Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři,
mám tu čest zahajovat odpolední vystoupení v diskusi, takže už nebudu navazovat na pana kolegu Koštiala a byť jsem měl nějakou poznámku k tichým vínům, nebudu už navazovat.
Projednáváme návrh zákona, který obsahuje novely 65 zákonů. Tak by bylo docela zvláštní, pokud bychom se vším souhlasili, co balíček obsahuje. To, že je balíček potřeba, je potřeba provést nějaké ozdravné opatření veřejných financí, je nasnadě. Já děkuji panu ministrovi, že ve svém úvodním vystoupení poměrně obšírně, detailně i strukturovaně osvětlil hlavní principy tohoto návrhu zákona. Samozřejmě se dotkl pouze těch nejdůležitějších bodů. Nemůže projít všech 65 novel. Souhlasím s pány senátory nebo předřečníky, kteří mluvili o tom, že tam jsou i věci, které úplně s konsolidací veřejných financí také nesouvisí. To je pravda. A není to jen novela zákona o advokacii, ale i s tím se musíme srovnat.
Já jsem si udělal takové srovnání, protože jsem byl účasten projednávání zákona v roce 2007 nebo 2006 o stabilizaci veřejných financí. A ten obsahoval novely 50 zákonů. Takže tento balíček je ještě obšírnější. Takže je jasné, že jsou tam věci, s kterými nemusíme úplně souhlasit.
Na konto zadlužování bych chtěl jen zmínit nebo připomenout, že už v letech 2006 a 2007 docházelo k enormnímu nárůstu dluhu. Ještě v dobách, kdy pan premiér Špidla tvrdil, že zdroje tu jsou. Tak pamatuji si na debatu, kdy jsme měli velkou obavu, že státní dluh může překročit 1 bilion korun. Teď jsme v situaci, kdy státní dluh překročil už 3 biliony. Takže je evidentní, že musíme něco dělat.
Já bych se chtěl možná ještě vyjádřit k tomu, že samozřejmě ano, viníka můžeme hledat v covidovém období, můžeme hledat samozřejmě v agresi, ale připomeňme si, že bývalá ministryně financí Alena Schillerová tady mnohokrát mluvila z tohoto pultíku, že je potřeba pumpovat peníze do ekonomiky, protože to přinese pouze ekonomický růst. A že je potřeba neopakovat údajné chyby v době pana ministra financí Kalouska. Tehdy jsem se jí ptal, co by dělala, kdybychom to tehdy nechali běžet samospádem. Na to už většinou neodpovídala. Takže to jen abychom připomněli, že to také bylo nejen způsobeno vnějšími okolnostmi, ale také takovou keynesiánskou představou, že když budeme do ekonomiky pumpovat peníze na dluh, že se nám to nějak vrátí. Takže to jen k tomu.
Jinak o zadlužování už nechci dále mluvit. Chci se pouze vyjádřit k určitým kritickým poznámkám a v zásadě i pozměňovacímu návrhu pana kolegy Canova, který kritizuje, že součástí balíčku je i ponížení současného procenta obcí a také krajů na sdílených daních.
Já bych chtěl říci na konto těchto kritických připomínek, že je třeba vzít v úvahu, že zatímco samosprávy v posledních letech, a platí to především o období po poslední změně RUD provedené Senátem v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, každoročně vykazují poměrně solidní přebytky a jako celek mají na svých účtech v součtu k letošnímu červnu částku blížící se půl bilionu korun. Já to nehodnotím, nekritizuji. Je dobře, že obce mají určité finanční zázemí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že z těch součástí veřejných financí obce a kraje ten jednoznačně nejchudší je stát. A to není úplně normální situace. Proto teď nevidím úplně možnost dále ještě zvyšovat daňové výnosy obcím a krajům prostřednictvím zachování jejich procentuálního podílu na rostoucím koláči sdílených daňových výnosů.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Na konto posledního RUD je možná dobré si připomenout, trochu se pochlubit jako Senát. Byl to Senát, který nesl zodpovědnost za RUD obcí a krajů, protože Poslanecká sněmovna sem tehdy poslala návrh, který vůbec neobsahoval novelu RUD. Myslím v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Nebylo to vůbec jednoduché. Byla to nevídaná věc, kdy Senát převzal odpovědnost. A je vidět, že jsme byli úspěšní, protože jinak by obce nebyly v přebytku, ale ve schodcích. Takže je třeba to vnímat. A vnímat na druhé straně, že asi nemůžeme prohlubovat zadlužování státu na úkor ještě většího přebytku obcí a krajů.
Pro obecní samosprávy bylo především zásadní, aby tento konsolidační balíček nevedl k postupné demontáži systému, jejich financování prostřednictvím zavedení nějakých pro mě zcela ne úplně pochopitelných státních koeficientů daně z nemovitých věcí. O tom jsem mluvil s panem ministrem financí několikrát. Byl jsem na sněmu Svazu měst a obcí účasten, protože jsem předsedou finanční komise Svazu měst a obcí. Drtivá většina starostů tam kritizovala snahu nastavit nějaký státní koeficient k dani z nemovitých věcí. Jsem rád, že se to změnilo. Podle mého soudu by to vedlo do budoucnosti jen ke zvyšování státního koeficientu. Jsem o tom pevně přesvědčen. Ten státní koeficient by se nikdy nezrušil. A on by nezůstal v podobě toho čísla 1, ale za chvíli by bylo 1,5, 2, protože vždycky by někdo přišel a řekl by: „V zahraničním srovnání stále ještě nejsme tak zatěžováni majetkovými daněmi jako někde jinde.“ A bylo by to velké pokušení a velká pohnutka pro stát. Jsem rád, že toto se změnilo a že jsme se vrátili konzervativně do tradičního nastavení RUD včetně daně z nemovitých věcí, které byly vždy výlučným příjmem rozpočtů obcí. A dokonce to platilo i v 90. roce. A pokud si vzpomínám, protože před rokem 1990 byla domovní daň, tak to platilo i před rokem 1990. Takže neměňme tuto věc bez ohledu na to, že ano, v poměru výše zatížení daně z nemovitých věcí k HDP jsme skutečně s Rakouskem v žebříčku první nebo poslední podle toho, jak to vezmeme, kdy máme nejnižší majetkové zatížení. Ale já si myslím, že to není argument pro to, abychom zaváděli nějaké státní koeficienty a tímto způsobem umožnili do budoucnosti zvyšování daně z nemovitých věcí. Protože ten, kdo vlastní, by neměl být penalizován, sankcionován za to, že vlastní nějaký majetek a že se o ten majetek musí starat.
Dotknu se ještě jedné věci. A to změny rozdělení hazardní daně. Já se tady přiznám, že to původně nebylo součástí daňového balíčku. Jsou to věci, které v některých případech vedou k enormnímu snížení obcí, hlavně příhraničních obcí z daně z tzv. živých technických her, jako je třeba Česká Kubice v mém volebním obvodu, Babylon a jinde. To jsou téměř stomilionové částky. Takže se nedivím starostům, že jsou docela naštváni a budou to těžko nějak ustávat. To bych jen chtěl připomenout.
Důvodem pro to, abych nepodporoval balíček, to není. Ale spíše si myslím, že jednu nesystémovost, která vznikala za časů Andreje Babiše a možná ještě předtím i Miroslava Kalouska, by nebylo dobré nahrazovat jinou nesystémovostí, kdy z toho, že v obcích jsou povolena kasina, ona by tam byla stejně, i kdyby nebyla povolena, jsou to prostě příhraniční obce sousedící buď s Německem nebo s Rakouskem, tak z toho by něco ta obec měla mít, protože i existence kasin a herního průmyslu samozřejmě přináší také náklady pro obec.
Jen bych chtěl spíše doporučit panu ministrovi financí možná revizi do budoucnosti tohoto systému. Myslím si, že v případech, kdy je evidentní, že herní průmysl tam bude, tak obce by měly mít nějaký přínos z těchto živých technických her. Původně to totiž bylo tak, že obce se podílely na dani z technických her podle umístění herních pozic. Teď je to 50 % podle umístění herních pozic a 50 % podle RUD s tím, že procento, na kterém se podílí obce, se snížilo.
Takže to bych chtěl jen okomentovat, že by bylo možná vhodné provést nějakou analýzu, k čemu to povede, protože jsou prostě případy, kdy poklesne příjem, teď vidím pana kolegu Paparegu, nemyslím úplně Most, ale prostě i v malých obcích poklesnou příjmy. Železná Ruda přijde třeba o 30 nebo 40 mil. Kč. Takže je třeba se na to soustředit a provést nějakou analýzu. Také toto bych chtěl jen doporučit panu ministrovi financí.
Z mé strany jsou tam samozřejmě věci, které bych řešil možná jinak. Určitě nejsem ten, kdo by plédoval pro posunování hranice, respektive snížení hranice k uplatnění 23% zdanění z 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy, protože jsem tady byl před třemi lety ten, který, si pamatuji, navrhoval zrušení tzv. solidárního příplatku, nebo jak se to jmenovalo, k dani fyzických osob, kterou zavedl ještě svého času pan ministr financí Kalousek. Takže ode mě nechtějte, abych toto úplně podporoval. Na druhé straně rozumím tomu, že někde se ty peníze prostě vzít musí. Nejsem ani nadšen, podporuji balíček, ale nejsem nadšen z toho, že se zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %, ale je to realita, je to výslednice dohody pětikoalice. Na dohodě bylo hodně práce, bylo hodně odpracováno. A z mého pohledu by teď asi nebylo racionální a moudré dohodu, která byla učiněna na úrovni pětikoalice, na úrovni Poslanecké sněmovny nějak kazit.
Takže ano, jsem připraven podpořit balíček tak, jak je. Dokonce podpořím i nějaké rozumné doprovodné usnesení, ale není to pro mě úplně zásadních, abych balíček podpořil. Určitě obce nebo kraje, ano, něco málo na tom ztratí, ale vzhledem k tomu, jak se navyšovalo RUD před dvěma lety, tak ony určitě nebudou ty, které ponesou největší náklady tohoto balíčku a těchto ozdravných opatření.
Takže děkuji za pozornost a věřím, že po diskusi, která ještě určitě bude probíhat, tak nakonec Senát podpoří tento balíček tak, jak byl předložen z Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
