Plk. Kudláček byl účastníkem československého odboje za druhé světové války, konkrétně se stal pilotem 311. československé bombardovací perutě RAF (Royal Air Force, vojenské letectvo britských ozbrojených sil).
„S myšlenkou na připomínku plk. Kudláčka přišla občanská iniciativa Tmavomodří, jež pečuje o odkaz československých letců působících v RAF. Nebylo o čem dlouze přemýšlet, snad jen o vhodném místě pro pamětní desku,“ říká starosta města Petr Řezníček.
„Společně jsme vytipovali několik míst, nejvhodnější se ukázala budova základní školy v Husově ulici. Tuto školu totiž Jaroslav Kudláček jako dítě školou povinné navštěvoval,“ dodává místostarosta Jaroslav Trávníček s tím, že pamětní desku najdeme mezi okny v průčelí budovy školy při pohledu z Fibichovy ulice. Tedy právě v místech, kudy budoucí pilot RAF vcházel do tehdejší chlapecké obecné školy.
Pilot Jaroslav Kudláček zahynul během přepravy čs. občanů do vlasti při letecké katastrofě, která se udála 5. října 1945 po startu z anglického letiště Blackbushe. V troskách našlo smrt všech 23 mužů, žen a dětí na palubě letounu Liberator.
„Osudy našich válečných letců se pomalu propadají do hlubin archívů. Snažíme se jejich památku připomenout na místech, kde bydleli, chodili do školy nebo bohužel i zahynuli. Velká inspirace přichází od potomků těchto hrdinů, ať je to Tom Dolezal nebo Dagmar Johnson Šišková – jejich otcové byli piloty třistajedenáctky, stejně jako pan Jaroslav Kudláček,“ vysvětluje za Tmavomodré Radek Uhlíř.
Pamětní deska je zhotovena z černého mramoru, pod deskou bude instalován nerezový kroužek, do kterého je možno vsadit kytici, případně vázu se svazkem řezaných květin.
Obřad započne v 11 hodin, po projevech bude následovat položení květin, státní hymna a minuta ticha.
V 11.15 hod. přeletí nad shromážděnými účastníky pilot Radim Vojta s historickým letounem Spitfire. Provede dva průlety a poté přistane na chrudimském letišti.
Jaroslav Kudláček se stal pilotem v rámci akce 1 000 nových pilotů. Do řad čs. letectva ve Velké Británii se z protektorátu dostává přes Polsko, Rumunsko, Egypt a Francii. Po dalším výcviku v Kanadě je zařazen k 311. čs. bombardovací peruti Pobřežního velitelství RAF.
Jako kapitán čtyřmotorového letounu Liberator provedl se svou posádkou řadu hlídkových letů nad Biskajským zálivem i nad Severním mořem. Jako jediný Čechoslovák napadl ponorku akustickými torpédy. Útok provedl 11. února 1945 v noci za hustého sněžení při letu ve velmi malé výšce.
V posledních dnech války, 5. května 1945, se mu v blízkosti Bergenu podařilo s Liberatorem provést únikový manévr a přelstít tak nebezpečný stíhací letoun Junkers 88. Uzavření příměří však neznamenalo konec jeho operační činnosti. Ještě 15. května 1945 během téměř desetihodinového letu jeho Liberator dohlédl na německou ponorku U 901 a eskortoval ji do přístavu Stavanger.
Ani poté však činnost čs. perutě nekončí, provádějí se transportní lety z Anglie na ruzyňské letiště a přepravují se lidé i materiál. Jaroslav Kudláček se setká s rodinou v osvobozené vlasti a Chrudim mu připraví slavnostní uvítání. Pak se vrací k peruti a plnění dalších úkolů.
Pátého října letoun Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 pilotovaný Jaroslavem Kudláčkem odstartoval z letiště Blackbushe v Hampshire. Na palubě se nacházelo 23 lidí, z toho 17 cestujících včetně 9 žen a 5 dětí. Tři minuty po vzletu ve výšce 500 stop se vzňal levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se vracel k letišti. Asi jeden a půl míle před letištěm se Liberator naklonil na stranu hořícího motoru, narazil do země a vzňal se. Nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil.
Mezi obětmi byla Edita Sedláková, manželka palubního inženýra, která v nestřeženém okamžiku nastoupila na palubu osudného letu, přestože nebyla na seznamu cestujících. Byla jedním z takzvaných Wintonových dětí.
Na Jaroslava Kudláčka vzpomíná jeho bratr Milan a ve Velké Británii synové Barry a Eldon.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
