Skála (KSČM): Drážďanská symfonie a turecký Erdogan

31.10.2016 4:33

Turecko, jak známo, „přistupuje“ k Evropské unii. Už dlouhé roky. Poslední z testů, v pořadí, jak je na tom s „evropskými hodnotami“, podstoupila Drážďanská symfonie. Galakoncert v Istanbulu nakonec skrečovala sama německá diplomacie.

Skála (KSČM): Drážďanská symfonie a turecký Erdogan
Foto: Hans Štembera
Popisek: Nominační projev Josefa Skály

Epizoda to byla docela frapantní. Drážďanští symfonici chtěli předvést kus, nazvaný Aghet aneb Genocida na Arménech. A to přímo prezidentu Erdoganovi a na německém konzulátu v turecké metropoli.

To dílko je o brutálním masakru, jejž se na Arménech dopustila Otomanská říše. Souzní tak s nedávnou rezolucí Spolkového sněmu, která tu hrůzu před sto lety odsoudila. Skončilo to lakonickým oznámením berlínské centrály, že „prostory generálního konzulátu v Istanbulu nebudou 13. listopadu k dispozici“.

Spor se vyhrotil v momentě, kdy byl na koncert pozván sám Recep Tayyip Erdogan, premiér Binali Yildirim, ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu a ministr kultury Nabi Avci. Vedení německé diplomacie si obratem umylo ruce: „Pozvání na akci proběhlo bez účasti ministerstva zahraničí.“

Ankara se proti označení masakru za genocidu vehementně brání. K těžké roztržce s Berlínem vedla už zmíněná rezoluce Spolkového sněmu z letošního června. masakru jako genocidy. Proponovaný koncert by ji vyhrotil ještě víc. Turecké úřady proti projektu, podporovanému EU a německým ministerstvem zahraničí, brojí již měsíce. 

Aghet měl přitom v Istanbulu uveden v mírnějším provedení, než obvykle. Na galapředstavení mělo dojít i k založení Společnosti arménsko–turecko–německého přátelství. Berlín oznámil, že se představení odsouvá, nový termín však nezveřejnil dodnes. Mozaiku doplňují média přímo z Ankary: Turecko kvůli kvůli Aghet nedávno jednostranně vypověděla celý kulturní program EU.

Rezoluce Spolkového sněmu vyvolala i další reakce. Ankara zprvu odmítla vydat povolení i delegaci bundeswehru, mající navštívit leteckou základnu Incirlik. A vydala ji až poté, co spolková vláda prohlásila zmíněnou parlamentní rezoluci za „nezávaznou“. Teprve pak směli Incirlik navštívit i členové výboru pro obranu Spolkového sněmu. Jeden z nich, zahraničněpolitický mluvčí parlamentní frakce Die Linke Jan van Aken, však na povolení turecké vlády čeká již dva týdny.

Drážďanští symfonici si to mezitím kompenzují jinde. V prvé polovině listopadu uvedou  Aghet v Bělehradě i arménském hlavním městě Jerevan.

Převzato z profilu.

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • mimo zastupitelskou funkci

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: První desítka kandidátů do nadcházejících eurovoleb

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT představila první desítku svých kandidátů do eurovole…