Partnerskou zemí letošního veletrhu je Indie, tedy jedna z dnes nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích ekonomik světa. M. Zeman ve svém projevu správně hovořil o potřebě dalšího rozvoje ekonomických vztahů s Indií. Je ovšem potřeba podotknout, že obchodní výměna s Indií probíhá v posledních deseti letech velmi dobře, a to z obou stran. Prezident ve svém projevu správně upozornil na obrovský ekonomický potenciál Indie i na možnosti dalšího rozvoje vztahů. A nejednalo by se pouze o obchodní výměnu, ale zcela nepochybně také o investice indických podnikatelů v ČR i českých podnikatelů v Indii.
Tématem veletrhu je již po několikáté digitalizace a automatizace, takzvaný průmysl 4.0. O úspěšném současném vývoji české ekonomiky svědčí mimo jiné také to, že je vyprodáno prakticky všech disponibilních 40 tisíc metrů čtverečních plochy výstaviště. Celkem se na veletrhu představí 1600 firem z 32 zemí. Oborově je členění rovněž zajímavé. Více než třetina vystavených strojů náleží k důlní, hutní, slévárenské a sklářské technice. Po nich následují díly pro strojírenství a plasty, pryže a chemie pro strojírenství.
Ing. Jiří Paroubek
Tradiční součástí veletrhu je i sněm Svazu průmyslu i dopravy, na kterém vystoupil mimo jiné i předseda vlády B. Sobotka. Ten zdůraznil vynikající výkon českého zahraničního obchodu uvedl, že se mnohem větší měrou, nežli tomu bylo v minulosti, daří rozvíjet ekonomickou9 diplomacii, a taje k se český vývoz dostal do více nebo méně nových zemí, jako jsou Papua Nová Guinea, Kolumbie, Bolívie či Laos.
Premiér také hovořil o tom, že je nezbytné zajistit, aby Česko bylo součástí tvrdého jádra EU. To je, myslím, správný postřeh stejně jako to, že rozvoj českého průmyslu závisí nejen na vzdělanosti a dostatku pracovníků, ale čím dál více také na dopravní infrastruktuře. B. Sobotka v této souvislosti hovořil o potřebě přijetí zákona o liniových stavbách, který by měl omezit vliv některých destruktivně se chovajících organizací hájících osobní či partikulární zájmy a znemožňujících zahajování výstavby liniových staveb. Za čtyři roky vlády B. Sobotky se bohužel podařilo postavit pouze 38 kilometrů nových dálnic. Vláda narážela na problematické dědictví ve výkupech pozemků, v zajištění projektové dokumentace a obecně připravenosti staveb dálnic z doby předchozí vlády. Doufejme, že při přípravě staveb si Sobotkova vláda vedla odpovědněji nežli její předchůdkyně, vláda Nečasova…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: 65 Demokratů Jana Kasla
