Děkuji za slovo, pěkné skoro poledne. Chtěl bych jenom upozornit, že jsou dva návrhy. Jeden je tento, druhý je vládní, tento je z pera komunistické strany, resp. zástupců komunistické strany, a k tomuto návrhu vyjádřila vláda dne 9. července 2014 nesouhlasné stanovisko, které, pokud vím, dosud změněno nebylo, takže z mé strany bych doporučil tento návrh zamítnout a potom hlasovat pro ten vládní.
Děkuji.
Děkuji za slovo. Nevím, jestli si to kolegové uvědomují, ale dovolte, abych vás, nechci říct poučil, ale abych vám to vysvětlil.
V případě, že jsou dva návrhy textově totožné, tak samozřejmě to neznamená, že jsou totožné významově, protože také záleží na znění té důvodové zprávy. Vládní návrh má nějaký přístup a tento návrh má jiný přístup. (Poznámky a smích v sále.) A v případě, že potom v praxi by došlo k problémům, a to se netýká jenom tohoto zákona, to se týká v podstatě jakéhokoli zákona, který zde projednáváme, tak v případě, že v praxi došlo k problémům, k výkladovým problémům, v otázce toho, co tím vlastně zákonodárce tím konkrétním textem zákona myslel, no tak v takovém případě se použije výklad a ten výklad mj. vychází i z důvodové zprávy. Takže o to teď nejde, jestli to je komunistický návrh nebo jiný. Že to je komunistický návrh, to je fakt, ale ten význam, ta odlišnost toho významu tkví právě v té důvodové zprávě a v tom, že při případném následném výkladu, a pochybuji, že každý domýšlí všechny důsledky toho, co se zde přijímá, tzn. ta praxe je bohatá a může přinést specifické situace, například v otázce náhrady škody, dejme tomu, pokud by se někdo cítil tímto návrhem poškozen a chtěl by požadovat někde u soudu nějakou náhradu, to teď nedokážeme předjímat, tak v takovém případě se potom použije ta důvodová zpráva k tomu, aby se vysvětlil význam toho zákona. Takže to nejsou dvě totožné věci, ačkoliv na první pohled to tak může vypadat.
Děkuji.
Psali jsme:
PhDr. Ing. Matěj Fichtner, MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
