Semelová (KSČM): Pomůže legislativa ochránit učitele?

05.06.2014 10:58

Současný stav českého školství, chování žáků i rodičů vůči učiteli, zdravý životní styl... To byla některá z témat nedělní Partie s bývalým ministrem školství Petrem Fialou (ODS) a stávajícím Marcelem Chládkem (ČSSD).

Semelová (KSČM): Pomůže legislativa ochránit učitele?
Foto: red
Popisek: Poslankyně a zastupitelka Prahy 1 za KSČM, Mgr. Marta Semelová

Anketa

Pro komunální volby v Praze se formují nová hnutí. O jakém jste doposud slyšeli?

7%
hlasovalo: 2309 lidí
Právě on zdůraznil dlouhodobě špatný stav dnešního školství. S jeho hodnocením se dá určitě souhlasit. Ostatně odpovídají tomu i výsledky mezinárodních průzkumů, v nichž se naši žáci propadli za posledních 25 let téměř k onomu Nepálu, k němuž nás poněkud přihlouple a značně ideologicky v listopadu 89 přirovnal tehdejší prognostik Miloš Zeman. Co však ministr Chládek nezmínil, je podíl ČSSD na současném stavu. Bezmezná podpora gymnázií na úkor odborného a učňovského školství, honba za co nejvyšším počtem maturantů a vysokoškoláků bez ohledu na neodpovídající kvalitu, to byly některé z kroků dřívější ministryně Petry Buzkové (ČSSD), které k současnému stavu bezpochyby notnou dávkou přispěly.

Na druhou stranu je však třeba říci, že problém dlouholetého propadu je mnohem širší. Rozbití všeho, co funguje, s každým novým ministrem (od listopadu jich prošlo ministerstvem školství 17) střídání koncepcí - či spíše "nekoncepcí" - jak na běžícím pásu, podfinancování, rozvoj soukromého školství s preferencí módních oborů za účelem především zisku, úpadek morálky a kultury, převrácení hodnot doslova naruby za vydatné pomoci médií. Výsledkem je, mimo jiné, stav, kdy se hledají cesty, jak chránit učitele před agresivními žáky i rodiči. Sedmašedesát útoků v loňském roce, šestatřicet napadení učitele jen za 4 měsíce roku letošního. Téměř denně se pedagogové na základních školách setkávají s vulgárními nadávkami, zesměšňováním, nahráváním na mobil a následným zveřejněním na sociálních sítích. Z výroční zprávy České školní inspekce za minulý školní rok vyplývá, že k verbální agresi došlo na základních školách v 22,5 %, na školách středních v 29,7 %, fyzická agrese vůči učitelům 3 %.

Možná se někomu může zdát, že to není tak hrozné, ale zkuste se denně postavit před tabuli ve třídě plné pubertálních výrostků bez jakýchkoliv morálních zábran. Věřte, že jsou momenty, kdy i zkušený kantor má co dělat, aby situaci zvládl.

Je pravda, že záměr ministra Chládka zavést větší ochranu učitelů v rámci legislativy sám o sobě daný stav určitě nevyřeší. Ostatně i on sám říká, že jde o jeden z kamínků do mozaiky, která musí být doplněna řadou dalších opatření, jako je prevence, vytváření příznivého prostředí školy, spolupráce rodiny, školy, zřizovatele, ale třeba také policie, příprava učitelů a výchovných pracovníků v rámci studia na pedagogických fakultách i v rámci dalšího vzdělávání, změna hodnot vyznávaných dnešní společností, prostě problém je třeba řešit komplexně.

Odmítání jakýchkoli návrhů Chládka ze strany bývalého ministra Fialy vyznívá poněkud trapně, uvědomíme-li si, jak významný podíl na dnešním stavu ODS má. Kdo razil heslo, aby se každý postaral sám o sebe, kdo uplatňoval představu, že nejdůležitější je moc, peníze a drzé lokty, kdo vnesl do povědomí, že korupce, podvody a lži patří k běžnému životnímu stylu úspěšných podnikatelů? Prevence, kterou Petr Fiala zdůrazňuje, je samozřejmě velmi potřebná, ale když z řady příčin selhává, když si pár, s prominutím namyšlených fracků, ať už z řad žáků či rodičů myslí, že si vůči kantorovi může dovolit všechno, musí nastoupit sankce.

Současná dítka a mládež moc dobře znají všechna svá práva, zato povinnosti jim často po chuti nejsou. Jak říkala moje maminka, v tomto okamžiku to „chce velký bič a malý dvorek“. A měla pravdu. Ostatně vyšší legislativní ochranu pedagogů dlouhodobě požadují i školské odbory, které narůstající agresivitu žáků považují za velký problém. Ústy svého předsedy Františka Dobšíka sice uznávají, že deklarace postavení pedagoga jako chráněné osoby není jediným možným řešením, může však mít velmi zásadní význam jako preventivní opatření, které bude napomáhat předcházení útokům na pracovníky ve školách a školských zařízeních. Je třeba dát také srozumitelný signál, že to stát myslí vážně i touto podporou zaměstnanců školství.

Určitě stojí za to usilovat o to, aby učitelé měli větší pocit bezpečí a zastání ze strany společnosti, což by mohla nějaká podoba zvýšeného statutu preventivně umožňovat. Zapomínat bychom však neměli také na vytváření podmínek pro práci pedagogů, včetně toho, že učitele je třeba řádně zaplatit. Potom snad nastoupí i více mužů, kteří ve školním prostředí citelně chybí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marta Semelová - profil

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hřib (Piráti): V investicích do infrastruktury pro cyklisty pokračujeme

22:01 Hřib (Piráti): V investicích do infrastruktury pro cyklisty pokračujeme

Informace na svém veřejném facebookovém profilu k dalším investicím do infrastruktury pro cyklisty v…