Bylo patrnou ozvěnou sto let starého rakouského rozhorlení a zloby na bosensko-srbské pachatele a srbské strůjce atentátu. Klíčový fakt, že čin byl výrazem odporu k rakouské okupaci Bosny a Hercegoviny a vůbec agresivní rozpínavosti Rakousko-Uherska na Balkáně, kterou v Sarajevu následník trůnu a vůdčí představitel rakousko-uherské armády provokativně ztělesňoval, média v agitačním protisrbském zaujetí nápadně ignorovala.
Když si tuto zjevnou skutečnost dovolil připomenout srbský prezident Milorad Dodik, dostal na pamětnou od komentátora Zbyňka Petráčka (Atentát stále živý, LN 30.6.). Prezident prý dokázal, že není Evropan, ale putinovec, pro nějž válka nikdy neskončila. Podle Petráčka nám byl v Evropské unii, kterou nejen on vidí jako pokračování tehdy Srby přerušené tradice Rakouska-Uherska, ty balkánské hazardéry čert dlužen. Skončila válka pro pana Petráčka?
Jeho aktualizační nápodoba někdejší rakouské a německé propagandy o tom moc nesvědčí. Ve válečnické agitaci má nejen žurnalistické, ale i akademické souvěrce. V pořadu České televize historie.cs historika Luboše Velka z Masarykova ústavu Akademie věd. K faktu, že motivem sarajevského útoku bylo osvobození Srbů z rakouské okupace, řekl: „Nechci obhajovat svobodný vývoj, to je samozřejmě klišé.“ Takže svoboda a její vývoj je pouhé klišé, říká představitel nynějšího Masarykova ústavu, který prezident Masaryk r. 1932 zakládal. Inu, časy se mění… Snad se ústav brzy po právu přejmenuje na „Ústav Františka Josefa I. a jeho rodiny.“ Mimo jiné proto, že podle historika Velka není správné mít pachatele sarajevského atentátu za atentátníky. Jak upřímně řekl do kamer: „Ne atentátníci, ale vrahové.“ Oni ti notoričtí protievropští kazisvěti podle něj zabránili, aby „Konopiště (tedy Ferdinandovo sídlo) mohlo být významným evropským centrem.“ S Velkovým austrofilně evropanským sněním v pořadu moc neladilo jeho předchozí, o něco střízlivější vyjádření, že pokud by habsburský arcivévoda nebyl zabit a stal se císařem, Rakousko-Uhersko by se asi rozpadlo mnohem dříve.
Právě ukončená ferdinandománie byla okázalou předehrou následných nejen prázdninových, ideologicky střižených austrofilních připomínek vzniku, průběhu a skončení první světové války. Ideologický půdorys je evidentní. Připomínat, že z války se zrodila jak naše, tak jihoslovanská a polská svoboda, bude nežádoucí a neevropské klišé. Poukazovat na nepříliš demokratické Rakousko-Uhersko a obdobné problémy Evropské unie bude rovněž nežádoucí. Upozorňovat na německo-rakouský iniciační zájem na válce jako cestě k likvidaci demokracie v Evropě a ve světě včetně rakouských poválečných záměrů s Čechy bude nemístné. Bez obalu to v LN Orientaci napsal Petr Zídek: „Masaryk interpretoval světovou válku jako boj pokrokové demokracie s úpadkovou teokracií. Dnes je jasné, že se mýlil!“ (LN 28.-29.6.). Redaktorův vykřičník nepřipouští nesouhlas. Z omylu prý Masaryka usvědčuje nedokonalost Československé republiky. Moudrost politruků dějepisu je nepřekonatelná.
Vyšlo ve zkrácené podobě v Lidových novinách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz
