Chvojka (ČSSD): Mlčenlivost je základní povinností advokáta

19.09.2018 12:40

Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny 19. září 2018 k trestnímu zákoníku

Chvojka (ČSSD): Mlčenlivost je základní povinností advokáta
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Ještě jednou hezké dopoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.

Já se přiznám, že už jsem vystupovat nechtěl, protože jsem si uvědomil, že vlastně část toho třetího čtení už jsme nějakým způsobem vypořádali před třemi měsíci, dneska pokračujeme v rámci třetího čtení a ta první část proběhla v půlce června, tudíž já jsem si ještě před půlhodinou myslel, že vše podstatné jsem řekl v tom červnu. Nicméně nejenom na základě vystoupení pana kolegy Michálka jsem se rozhodl, že ještě jednou vystoupím a vyjádřím se ke svému pozměňovacímu návrhu resp. ke třem částem svého pozměňovacího návrhu, kterým bych chtěl nějakým způsobem měnit novelu trestního zákoníku.

Co se týče těch prvních dvou bodů. Bod číslo 1, kdy nějakým způsobem chci upravit nově zakotvený trestní čin maření spravedlnosti, tak tam se přiznám, že došlo k určité změně posunu mého názoru a jsem připraven se smířit s tím, že v § 347a zůstane popsán trestní čin maření tak, jak je navržen. To znamená, se k bodu číslo 1 svého pozměňovacího návrhu ne nehlásím, hlásím se k němu, ale myslím si, že už není relevantní.

Co se týče bodu č. 2, tzn. vyndání odst. č. 2 § 347a, kde je popsáno tzv. svádění, tam se zcela ztotožňuji s pozměňovacím návrhem kolegy Marka Bendy a podporuji ho. Myslím si, že je legislativně technicky lepší než ten můj návrh, a budu rád, pokud bude tento pozměňovací návrh kolegy Bendy, tuším, že to je C3, přijat.

No a teď bych se chtěl vyjádřit k té poslední části svého pozměňovacího návrhu, je to v proceduře hlasování A3. Prosím o jeho podporu. Týká se těch kolegou Michálkem zmíněných odposlechů. No, já nejsem člověk, který by za vším viděl nějakou korupci, který by chtěl policejní stát, který by byl rád, že jsme všichni odposloucháváni a v každém viděl sprostého podezřelého.

Co se týče poukazování na různé excesy, tak já jsem o tom už mluvil v té první části prvního čtení. Jestli si pan kolega Michálek prostřednictvím pana předsedy vzpomíná např. na kauzu Zadeh. To byla široce medializovaná kauza, kdy soudce nejenom že nevyloučil informace, které se nevztahovaly k trestnímu stíhání, ze spisu, tzn. tam šlo o záznam komunikace mezi klientem a advokátem, soudce nevyloučil tyto informace ze spisu, ty informace se týkaly bohužel i soukromého života advokátky, ale ponechal v tomto spisu i bohužel veškerou komunikaci obhajoby s klientem s tím odůvodněním, že není možné rozlišení mezi údaji získanými z odposlechů a týkajícími se soukromého života. To znamená, my tady máme tyto excesivní skutky. Já si myslím, že advokátní tajemství je gros života advokáta, povinnost mlčenlivosti je základní povinností advokáta a toto jsou excesy, kterým by trestní zákoník, pokud projde tak, jak je navržen, nahrával.

Já si myslím, že maření spravedlnosti tak, jak je navrhováno v § 347a, nevykazuje takové znaky závažnosti, aby bylo nezbytně nutné zařadit jej do kategorie zvlášť závažných trestních činů. Je třeba říct, že ta narativní část ustanovení operuje se zločiny, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. A nemyslím si tedy, že je nutné je zařadit do kategorie zvlášť závažných trestních činů, které by umožňovaly tak výrazný zásah do soukromí, jakým je nařízení odposlechů a záznamů telefonického provozu. Tento bohužel, bohužel, ostatně není podle mého názoru nijak ze strany předkladatele odůvodněn a jeví se sice na jedné straně být ulehčujícím pro orgány činné v trestním řízení, na straně druhé však velmi neúměrně zatěžujícím pro postižené osoby z hlediska zásahu do jejich ústavou garantovaných práv a svobod. A přitom je potřeba říci, že tento zásah je nevratný. Kdo té advokátce vrátí to, že se ve spisu objeví informace z jejího soukromého života? A soudce řekne, že nedokáže rozlišit informace z jejího soukromého života a informace jiné. Zvlášť v návaznosti na aktuální vývoj judikatury by tento prostředek měl být umožněn a měl by být používán jen opravdu ve výjimečných případech, a nikoliv jako běžný prostředek zajišťování důkazů v trestním řízení.

Já tedy poprosím ještě jednou o podporu mého pozměňovacího návrhu, v té proceduře, opakuji, bod A3. A věřím, že tento pozměňovací návrh bude přijat.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Munzar (ODS): Snaze občanů o vlastní bydlení by stát neměl házet klacky pod nohy

18:05 Munzar (ODS): Snaze občanů o vlastní bydlení by stát neměl házet klacky pod nohy

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k významu vlastního bydlení jako zajištění nezávislos…