Je trapné, když politická garnitura zbytkového Česka oslavuje zakladatele, "tatíčka" Republiky Československé, která přežila i údajné "bolševické peklo", ale v restaurovaném "kapitalistickém ráji" se rozpadla, resp. byla zřejmě protiprávně rozbita loutkami zahraničního velkokapitálu. Proč, když je jim dnes Masaryk prý tak drahý, Československo formou ústavní smlouvy mezi ČR a SR jednoduše neobnoví?
Samozřejmě proto, neboť se ukázal Masarykův a Benešův podvod na slovenském, ale i českém lidu. Jalové sliby, a pak aféry a zrada spojenců. Tito vůdcové a ideologové, slovy biologa a myslitele Bohuslava Brouka, "klečící na stupních trůnu evropské kontrarevoluce, spojili v epoše revolučních otřesů národní obrození s nejpoťouchlejší reakcí. "
Pravdu ve sporu s Masarykem měl tudíž Bohumír Šmeral, který požadoval skutečně svobodné, tedy socialistické Československo, nikoliv "poťouchlíci" Masaryk a Beneš, kteří ho umlčeli.
A proto nám i nyní vládne panstvo, v němž je nepopiratelně ztělesněno vše, co nejodpornějšího a nejzvrhlejšího zplodila velká i malá buržoasie, representanti třídy, jejíž instituce odsoudily Baudelairea, pro urážku té otrokářské řehole, která se zve morálkou, představitelé režimu, jenž nařídil konfiskaci Lautréamonta a Heineho, a s nimi úřední písaři tak zvané literární kritiky a domestikovaní spisovatelé, – všichni rodní nepřátelé myšlenky a poesie. Ti si svobodné, silné a prosperující Československo samozřejmě nepřejí. Touží po zániku českého národa v europeistické břečce.
To se však nestane! Vše, co zdá se mocně mluvit pro nutnost sjednocení Evropy, je právě jen zdáním, zjistil Ladislav Klíma. Vše hmotné i duchovní, co národy její sbližuje, k sobě navzájem snižuje, stejnou měrou je zároveň oddaluje, odděluje: nepřemožitelně silný je nacionální duch v jejích dětech; jejich podstatu tvoří a tajemství a smysl. Vždy bude Evropa tendovat k národnímu rozčleňování co největšímu; nejen ve fatalitě minulosti to koření, nejen v duchu jejího lidstva, – i ve vzduchu jejím a půdě a - metafyzicitě… Je rozkolem a vřením, předurčenou arénou a kotlem - Životem! – opakem Číny a Ameriky.
Co hrozí Čechu záhubou, jedině to může a musí se stát jeho spásou. Sžírán bude svou vznešeností, bude-li jako dosud v něm jen doutnat, spoutána; Vůlí v plamen rozdmýchána osvítí jeho cesty, jeho překážky spálí, jej sama ve slunce, v den noc lidstva promění. Kdo dnes cítí, co by zjevení Vznešenosti pro zprašivělé lidstvo znamenalo?
"Viděl jsem velekněze, který s patnácti miliony schoval celého pána boha ve svém těhotném břichu; viděl jsem vůdce národa, který se dal koupit za soudek špiritusu; viděl jsem nejvyššího sudího, který za pět pokojů s celým zařízením provedl právní důkaz, že loupež je nejpočestnějším řemeslem na světě; viděl jsem policejní aparát dělat hlídacího psa plné kapse, na kolenou před zlatým teletem vlastnictví; viděl jsem žurnalistickou státotvornost, jak rostla z přetučnělých srdcí a dobře podmazaných násadek; nuže, občané, viděl jsem právě dost, abych vám mohl prohlásit, že církev, která má takové služebníky boží, národ, který má takové vůdce, a stát, který má takové úředníky, jsou dohromady i každý zvlášť Augiášův chlév," řekl Matěj Poctivý 22. února 1922 v naší "Zlaté kapličce" a byl ihned a bez milosti zakázán. Na jeho obnovenou premiéru čekáme stále marně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Milan Rokytka - profil