Dlabajová (ANO): Třebíč, místo silné energie a zajímavých projektů
09.03.2016 6:27
Politik může mluvit jenom o tom, co ví a co má v hlavě. Proto je třeba stále získávat zpětnou vazbu a názory na aktuální témata přímo v terénu, od příznivců i kritiků, od mladých lidí i zkušených podnikatelů.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Martina Dlabajová, europoslankyně za hnutí ANO
reklama
A proto tak ráda jezdím po České republice a setkávám se s lidmi z různých regionů. Tentokrát jsem zamířila na Vysočinu, do Třebíče a okolí.
Upršené ráno rozzářila návštěva třebíčského gymnázia. Školy obecně jsou doslova nadupány energií svých studentů (a to nemluvím o vlivu nedaleké jaderné elektrárny Dukovany). Mladí lidé jsou prostě plni očekávání, snů, představ o životě. Setkání se členy studentského parlamentu končilo jako obvykle besedou a výměnou názorů, v zadní lavici seděl i jeden zarytý euroskeptik. Bavili jsme se o významu zahraničních zkušeností, stáží a praxí ve firmách i o aktuálních problémech s migrací v Evropě.
Paní ředitelka Alice Burešová je žena na svém místě, ve škole se neustále střídají studenti a učitelé z exotických zemí jako je Čína, Korea nebo Taiwan a naopak zdejší studenti vyjíždějí na zkušenou třeba do Finska. Když jsem se v plné třídě zeptala, kolik z nich chce v budoucnu využít program Erasmus, zvedl se celý les rukou. Výborně! S velkým zájmem se setkal náš projekt motivačních stáží Pročbyne? a jako ambasadorka projektu Back to school společnosti JA Czech jsem ponoukala paní ředitelku k rozvoji podnikavosti a kreativity u studentů již v průběhu studia.
Ze střední školy jsem se vrátila rovnou do dětství, do časů her a poznávání okolního světa. Ekotechnické centrum Alternátor, financované z evropských fondů, mě naprosto nadchlo. Ovšem od vláčků na hraní jsme se velmi rychle dostali ke strojům skutečným a dokonce jsme hned v prvním sále interaktivního muzea narazili na stoje bratrů Paříkových z Napajedel a na působení Tomáše a později Jana Antonína Bati v tomto regionu. Cítím se jako doma!
Skvělou formou centrum přibližuje obnovitelné energetické zdroje, ochranu životního prostředí a moderní, supermoderní technologie. Zaujala mne například sluneční pec, český výrobek, který zlepšuje kvalitu života zvláště v jižních rozvojových zemích. Dá se na ní vařit a péct jen za pomoci sluneční energie.
A taky obří polykarbonátové koule, jedné ze dvou v ČR a poslední z osmi v Evropě, na kterou se dají promítat opravdu úžasné věci. Viděli jsme planetu Zemi v časosběrné smyčce při poryvech hurikánů nebo zemětřesení, koule se nám před očima měnila v jednotlivé planety, úžasné.
Navíc jsem se pěkně protáhla, neboť jsme se dvěma hostiteli šlápla do pedálů, abychom vyrobili energii pro naše virtuální elektrické auto na obrazovce. Šlapali jsme tři minuty a auto sotva popojelo z garáže. Energie je dřina!
Před prohlídkou firmy Mann + Hummel, která je největším zaměstnavatelem regionu, jsme se zastavili v třebíčské katedrále. Bazilika sv. Prokopa z počátku 13. století je podle mého názoru mistrovské dílo stavitelů katedrál. Gotické klenby, portál, po staletí ukrytý zrakům veřejnosti, opatská kaple s původními gotickými malbami. Toto je místo tak silné energie, že ji prostě cítíte. Čistá, prostá, jednoduchá gotika v dechberoucím provedení.
Tady se člověk prostě musí pořád vracet ke Zdroji, i když zdejší generátor energie je jiného charakteru, než jsme viděli dopoledne. Pokud jste tady ještě nebyli, rozhodně se do Třebíče vydejte. A nezapomeňte na zdejší židovský hřbitov.
Ale zpět do reality. Už zase uháníme dále směrem na Okříšky, malebnou obec nedaleko Třebíče. V průmyslové zóně tady stojí velký tovární komplex nadnárodní firmy Mann + Hummel. Jednatel Jiří Paroulek patří k nadšeným manažerům s širokým rozhledem, takže si vyměňujeme názory na vzdělávání v technických oborech, pracovní mobilitu, problematiku zaměstnávání zahraničních pracovníků, migraci a další zajímavá témata a čas uteče jako voda.
Firma s více než dvacetiletou tradicí vyrábí kapalinové a vzduchové filtry pro automobilový a strojírenský průmysl a filtrační vložky vlastní značky MANN-FILTER. Zaměstnávají zde 1200 pracovníků z různých zemí. Zajímavé je, že zdejší Centrum sdílených služeb poskytuje od roku 2007 servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group ve světě. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, konstrukce,managementu projektů, personalistiky, kvality, nákupu. A tak firma třeba usilovně hledá dobrou účetní se znalostí odborného softwaru a výbornou znalostí srbochorvatštiny. Jestli někde vědí, co je to headhunting, tak tady. Na prohlídku výrobních hal si s celou výpravou oblékáme reflexní vesty, protože bezpečnost práce je tady jednou z hlavních priorit. Ostatně, jak na tom ve firmě jsou, hlásí online tabule už na vrátnici.
Závěr mé jednodenní návštěvy Třebíče patří místním členům hnutí ANO, kteří se připravují na své první krajské volby. Poděkován patří zejména Monice Oborné za skvělou organizaci mého programu, jakož i všem ostatním místním politikům, podnikatelům a sympatizantům, kteří mě po celý den doprovázeli.
Vracím se do Zlína doslova nabita energií. Díky, přátelé, díky, Třebíči! Martina Dlabajová
Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
Upršené ráno rozzářila návštěva třebíčského gymnázia. Školy obecně jsou doslova nadupány energií svých studentů (a to nemluvím o vlivu nedaleké jaderné elektrárny Dukovany). Mladí lidé jsou prostě plni očekávání, snů, představ o životě. Setkání se členy studentského parlamentu končilo jako obvykle besedou a výměnou názorů, v zadní lavici seděl i jeden zarytý euroskeptik. Bavili jsme se o významu zahraničních zkušeností, stáží a praxí ve firmách i o aktuálních problémech s migrací v Evropě.
Vracím se do Zlína doslova nabita energií. Díky, přátelé, díky, Třebíči! Martina Dlabajová
