Policejní prezident a ministr vnitra vyhlásili tento týden spuštění činnosti týmu Kobra, který má bojovat proti daňové kriminalitě. Ve svém krátkém životě jsem si oblíbil několik citátů. Jedním z nich je citát z knížky Zděňka Galušky Slovácko sa súdí: „Dacanů, lumpů a zlodějů chodí tolék po světě, že sa člověk bójí podívat do zrcadla.“
Tato moudrá slova napsal Zdeněk Galuška více jak před padesáti lety a dones, jsou aktuální. Obávám se, že budou stejně aktuální i za dalších padesát let. Aktuálními být přestanou, až se naše myšlení překlopí z roviny, já musím dodržovat zákony, vyhlášky a normy do roviny já je dodržovat chci. Bohužel je to jen utopistická myšlenka.
Období po sametové revoluci se vyznačuje snahou všech nově příchozích vlád a ministrů vnitra reformovat polici, vytvářet speciální týmy a přijímat nové zákony. Zapomínají však na jeden z Murphyho zákonů: „Když se věci nedaří, každá snaha o zlepšení vede jen k horšímu.“
To, že policie a státní zastupitelství neumí nebo nechtějí využívat stávající zákony, je evidentně netíží. Klasický příkladem je boj proti korupci a daňové kriminalitě. Policisté místo jejího odhalování se mnohdy věnují jiným činnostem. Příkladem je tzv. Toflůf gang. Všichni, kteří jsou v tomto případě stíháni, měli v popisu práce právě boj proti korupci a daňové kriminalitě. Již druhé volební období vládnoucí garnitury slibují občanům, že jakmile se jim podaří přijmout zákon proti korupci a vytvořit nějaký nový elitní policejní útvar, vše se jako mávnutím kouzelného proutku vyřeší. Nejhorší na tom je, že tomu možná věří i sami. Jenže bojovat proti korupci a daňovým únikům mohli i dodnes. Nic policistům a státním zástupcům nebránilo používat operativní prostředky (odposlechy, sledování) nebo nasazovat agenta. Nevím však, zda si lidé uvědomují, co jeho nasazení obnáší. Řada lidí má představu, že agent přijde do cizího prostředí, neznámému vysoce postavenému úředníkovy nabídne úplatek, ten jej s nadšením přijme, on pak otočí klopu u saka, ukáže „orlíčka“ a všechny pozatýká. Tak to samozřejmě nefunguje a nikdy fungovat nebude. Nasazení agenta je věc složitá a drahá. Musí zapadnout do prostředí a získat si důvěru svého okolí. Pak se s ním bude teprve někdo bavit. V podstatě je boj proti korupci velmi jednoduchý. Stačí, když nikdo z nás nebude úplatky dávat a ani je přijímat. Jenže u nás vlastně nikdo úplatky ani nedává ani je nepřijímá. Vždy když se toto téma otevře, tak se bavíme o imaginárních osobách.
Nikdy se na rovinu neřekne, že jsme to my, občané tohoto státu, kteří jsou na jedné straně rozhořčeni, že jsme zatíženi korupcí a na straně druhé ji tiše provozujeme. Taky se již nebudou opakovat objasněné případy typu Ráth nebo Nečas. Myslím, že dnes politici do telefonu řeknou jen to, kam půjdou v neděli s dětmi na výlet, a to budou ještě lhát. Proto bych nehledal spásu v nových útvarech. Určitě mají své místo v mozaice policejní práce ale sami nic podstatného nezmění. Je třeba zlepšit systém práce, ale nevymýšlel bych nic nového, spíš bych se podíval po systému, který se již v minulosti osvědčil. Osobně nevěřím na zázraky zvláštních týmů nebo akcí typu Čisté ruce. Samozřejmě, mediálně se bude prezentovat, jaký to nebyl výborný tah. Ovšem jen do voleb, než nastoupí nová garnitura. Pak to bude všechno jinak.
Základy policejní práce byly položeny za Rakouska-Uherska a nikdo nic lepšího nevymyslí. Místní a osobní znalost a teplý bonz. Policajt, který nezná svůj rajon, nezná lidi, kteří v něm bydlí, a nemá nikoho, který by mu „něco“ řekl je slepý a hluchý. Pokud není schopen mluvit s lidmi, nepomůže mu sebevýkonnější počítač, silné auto ani sebelepší zákony.
Samozřejmě svět se vyvíjí a zákony by na něj měly reagovat. Pro začátek by stačilo, kdyby nový trestní řád zajistil zmenšení byrokracie a administrativy. Vždyť dnes spis na odcizené jízdní kolo má stejně listů, jako spis na vraždu za První republiky. To by byl první krok ke zlepšení a zefektivnění boje s trestnou činností, tedy i korupcí.
U policie jsem pracoval třiadvacet let a v řadu let jsem se zabýval odhalování organizované trestné činnosti. Nikdy jsem o sobě netvrdil, že jsme elitní útvar a osobně tento termín nemám rád. Byli jen obyčejní policajti, co dělají svou práci. O tom, jak jsou některé útvary policie elitní, si stačí přečíst Kubiceho zprávu.
Za tu dobu jsem poznal jen dva elitní policisty. Jedním byl poručík Colombo a druhým rada Vacátko.
Bc. Jaroslav Staník – policejní rada ve výslužbě a člen grémia hnutí Úsvit za Zlínský kraj
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
