Z přehlídky nápadů volně parafrázuju ty, které by mě pobavily, kdyby problém nebyl skutečně vážný:
- vytvoříme strategii
- omezíme spotřebu vody v krajských budovách
- do zásad územního rozvoje kraje namalujeme nějaké nové fleky, kterými něco nového zakážeme nebo povolíme
- posypeme zemědělce dotačním cukrem a oni se začnou chovat slušně ke krajině
Proč je sucho?
Skutečně to není tím, že na krajském úřadě úředníci splachují po každé potřebě. Sucho má dva důvody.
1) Neprší a hlavně v zimě nesněží. Nedoplňují se tak zásoby spodní vody.
2) Když už prší, voda steče po jézéďáckých lánech rychle dolů a strhne s sebou ornici. Nic jí nestojí v cestě a voda nemá čas se zasáknout. Eroze a sucho jsou nerozlučně spjaté fenomény. Opatření proti erozi jsou zároveň opatřeními proti suchu.
Dvě metody, jak zabránit erozi (a tím i suchu):
K tomu, aby došlo k ozdravení zemědělské krajiny, je třeba využít 2 metody. A je třeba použít obě dvě zároveň.
1) znovuvytvoření krajinných prvků, které přetnou dráhy koncentrovaného odtoku vody ze současných obrovských lánů. Do krajiny je třeba vložit pásy krajinné zeleně, zasakovací pásy, meze, menší suché poldry a dobře trasované polní cesty. Nutnou podmínkou pro jejich zakládání je dokončení komplexních pozemkových úprav v obcích. Svobodní a Soukromníci chtějí v tomto směru poskytnout obcím maximální podporu v zahajování úprav.
2) obnovení víry vlastníků zemědělských pozemků v to, že mohou zemědělce, kteří hospodaří na jejich pozemcích, trestat tehdy, pokud jim devastují jejich majetek.
Ministerstvo zemědělství chce především motivovat kolchozy
Ministerstvo zemědělství se tváří, že stav zemědělské krajiny ho trápí, že ho trápí eroze a sucho. Nedávno zveřejnilo dokument „Strategie resortu MZe České republiky s výhledem do roku 2030“, ve které ukazuje, jak chce situaci řešit. Jak říká ministr Marián Jurečka: „Zemědělec musí vědět, co po něm stát chce“. A mezi to zahrnuje i to, že se má chovat tak, aby nedevastoval zemědělskou půdu. Kromě toho hodlá metodou dotačního cukru obrovských rozměrů řídit v zemědělství snad vše. V úvahách MZe není žádná role pro vlastníky, vše je jen o komandování zemědělců. Informačně a evidenčně používá MZe mapu půdních bloků veřejného registru půdy (tzv. LPIS). Je-li nějaký blok ohrožen erozí, pak na něm bude MZe (úmyslně zjednodušuju) vyžadovat použití takové agrotechniky a osevních postupů, aby se degradaci půd předešlo.
Půdní bloky fixují bolševikem stvořenou strukturu krajiny
Víte, v čem je potíž? Tyto půdní bloky jsou totožné s bolševickými lány a vlastnické hranice pozemků tu nemají žádný význam. Je jedno, že ornice z pozemku jednoho vlastníka odteče na pozemek druhého vlastníka. Podstatné je, že zůstane v bloku.
Celý tento koncept centrálního řízení zemědělství a rozhodování podle hranic půdních bloků, které nijak nesouvisí s vlastnictvím, je zvrácený. Sám je příčinou udržování situace, vytvořené na venkově bolševikem, v prakticky nezměněném stavu. Pro kolchozníky je to velmi příjemné. Vlastníci pozemků jsou pro ně většinou jen otravnými parazity, kteří jim jen znepříjemňují život. Na venkově sametová revoluce ještě neproběhla.
Podařilo se tedy komunistům zcela zničit vlastnický vztah k půdě?
Z vlastní zkušenosti ze služby, kterou zemědělcům poskytuju, tedy z nákupu zemědělské půdy od vlastníků, přináším skvělou zprávu: nepodařilo! Mnozí vlastníci odmítají prodat s tím, že: „To by se staříček obracali v hrobě. Zemědělská půda sa neprodává!“ Je to ale to jediné, co z vlastnictví často zůstalo. Pokud vlastníkům ukážu, jak konkurenční zemědělec, který má jeho pozemky pronajaté, jejich majetek devastuje, nehodlají s tím nic udělat. Považují to totiž za nemožné a sebe za bezbranné. Nechají je beztrestně dál páchat zlo a odměnou je jim obvykle ubohé nájemné, často v naturáliích – třeba pytel mizerné zadiny za hektar a rok. 90% z vlastníků ani neví, kde jejich pozemky jsou.
Kuriózní obvinění vlastníků ze zodpovědnosti za stav krajiny
Jediný, kdo si v posledních letech výrazněji všiml role vlastníků, je krajinný ekolog, profesor České zemědělské univerzity, Petr Sklenička, který v Lidových novinách 25. 5. 2010 vlastníky plísnil za jejich postoje s tím, že vlastnictví přece neznamená jen právo, ale i povinnosti.
25 let po sametové revoluci je třeba urychleně provést resuscitaci vlastnictví zemědělských pozemků.
To znamená aktivovat vlastníky k tomu, aby se bránili devastaci jejich majetku kolchozníky. K tomu vlastníci potřebují:
1) dozvědět se, že na nich dochází ke škodám
2) vědět, jak se bránit
Monitoring půdní eroze
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd je veřejná výzkumná instituce, zřízená Ministerstvem zemědělství. Ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem vytvořili „Webový portál monitoring eroze zemědělské půdy“ s mapovou aplikací. Portál slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování jednotlivých erozních událostí. Považoval jsem zřízení portálu za počátek možné změny k lepšímu. Také za nástroj, kterým by aktivní vlastníci zemědělské půdy mohli být informováni, že na jejich majetku dochází ke škodám. Na následujícím odkazu si můžete mapovou aplikaci otevřít:
Že by se na území Zlínského kraje odehrálo od roku 2005 jen 11 erozních událostí? Ale kdeže! Udělejte si procházku po polních krajinách kraje a zjistíte, že situace je ve skutečnosti výrazně horší. Erozních událostí budou tisíce a budou se dotýkat obrovského množství vlastníků. Výše zmíněný projekt je v této podobě nepoužitelný.
Kraj se pod našim vedením aktivně pustí do boje za práva vlastníků.
Co uděláme?
1) Vytvoříme vlastní mapovou aplikaci a zajistíme mnohem podrobnější průzkum eroze v kraji. Pomocí GPS a katastrálních dat zjistíme vlastníky devastovaných pozemků.
2) O každé události bude kraj vlastníky informovat
3) Zajistíme odborný odhad toho, o kolik více ornice bylo z jejich pozemků za rok erozně smyto vlivem nevhodné agrotechniky. Budou to často údaje v tunách. Přepočítáme aspoň tabulkově, jak dlouho se takové množství ornice na jejich pozemku vytváří. Také spočítáme, kolik by v pohonných hmotách stálo přepravit smytou ornici ze spodního okraje jejich pozemku a rozprostřít ji znovu po pozemku. (Bývají to ohromující údaje.)
4) Kraj nabídne vlastníkům odbornou a právní pomoc při domáhání se svých práv
V jednom má profesor Sklenička pravdu. Krajina se do dobrého stavu nedostane bez účasti vlastníků pozemků. Ono je ale nejprve potřeba vlastníkům ukázat, že jsou vlastníky doopravdy. Že mají svá práva. Teprve potom můžeme akademicky hovořit o jejich povinnostech.
Poznámka - definice pojmu jezeďák alias kolchozník:
...je to PODMNOŽINA subjektů podnikajících v zemědělství. Nikoliv tedy každý zemědělec je jezeďák. Hranice mezi jezeďákem a nejezeďákem není ostrá.
Pro osvětlení pojmu bude nejlépe popsat typického jezeďáka:
1) je to obvykle velký až obří podnik, 2) vznikl transformací bývalého JZD, ale jinak se nezměnilo nic. Kontinuita klanu - v představenstvu často synáčci nebo vnoučci bývalého předsedy nebo jiného pohlavára, 3) na existenci vlastníků si vzpomenou jen tehdy, když jim musí vyplatit nájemné a nemají ten okamžik rádi, 4) při sjednávání nájemných smluv obelhávají vlastníky, 5) nájemné je směšné, důvodem proto je to, že vlastníkům nezbývá jiná možnost 5) projektování pozemkových úprav aktivně sabotují, napadají potřebnost protierozních opatření, jejich cílem je, aby krajina před a po KPÚ vypadala stejně (špatně), 6) a to nejdůležitější - s vhodností agrotechnických postupů si fakt nelámou hlavy: kukuřice po spádnici, zhutňování půd no problem
Ing. Marek Štěpán, krajinný architekt, kandidát koalice Svobodní a Soukromníci ve volbách do zastupitelstva Zlínského kraje 2016
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
