Projekt Dům umění je nástupcem trienále Nový zlínský salon, které se poprvé konalo v roce 1996. Během osmi ročníků prošel koncept přehlídky současného umění různými změnami, tou nejvýraznější je tematické zaměření. V roce 2020 proto získal nový název, který umožňuje nové koncepční uchopení. Co se ale na trienále za celou dobu jeho existence nezměnilo, je snaha o prezentaci současné tvorby zralých českých a (od roku 2004) slovenských umělců a umělkyň.
Tématem letošního Domu umění je „život umělce“. Na hlavní výstavu nazvanou Zlínský salon v budově 61 je pozvána padesátka umělkyň a umělců, kteří se v roce 2009 účastnili V. Zlínského salonu mladých. „Tehdy jim bylo necelých třicet let a všichni byli důvodně považováni za nadějné talenty. Dnes by měli být na vrcholu své umělecké kariéry. Nacházejí se však také v životním období, kdy už nemají k dispozici nabídky a podporu pro mladé umělce, ale ještě se většinou nestali žijícími klasiky.“ přibližuje kurátor výstavy a ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Václav Mílek.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Když kurátoři hledali způsob, jak návštěvníkům přiblížit zákulisí umělecké tvorby, jedna z vystavujících autorek, Tereza Severová, přišla se záměrem oslovit své kolegy a kolegyně s prosbou o vyplnění seznamu denních aktivit, tzv. To Do List, ze dne, kdy se věnují umělecké činnosti. „Na výstavě jsou tato často po svém pojatá vyjádření k denním úkolům umělce také použita. Nejde však o jejich informační sdělení, pokud by z nich bylo vůbec možné nějaké číst. Osobně v nich vidím spíš určitou vizualizaci nebo zpředmětnění položené otázky. K poznání parametrů umělecké existence se tedy musí dobrat návštěvník výstavy sám.“ doplňuje Václav Mílek.
Jiným pohledem na téma je výstava Obsese v sídle krajské galerie. Zaměřuje se na stírání hranic mezi uměním a životem, představuje uměleckou tvorbu jako každodenní praxi i nutkavou posedlost. Objevují se zde ikonická díla Otise Lauberta, jehož tvorba je prodchnuta nutkavou potřebou dávat věcem řád a organizovat je do systému, jako například Bicykel (jízdní kolo osázené stovkami zápalek) či výběr ze série pánských sak pokrytých předměty denní potřeby (knoflíky, známky, apod.). Vybraní autoři představují generační průřez – od čerstvé absolventky (Magdalena Kašparová), přes střední generaci (Jan Nálevka a Luboš Plný), až po klasiky žánru (Otis Laubert, Peter Kalmus).
Po ukončení obou výstav projekt doplní Salon L. Š., který má být jednak poctou jednomu z iniciátorů Nových zlínských salonů Ludvíku Ševečkovi, někdejšímu řediteli galerie, ale zároveň příspěvkem k problému uměleckých generací a stimulace výtvarného života v regionu.
Návštěvníci jsou také zváni na komentované prohlídky, které proběhnou 19. 9. (Obsese, budova 14), 26. 9. (Zlínský salon, budova 61), 10. 10. (Zlínský salon, budova 61) a 15. 10. (Obsese, budova 14) vždy v 17 hodin. Proběhne také beseda a dialog s umělci na téma jejich postavení v dnešní společnosti a divadelní performance. Termíny doprovodných akcí najdou zájemci ZDE.
Záštitu nad projektem Dům umění II převzaly radní pro kulturu a školství Zlínského kraje Zuzana Fišerová a náměstkyně primátora statutárního města Zlína Martina Hladíková. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Zlínského kraje a statutárního města Zlína.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
