Není snad občana v České republice, který by neznal prvního prezidenta ČSR a ČR Tomáše Garrigue Masaryka. Vždyť stál u zrození naší republiky a stal se nejvýznamnější osobností novodobých dějin. A dnes 14.9.1937 si připomínáme 80. výročí jeho úmrtí. A je škoda, že se oficiálně nevydává pamětní medaile, jak tomu bylo v minulosti. Alespoň o tom nevím.
Pan prezident byl ve funkci od roku 1918 do roku 1935, kdy abdikoval ze zdravotních důvodů. K jeho životu existuje mnoho knih, nicméně jednu mám zvlášť rád. Jsou to Hovory s T.G. Masarykem od Karla Čapka, které navzdory času, jsou stále aktuální.
Ve stati Národ pan prezident říká, cituji: Národnost a mezinárodnost se nevylučují, ale vyvažují se. Národové nejsou ohroženi mezinárodností, nýbrž druhými nacionalismy. Jeho lásku k národu a k demokracii vyjadřují slova: Mluvení o krizi demokracie a nedostatcích parlamentarismu má do značné míry původ v té nedostatečné zkušenosti, odsud také to papouškování po cizích politických ismech – zkrátka nemyslí se dost po svém a po našem. Zvykli jsme si za Rakouska (a já bych dodal, že i za období komunismu) na negaci státu – to byl následek poroby. Proto tolik lidí u nás stát neguje i dnes – nedůvěrou, odporem proti státní administrativě, špatným poměrem k celým vrstvám spoluobčanů.
T.G.Masaryk: My musíme mít pořád na mysli, že jsme malý národ v nepříznivém postavení zeměpisném: prakticky nám to ukládá, abychom se měli víc k světu, víc myslili, víc dokázali než ti druzí, čili podle Palackého: každý uvědomělý Čech musí udělat třikrát tolik co členové národů velkých a výhodněji položených. Mezi láskou k národu, láskou k vlasti a humanitou není rozporu, mezi moderním nacionalismem a humanitou bývá. Žádám-li od politiky, aby sloužila člověčenstvu, neříkám tím, aby nebyla národní, ale aby byla spravedlivá a slušná. Politika se musí dělat očima, ne ušima, jen lidé nepozorující dají si nakukat od kdekoho své rozumy. Tedy víc vidět a opakuju, pozorovat.
A pan prezident pokračoval, opět cituji: Tu nestačí jen ústava na papíře, jde o to, aby parlament, tj. poslanci a senátoři, byli uvědomělými demokraty, aby vedle poslanců organizace všech stran, žurnalistika atd., prohlubovaly a šířily program demokratický.
Demokracie sice znamená rovnost před zákonem, ale neznamená a nikdy nebude znamenat, že by všichni lidé měli stejný veřejný vliv a stejnou odpovědnost. Kritizovat nebo mýt si ruce jako Pilát, to není žádná politika. Není rozporu mezi myšlením a praktickou činností, myšlení se rodí z praktických úkonů, uvědomělá činnost se řídí poznáním. Je-li někdy rozpor mezi teorií a praxí, pak je někde chyba, buď je špatná ta teorie, nebo ta praxe, často obojí.
A závěrem hovorů dává T.G.Masaryk vzkaz i pro nás současné. Cituji: Svůj důvod pro demokracii mám ve víře v člověka, v jeho hodnotu, v jeho duchovnost a nesmrtelnou duši, to je pravá rovnost. Eticky je demokracie zdůvodněna jako politické uskutečňování lásky k bližnímu.Ttao politika, založená na poznání pravdy a uskutečňování lásky k člověku, politika, jež se opírá o obecnou platnost rozumu a lásky, politika sub specie aeterni (ve srovnání s věčností), nemůže být politikou jenom lokální a jenom aktuální, překračuje hranice času a prostoru, je sama v sobě ustavičně politikou světovou.
Převzato z profilu.
Ing. Antonín Seďa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
