Benda (ODS): Kde je ministr financí, premiér nebo ministr vnitra? Je jim to jedno? Mají dovolenou?

15.03.2017 12:36

Projev na 55. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. 3. 2017 k vládnímu návrhu ústavního zákona

Benda (ODS): Kde je ministr financí, premiér nebo ministr vnitra? Je jim to jedno? Mají dovolenou?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Benda

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, nejprve krátce zareaguji na slova předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie pana kolegy Sklenáka. Očekával bych, že ministr vlády, který předkládá návrh ústavního zákona, který se Sněmovna rozhodne v nějakém čase projednávat, takže si na to udělá čas. A holt v nejhorším případě zruší zahraniční cestu. Ale chápu, že tato informace tady zazněla.

Současně si ovšem myslím: podívejte se na tu lavici za mnou. Opravdu v takovém stavu máme projednávat novely Ústavy? Jak to, že tady není ministr financí, jak to, že tady není předseda vlády, jak to, že tady není ministr vnitra? Kde jsou tyto osoby, které jsou zodpovědné za veřejnou správu, za kontrolu veřejné správy? Těm je to úplně jedno? Nebo mají taky všichni dovolenou? No jestli mají všichni dovolenou, pak navrhuji to rozpustit a pomalu se odebrat domů, protože nemá cenu, abychom tady seděli my, když tady ministři sedět nemusí, protože mají všichni po sjezdech. Já to chápu, chtějí si odpočinout, dokonce jsou někde i prázdniny. Představte si, u mě na Praze 4 jsou také prázdniny a taky tady sedím. No nedá se nic dělat, ale zdá se mi opravdu naprosto absurdní, abychom se zabývali novelou Ústavy za přítomnosti relativně v posledních dnech už univerzální ministryně paní Marksové, Tominové, pardon, která už tady předkládá úplně všechno, jak jsme včera viděli, a zjevně se stala vládní odbornicí, a já jí to přeju, na všechny otázky, které tato vláda projednává, ale pak se tedy ptám, proč my se tady máme trápit. Na závěr svého vystoupení navrhnu, abychom to přerušili do okamžiku, než tady bude přítomna alespoň polovina členů vlády, abychom to projednávali v nějakém důstojném prostředí.

Nevím, kdo si pamatuje projednávání novely Ústavy a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tady minule. Já, když jste chtěli nadšeně schvalovat novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, stál tady ještě tehdejší ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier, jsem říkal: Nedělejte to. Nevíme, jak to dopadne v Senátu. Ocitneme se v absurdní situaci, že Senát má na jednu stranu novelu Ústavy, kterou může neschválit, a v tu chvíli Sněmovna jej přehlasovat nemůže, ale současně mu posíláme novelu zákona, který bude provádět tuto Ústavu, a my se dostaneme do situace, že se nám zpátky vrátí novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která bude v tu chvíli neschvalitelná, neboť nebude mít ústavní základ, a my budeme muset hlasovat sami proti sobě. Pan ministr Dienstbier se mi tady tehdy vysmál a řekl, že v tom Senátu to mají samozřejmě všechno ošetřené a že to bude bez problémů a jakmile tam donesou prováděcí zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, takže samozřejmě novela Ústavy projde. No, jak to dopadlo, kdo měl pravdu? Já, nebo pan ministr Dienstbier? Měl jsem ji překvapivě já. Stalo se, že Senát novelu Ústavy neschválil, jak se dalo očekávat. Řekl k tomu poměrně jasné stanovisko: Jsme připraveni rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu i na obce a další veřejnoprávní subjekty za situace, kdy se vyjasní, a na tom se také tato Sněmovna vícekrát za sebou usnesla, kdy se vyjasní kontrolní pravomoci ostatních orgánů veřejné moci, zejména tedy vlády a jejích ministerstev vůči obcím a krajům, a budeme připraveni pak hlasovat pro novelu Ústavy, která rozšíří pravomoci NKÚ, pokud bude jasné, že je to právě jenom Nejvyšší kontrolní úřad, který chodí kontrolovat obce v této dané oblasti.

A ne že tam těch kontrol přijde pět a každá řekne jiný výsledek. Kontrola z finančního úřadu řekne něco úplně jiného, než řekla z krajského úřadu a než řekla kontrola z Ministerstva vnitra, a po dalších třech letech dorazí Nejvyšší kontrolní úřad a řekne, no ono to vlastně všechno bylo úplně špatně. A ti chudáci starostové a zastupitelstva vůbec nevědí, jak si s tím mají poradit.

Toto byla podmínka, kterou si stanovila tato sněmovna, která samozřejmě splněna nebyla, přesto se sněmovna rozhodla hlasovat pro to, aby novelu Ústavy podpořila, posléze podpořila i novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Senát překvapivě tomuto tlaku nepodlehl a řekl to samé. Vláda aniž by udělala jediný další krok k vyjasnění kontroly ve veřejné správě, a to skutečnému vyjasnění, ne k tomu zákonu, který jsme tady probírali včera, tak nám pošle nämlich tu samou novelu Ústavy, která pouze zvyšuje dobu legisvakance ze tří měsíců na pět měsíců, což je říkám velkorysé gesto od vlády, ale myslím, že neřeší vůbec situaci.

Na straně 5 důvodové zprávy napíše nádherné věty, s dovolením si je dovolím ocitovat: "Nově předkládaný návrh zákona reaguje na dosavadní průběh přijímání legislativních návrhů, které měly za cíl výše uvedené posílení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, ale nedošlo k jejich přijetí. V tomto volebním období byly projednávány dva samostatně předkládané návrhy zákonů - jednak poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk č. 43/ a na něj navazující vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk č. 610/, který navrhovanou změnu Ústavy prováděl. Uvedené návrhy zákonů nakonec nebyly přijaty. Jak již výše zmíněno, nově navrhovaná změna Ústavy je předkládána současně s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a oba tyto návrhy zároveň reflektují průběh legislativního procesu a proběhlou diskuzi v rámci Parlamentu České republiky nad výše uvedenými sněmovními tisky."

Takže moje otázka, která teď bude směřovat na paní ministryni práce a sociálních věcí a jinak tedy zástupkyni vlády předkládající, jak reflektují diskusi, co se odehrálo, co ministři zodpovědní za tvorbu legislativy změnili mezi prvním a druhým kolem předložení novely Ústavy a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, kromě doby legisvakance. Já si myslím, že nezměnili vůbec nic a že samozřejmě žádné vyjasnění kontroly ve veřejné správě se nestalo. Prostě se jenom do důvodové zprávy napíše věta, že reflektuje průběh legislativního procesu a proběhlou diskusi. To zřejmě reflektuje v představách pana ministra Dienstbiera, kterému to kladu celé za vinu. Myslím, že pan ministr Chvojka k tomu přišel už jenom jako slepý k houslím, který to převzal a tak mu to tak jako spadlo do klína.

Prostě pokládám za velmi nešťastné, abychom pět nebo šest měsíců před koncem volebního období otvírali Ústavu, otvírali Ústavu i ve věci, ve které tady panuje většinový souhlas, a víte dobře, že ODS opakovaně řekla, že je připravena takový návrh zákona podpořit, pokud bude jasné, jak probíhají ostatní kontrolní mechanismy ve veřejné správě, a pokud bude jasné, že nejezdí Nejvyšší kontrolní úřad na obce, aby tam nějaký úředník z Prahy posuzoval, jestli v Horní Dolní měli zrovna opravit divadlo, nebo kino. To myslím, že byly dvě podmínky, které jsme říkali jako jednoznačné. Prostě bohužel ti místní zastupitelé vědí, co je tam potřeba, a nemá to vědět státní úředník. A představitelé Nejvyššího kontrolního úřadu nejsou nic jiného než státní úředníci, i když jinak označení. Takže nebude kontrola účelnosti a budou jasné ostatní kontrolní mechanismy ve veřejné správě.

Navrhuji, abychom v tuto chvíli, resp. klidně až po vystoupení pana poslance Hovorky a případně dalších, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, přerušili projednávání tohoto bodu do přítomnosti alespoň nadpoloviční většiny ministrů, tím se s tím tiše vypořádali, protože se mi zdá, že trápit se s tím jako ještě v létě tohoto roku těsně před volbami není úplně praktické a není důstojné této Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Kupka: Chceme bezpečnou a užitečnou infrastrukturu pro všechny účastníky silničního provozu

10:21 Ministr Kupka: Chceme bezpečnou a užitečnou infrastrukturu pro všechny účastníky silničního provozu

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil pravidla pro poskytování příspěvků např…