastihne Českou televizi na rozcestí
Závěrem se věnuje dvěma mediálním výročím, která nás v tomto roce čekají. Ve středu uplyne 60 let od zahájení prvního tehdy ještě nepravidelného vysílání Československé televize 1. května 1953. „Jsem velmi zvědav, jak její následnice Česká televize toto vysílání pojme a připomene. Bude to důvod ke srovnání, ne z hlediska technického nebo politického, ale z hlediska výkonů jednotlivých profesí. Velice se těším na to, jak to naše média připomenou, protože to může napovědět i České televizi, která je svým způsobem na rozcestí,“ konstatuje mediální odborník.
Ing. Jiří Paroubek
V tuto chvíli považuje obsazení České televize z hlediska nejvyšších postů i dramatické tvorby či původní publicistické tvorby za rozporuplné a nejednoznačné, že vlastně nevíme, co můžeme od ČT do budoucna očekávat. „Zaznamenal jsem, že pan Andruško z Novy vyčítá panu Dvořákovi, že se opičí po soukromých televizích a vykrádá jim osobnosti, formáty a kdeco včetně komercionality České televize. Je namístě otázka, kam se bude Česká televize ubírat. To je příležitost k zamyšlení, jak pro vedení České televize, tak pro nás, kteří to sledujeme zvenčí,“ podotýká Petr Žantovský.
Lidové noviny spadly do pozice totálního politického bulváru
A druhé letošní výročí, i když připadá až na 16. prosince, kdy před 120 lety vyšly v Brně poprvé Lidové noviny pod tímto názvem, si troufne okomentovat už teď. „Připomínám to proto, že pan Balšínek jako stávající šéfredaktor už začal objíždět české vysoké školy a pořádá besedy k tomuto výročí, takže se nad ním lze zamyslet a účet s hostinským můžeme udělat hned. Tady je naprosto zřetelné, že ty noviny spadly do pozice totálního politického bulváru, že vsadily na jednoznačnou politiku přihlášením se k nějakému politickému směru,“ krititizuje Petr Žantovský.
„I když za první republiky bylo zřejmé, že jsou tlampačem názorů Hradu, byly to přece jen noviny, které dávaly příležitost rozmanitým názorům a vedly určitou názorovou polemiku nebo poskytovaly platformu tříbení názorů a určitě byly inspirativní. Kdyby je dnes někdo nazval inspirativními, tak to bych se dost podivil. Není divu, že jejich ekonomické výsledky nejsou důvodem k optimismu, když to řeknu kulantně. Je velká škoda, že se tady ničí tradice, obrovská síla toho brandu, která vyprchává,“ lituje mediální odborník nynější tváře Lidových novin.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
