Možná jste si někdy všimli, teda aspoň ti, co mají děti, že se Vám, potažmo potomkům, zvedají povinnosti ohledně školní docházky a množství vědomostí.
Myšlenka státních úředníků na ministerstvu školství, že většina rodičů je neschopná, že nedokáže děti vzdělat ve všech ohledech, zavedly povinnou docházku od školky, snad abychom nezapomněli kdo myslí na naše blaho.
Nechci teď rozebírat tento super nápad, ale obsah vzdělání. Jako Husákova generace jsem se v základu učil a měl jsem být vzdělán tak, abych mohl, číst, psát, počítat, do toho abych se domluvil rusky a znal místopis východního bloku. Dnešní dítka školou povinná jsou na tom trochu hůř. Musejí umět číst, psát, počítat, domluvit se dvěma cizími jazyky, znát místopis zemí EU včetně reáliích jejích spojenců, naučit se programovat a to do výčtu nezapojuji různé výchovy. Já se nedivím, že celková vzdělanost a vědomosti našich dětí je menší mojí generace, protože vyučovacích hodin ve škole je stejně, ale učiva je více. To se jen úředníci diví, že po jejich „laskavých“ nařízeních nejsme na špičce vzdělaného světa.
Jedny z mých otázek jsou:
Proč se povinně všichni musí učit dva jazyky?
Proč místo něj nelze dát více předmětů do volitelně povinných?
Proč si školáci s rodiči nemohou vybrat směr, kterým se bude ubírat jejich vzdělání a budoucí vývoj.
Bylo by nerozumné? Kdyby si mohli vybrat, mezi hlubším studiem matematiky, fyziky, biologie, jazyků, společenských věd a podobě? Prostě výuku co nejvíce individualizovat a rozvíjet nadání každého tím směrem, který je nejbližší zájmům žáka.
Není úkolem školy připravit mladého člověka pro život?
Neměl by stát připravovat podmínky, pro co nejlepší uplatnění studentů na pracovním trhu, ale co dělá teď?
Odpověď ať si každý dosadí sám.
Převzato z profilu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV