V pátečním vydání Ústeckého deníku vyšel článek s titulkem „Radní vlastní dům s hernou“. Pokud by jeho autor, pan Vorlíček, věnoval přibližně tři minuty svého času tomu, aby si informace ověřil nahlédnutím do veřejného katastru nemovitostí, zjistil by, že společnost radního Arna Fišery Fipol vlastní pouze bytovou jednotku v tomto domě. Po aktualizaci internetové verze druhý den v pátek 7. března však již článek nesl název „Radní spoluvlastní dům s hernou“. Budiž.
Jak článek dále pokračuje? Autor v něm cituje Václava Pištoru z hnutí Ústí bez hazardu, který je rozhořčen tím, že „[j]e hrozné, že člověk, který vede město, by s tvrdým hazardem neměl mít nic společného, ani by neměl ve svém domě hernu povolit,“ ale na druhou stranu jej to ani nešokuje, neboť jak sám konstatuje „[j]ak tak postupně nahlížím do zákulisí tohoto byznysu, zjišťuji, že v různých městech je mnoho radních a zastupitelů propojeno s hazardní lobby“.
Co má tedy radní společného s hazardem a jak je sním propojen? Radní Arno Fišera je statutárním zástupcem společnosti Fipol, jež vlastní jednu místnost. Tu společnost využívá jako kancelář. Ano, radní spoluvlastní dům, nutno dodat že jeho podíl je nejmenší ze všech vlastníku, což je snadno ověřitelné nahlédnutím do katastru nemovitostí. Jaké jsou ony skandální provazby radního na hazard? V téže budově, v níž se nachází kancelář jeho společnosti, se nachází ona zmiňovaná herna.
Pokud ono propojení mezi radními a zastupiteli s hazardní lobby, do jehož zákulisí nahlédl Václav Pištora, spočívá v tom, že v domě, v němž vlastníte podíl, se nachází herna, je pak velmi snadné vykonstruovat jakékoli propojení kohokoli s čímkoli a pak s nimi účelově manipulovat přesně tak, jak to učinil pan Vorlíček. Pokud jste majitelem družstevního bytu (a tedy členem družstva) a vašeho souseda odhalí, že si v bytě pěstuje marihuanu, činí to z vás automaticky drogového dealera či člověka napojeného na podsvětí a drogovou scénu? Naštěstí pro racionálně uvažujícího člověka nikoli.
Následně toto údajné propojení radního s hazardem pan Vorlíček účelově propojil s děním okolo Činoherního studia, jež se v současné době nachází v zájmu veřejnosti a médií, ničím nepodloženou spekulací Jana Kvapila z hnutí Stop tunelům. Ten prohlásil: „Máme prozatím neověřenou informaci, že Arno Fišera už předběžně vyjednával se společností Kajot o výhodném pronájmu domu na Střekově, kde Činoherní studio hraje“. Kajot je obchodní značka a zástupce jejího vlastníka stejně jako radní Arno Fišera tuto spekulaci dementovali. Proč ale hazard a Činoherní studio?
Autor článku nejprve vytvořil chimérické propojení radního na hazard, aby v druhé části článku vzbudil na základě nepodložené domněnky Jana Kvapila (výmyslu?) podezření, že postoj vedení města Ústí nad Labem k Činohernímu studiu ovlivňují vazby na hazardní lobby, což mělo být hlavní motivací radních při založení příspěvkové organizace, jež má nahradit „Činoherák“. Jakým dojmem pak článek působí? Zastupitelé města pod vlivem radního napojeného na hazardní lobby rozhodlo o schválili vzniku nové příspěvkové organizace Činoherní studio města Ústí nad Labem kvůli tomu, aby z něj následně vytvořili casino s výherními automaty, ruletou, pokerem…
Na kolika relevantních a podložených faktech se článek zakládá? A jaká je jeho výpovědní hodnota? Myslím, že je zcela zbytečné na tyto otázky odpovídat a každý si na ně může udělat vlastní názor sám. „Investigativní“ práce Janniho Vorlíčka dává bohužel za pravdu Oscaru Wildovi, jenž uvedl, že „žurnalismus ospravedlňuje svou vlastní existenci velkým darwinistickým principem přežití těch nejsprostších“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Tříska - profil
