Chalánková (TOP 09): Norsko začíná pod tlakem přiznávat chybu

18.12.2015 20:59

Norské Ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování tento týden vydalo směrnici, která dává návod sociálním úřadům, jak přistupovat k případům, v nichž figurují děti cizinců jako je také případ české rodiny Michalákových.

Chalánková (TOP 09): Norsko začíná pod tlakem přiznávat chybu
Foto: top09.cz
Popisek: Poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková

Podle poslankyně Jitky Chalánkové tak Norsko vůbec poprvé, byť zatím nepřímo, přiznalo vážné chyby svého sociálního úřadu Barnevern.

„Směrnice říká, jak postupovat v případech, které se dotýkají dětí se silnými vazbami k jiné cizí zemi. Typicky třeba dětí, které nemají – stejně jako děti Michalákovy – norské občanství. Nově by měl Barnevern brát ohled nejen na vztah dětí k Norsku, ale také k zemi jejich původu. Norové de facto přiznali, že zemi původu doposud ignorovali," uvedla místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Směrnice je podle poslankyně Chalánkové zlomová. Není ale zatím zřejmé, jak může ovlivnit případ české rodiny Michalákových. V jejím případě drží Norsko děti čtyři roky striktně oddělené od vlastní rodiny i od sebe navzájem. Přestože je ministerstvo zodpovědné za práci Barnevernu, není kvůli jeho autonomii zcela jasné, jak se nové pokyny odrazí v praxi.

„Je zřejmé, že ke změně přístupu Norsko dotlačil sílící tlak z mnoha zemí, nejen z České republiky. Pro českou vládu by to měl být impuls k tomu, aby v diplomatickém tlaku vytrvala a ještě ho posílila. Myslím si, že právě v tento okamžik by vláda měla svěřit vyjednávání s norskou stranou vybranému diplomatovi se zkušenostmi z mezistátních jednání, protože řešení tohoto případu již přesáhlo možnosti Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí," míní poslankyně Chalánková.

Dokument přiznává i další nedostatky. Upozorňuje úředníky Barnevernu, že nemohou odebrat dítě, které je v Norsku pouze na prázdninách, že nemohou rodičům a dětem bránit používat mateřský jazyk a mají dát dětem možnost se stýkat s jejich příbuznými. Barnevern by měl také informovat orgány státu, jehož je dítě státním příslušníkem, a spolupracovat s nimi.

„Přiznání, že řada dětí zůstává v pěstounské péči neoprávněně, ale v dokumentu chybí. Zvlášť důležitý je jasně deklarovaný názor ministerstva, že nelze adoptovat dítě, pokud s tím jeho rodiče, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku, nesouhlasí, což je právě případ Michalákových. Rozhodnutí o adopci totiž nemusí uznat orgány státu, jehož je dítě státním příslušníkem," dodala Jitka Chalánková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

17:17 David (SPD): Macron prý chce nahradit von der Leyenovou

Informace na svém veřejném facebookovém profilu o údajných ambicích francouzského prezidenta Macrona…