Ondráček (KSČM): Bezpečnostní sebevražda Hnutí ANO

10.06.2018 17:46

Hnutí ANO na jedná straně rozdává miliony a miliardy a na druhé straně škrtá ve výdajích na místech, kde to může způsobit vážné bezpečnostní riziko pro celou ČR. Je to záměr nebo neprofesionalita?

Ondráček (KSČM): Bezpečnostní sebevražda Hnutí ANO
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček

Když se dne 9. června 2017 v rámci novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů hlasovalo (č. hlasování 343) o mém návrhu na zvýšení zvláštního příplatku (mezi příslušníky nazývaný jako rizikáč), hlasovali poslanci Hnutí ANO, s výjimkou dvou, proti nebo se zdrželi. Vyhověli tak stanovisku svého tehdejšího ministra financí Pilného, který byl zásadně proti. Pro hlasovalo 72 poslanců ze 105 přítomných a návrh byl přijat. Tato část novely nabývá účinnosti 1.1.2019. Mezičas byl dán pro stanovení nové výše příplatků pro výkon konkrétních činností v jednotlivých bezpečnostních sborech.

V prvních měsících tohoto roku měli odpovědní funkcionáři bezpečnostních sborů tyto příplatky stanovit a předložit požadavky na státní rozpočet pro rok 2019, kde by toto navýšení již bylo zahrnuto. Kolem nové výše rizikáčů však zavládlo absolutní mlčení a nikdo nechtěl odpovídat ani na konkrétní dotazy. Když se ke mně dostala informace, že by bylo dobré zákon znovu otevřít a ve zkráceném projednání zrušit dolní hranici rizikáče pro I. skupinu tušil jsem, že se něco chystá. Abych měl jasno, využil jsem institutu písemných interpelací a s konkrétními dotazy jsem se začátkem tohoto měsíce obrátil na ministra vnitra v demisi Metnara. Ještě před odpovědí však dne 7. června proběhlo jednání výboru pro bezpečnost, kde se v rozpravě u závěrečného účtu kapitoly ministerstva vnitra za rok 2017 otevřelo i toto téma. Informace náměstka MV pro ekonomiku Zmatlíka i náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku brig. gen. Petříka byla taková, že navýšení zvláštního příplatku se na požadavek ministerstva financí očekává jen v minimalistické verzi. Tedy, že zvláštní příplatek bude od 1.1.2019 navýšen těm příslušníkům, kteří jsou pod jeho dolní hranicí. Na platy příslušníků se pro rok 2019 počítá s navýšením objemu peněz o 6%, přičemž 2% by byly využity k navýšení základních tarifů a zbývající 4% právě na dorovnání či mírného navýšení rizikáče.

Každý týden jsem svědky spanilých jízd premiéra Babiše a jeho vlády v demisi do regionů, kde se rozdávají miliardy, tu na výstavbu či rekonstrukci nádraží, tu na zateplení budov škol a nemocnic, tu na opravy krajských silnic. Slibuje se přidání na platech zdravotním sestřičkám, učitelům, prostě každému, kdo přijde a kdo si řekne. Vše podle pravidla slibem nezarmoutíš. A to nemluvím o miliardách, které se mají nalít do zbrojení, abychom se zalíbili generálům v NATO. Když se ty slibované milióny a miliardy sečtou, najednou se zjistí, že v pokladně ty peníze nejsou. A tak když se má někde přidat musí se jinde ušetřit a škrtat.

Proč si tato vláda vybrala zrovna bezpečnost a jaký to bude mít konečný dopad? Hnutí ANO, které drží finance, nemá ve svých řadách odborníky na bezpečnost a dosluhující ministr Metnar je málo razantní. Navíc resort vnitra připadl na základě koaličního vydírání sociální demokracii tak proč jim trochu nepřiškrtit tipec. Jenže myslím, že tady v Hnutí ANO zase odvedli špatnou práci. V bezpečnostních sborech to dlouhodobě vře. Chybí tisíce příslušníků, nábor se nedaří, sbory stárnou a o odchodu do civilu přemýšlí další tisíce lidí. Bude-li tato minimalistická varianta rizikáčů realizována může se lavina odchodů spustit dříve než v mnou avizovaném roce 2020. Pokud nakonec vznikne menšinová vláda ANO a ČSSD očekávám, že nový ministr vnitra bude požadovat navýšení svého rozpočtu. Může také nastat situace, že pomyslný pohár trpělivosti přeteče a policisté, hasiči, vězeňští dozorci, celníci a další půjdou manifestovat před úřad vlády jako v roce 2010. Vláda nakonec ustoupí a vítězem bude ten, kdo zrovna sedí na vnitru, tedy sociální demokracie. Proč se Hnutí ANO žene do této předem prohrané bitvy a proč chce spáchat tuto politickou sebevraždu je mi záhadou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

22:12 Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výuce o genderu ve školách.