O rozhovor jsme proto požádali místostarostu města Dr. Petra Koláře, který má v rámci vedení města na starosti rozpočet, kulturu i sport, aby čtenářům Veselských listů připravované projekty přiblížil.
Petr Kolář
Můžete stručně shrnout nejdůležitější investiční akce, které město nyní chystá?
Těchto již realizovaných nebo připravovaných investičních projektů je celá řada a obsahově vycházejí hlavně z programových priorit schválených na začátku stávajícího volebního období. Finančně i organizačně nejnáročnější jsou tři velké akce: v březnu zahájená rekonstrukce náměstí Míru, která vyjde přibližně na 50 mil. Kč, příprava lokality na Hutníku pro výstavbu rodinných domů, která by už v příštím roce mohla nabídnout první parcely k prodeji a nejaktuálnější je příprava nové průmyslové zóny v lokalitě mezi ul. Blatnickou a Kollárovou o výměře až 30 ha, která by v optimálním případě mohla přinést až 500 nových pracovních míst.
To všechno bude hrazeno z rozpočtu města?
Takto rozsáhlé projekty by městský rozpočet utáhnout nedokázal. Připomínám, že ročně naše město hospodaří s přibližně dvousetmilionovým rozpočtem a z toho lze vyčlenit na investiční projekty max. 30 až 40 mil. korun. O to důležitější je snaha o maximální využití nejrůznějších dotačních titulů financovaných ať už z evropských strukturálních fondů nebo ze státního či krajského rozpočtu. V případě zmíněné průmyslové zóny se například jedná o dotaci ve výši 75 % celkových uznatelných nákladů – to je v přepočtu více než 200 mil. korun hrazených ze státního rozpočtu, které by město mohlo v následujících pěti letech využít na zasíťování pozemků a výstavbu potřebné infrastruktury. Zároveň je to však spojeno s obrovským množstvím podmínek, které vůbec nebude jednoduché splnit.
Často se hovoří o finanční podpoře na zateplování soukromých i veřejných budov. Týká se to i některých veselských staveb?
V minulých letech se díky tomuto typu finanční podpory podařilo opravit plášť kulturního domu, kina, mateřských školek na ul. Kollárova a Tyršova i všech pavilonů základní školy Hutník. Částečně tyto dotace byly využity i při opravě tribuny fotbalového stadionu, rozsáhlé rekonstrukci sportovní haly a při celkové opravě školní budovy v Milokošti. Během letošního roku by měla proběhnout výměna oken a zateplení objektu Domu dětí a mládeže na Hutníku, který je ve vlastnictví města, byť je využíván krajskou příspěvkovou organizací a mateřské školy v Zarazicích. Zároveň se připravuje žádost o dotaci na tolik potřebnou rekonstrukci Domu s pečovatelskou službou.
Výraznou odezvu mělo loňské otevření nové cyklostezky na Blatnici. I zde se využily nějaké dotace?
Samozřejmě. V tomto případě se jednalo o vůbec nejvyšší finanční částku, kterou Státní fond dopravní infrastruktury podpořil výstavbu cyklostezky v celé republice, celkem 9,5 mil. korun. Vedle toho se díky podpoře z ministerstva školství podařilo zrekonstruovat celý areál Sokolovny v nákladu přibližně 10 mil. korun a letos v květnu se pro veřejnost otevře nové víceúčelové hřiště v Zarazicích s umělým povrchem. V tomto případě náklady činí 4,5 mil. a dotace byla přibližně poloviční.
A evropské dotační programy?
Zde je nejdůležitější Integrovaný regionální operační program, kde s napětím očekáváme rozhodnutí o podpoře výstavby plnohodnotného parkoviště pro 130 osobních aut na ulici Rumunská. To by mělo sloužit zejména těm cestujícím, kteří dále využívají vlakovou nebo autobusovou dopravu a měli by tak možnost pohodlně a bezpečně zaparkovat v blízkosti nádraží. Obdobná je situace s další cyklostezkou, která by měla propojit již existující cyklostezku od Kozojídek na ul. Kollárova s centrem města. V případě kladného rozhodnutí o dotaci bychom s její stavbou rádi začali ještě letos na podzim.
Téměř to vypadá, že bez dotací se neobejde žádná stavba …
S určitou nadsázkou to pravda je. Kdyby nebylo dotačních programů, dokážeme z městských peněz zrealizovat jednu, dvě investiční akce ročně. Je však třeba si uvědomit, že právě využívání dotačních titulů, zvláště těch evropských, s sebou nese celou řadu rizik. Vždy musíte splnit obrovské množství omezujících podmínek, mezi kterými se často obtížně manévruje, chcete-li dotační titul v maximální míře využít. Rád bych smekl před zaměstnanci městského úřadu i externími spolupracovníky, bez jejichž pomoci bychom se v této dotační změti neobešli.
Před nedávnem proběhla na městském webu anketa ohledně rekonstrukce městské knihovny. S tou to také vypadá nadějně?
Ano, alespoň v to pevně doufám. Kdo patří mezi pravidelné nebo i občasné návštěvníky naší knihovny, musí uznat, že zub času se zde projevuje již velmi zřetelně a knihovna působí téměř retro dojmem. To je veliká škoda. Jsem přesvědčen, že i přes sílící roli elektronických médií mají knihy a časopisy své nezastupitelné místo. Veselská knihovna jistě nikdy nebude mít povahu knihovny vědecké, přesto je třeba, aby zde byly podmínky pro výpůjčky a četbu titulů krásné i odborné literatury. Zpracovaná projektová dokumentace vycházející ze studie pana architekta Ondračky počítá s rozpočtem přibližně 17 mil. korun, včetně vybudování výtahu, který by měl zabezpečit bezbariérový a pohodlný přístup do knihovny. Bohužel v této oblasti neexistují žádné evropské dotace a bude zapotřebí, aby hlavní díl financování nesl rozpočet města, možná s částečnou podporou z Ministerstva kultury. Předpokládáme, že rekonstrukce knihovny by měla začít letos v květnu a je rozvržena tak, aby nenarušila každoroční plesovou sezonu.
Poslední otázka směřuje k městskému koupališti, které prochází proměnou už několik let. Budou i zde letos probíhat nějaké stavební práce?
Obecně platí, že investice do oblasti sportu i kultury mají maximální podporu ze strany městského rozpočtu. To se týká i rozsáhlé rekonstrukce celého areálu městského koupaliště. Také letos se počítá s další etapou stavebních prací, které již od února provádějí pracovníci služeb města. Provede se demolice objektu Komár a vznikne nová širší komunikace mezi fotbalovým stadionem a koupalištěm s 56 novými místy pro parkování. Na podzim by pak měla proběhnout stavba nového mostu s napojením na silnici I/54 a úprava zpevněných ploch před vstupem na koupaliště. Zbývat tak už bude úplně poslední část rekonstrukce, se kterou počítá již deset let zpracovaná projektová dokumentace od známého brněnského architekta prof. Hrůši, a tou je nový vstupní objekt zahrnující zázemí pro plavčíky a zdravotníky, pokladny, mokrý bar, sportovně laděnou restauraci a malé wellness s finskou saunou a párou. Cílem je zajistit v tomto novém objektu celoroční provoz, aby celý areál nebyl odkázán pouze na tříměsíční koupací sezónu.
Děkuji za rozhovor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
