Janouškovy odposlechy. Únik řeší BIS prý až podezřele dlouho

23. 9. 2012 13:15

Je Bezpečnostní a informační služba schopná chránit Českou republiku před nebezpečím extrémismu, terorismu a činností zahraničních zpravodajských služeb, když není schopna zjistit, jestli odposlechy lobbisty Romana Janouška unikly z BIS? Možná je pravým důvodem fakt, že zpravodajská služba není ochotna ani poslancům – členům stálé komise pro kontrolu BIS – sdělit víc.

Janouškovy odposlechy. Únik řeší BIS prý až podezřele dlouho
Foto: repro YouTube.com
Popisek: Roman Janoušek

„Zatím jsme se nedozvěděli nic, připadá mi to zbytečně dlouhé,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz člen stálé komise pro kontrolu BIS, exministr vnitra František Bublan (ČSSD). Ani bezpečnostní expert Andor Šándor nedokáže pochopit, že BIS není schopna říci, jestli odposlechy Janouška unikly od ní, nebo ne. „Vypadá to nevěrohodně,“ řekl redakci. Kritizuje, že veřejnost se nikdy nedozví, „jak to všechno doopravdy bylo“. „Vůči generálu Langovi nic nemám, myslím si však, že půl roku na vyšetření okolností kolem úniků odposlechů je dostatečně dlouhá doba, aby řekl jednoznačně, co se vlastně stalo,“ dodal Šándor.

Ředitel BIS Jiří Lang se stále vymlouvá

Ředitel BIS Jiří Lang i poslancům na jejich dotazy většinou odpovídá nedostatečně nebo se vymlouvá, že informace jsou v režimu utajení nebo jde o živý svazek, kdy není možné informace poskytovat. A ani sněmovní komise nemá podle zákona příliš pravomocí. Má právo na různé statistiky, počty nasazení odposlechů, rozpočet zpravodajské služby a v některých případech, třeba když má podezření na porušování lidských práv, může chtít po řediteli vysvětlení. Často se však stává, že i když ředitel poskytne poslancům některé informace, zaváže je sdělením, že jsou v režimu důvěrné, tudíž o nich nemohou mluvit. Stalo se tak i v případě kauzy Janoušek. „BIS dala členům komise roubík do úst,“ řekl už v dubnu po jednání komise s šéfem BIS předseda komise Richard Dolejš.

Důvěryhodnost je pro činnost zpravodajské služby důležitá

Pokud nebude BIS postupovat důvěryhodně, ztratí podle Andora Šándora důvěru veřejnosti. „A přitom důvěryhodnost je pro činnost zpravodajské služby důležitá, výsledky její práce se jinak vnímají,“ upozornil.

Janouškovy odposlechy by měla kontrolovat komise složená z poslanců a veřejnosti

Občanské sdružení Veřejnost proti korupci žádá, aby všechny informace kolem odposlechů pražského podnikatele a lobbisty Romana Janouška zpravodajská služba poskytla. „Navrhli jsme vytvořit parlamentní komisi, v níž by byli vedle poslanců i zástupci veřejnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz člen výboru iniciativy Veřejnost proti korupci advokát Milan Hulík. Nemůže prý pochopit, že největším odpůrcem této myšlenky je poslanec ODS Marek Benda, který vstoupil do politiky po listopadu 1989 z řad studentů. „Dnes je tvrdým zastáncem toho, že kdo není poslancem, tak mu do takových kauz nic není.“

Bublan navrhuje holandský model – zvláštní Senát z uznávaných osobností

Ale myšlenka o jiné podobě kontroly BIS než politiky není úplně nová. „Já bych nedělal komisi složenou z veřejnosti a poslanců, která by kontrolovala činnosti BIS a mohla jít i do živých svazků,“ nesouhlasí s touto myšlenkou exministr vnitra František Bublan. Líbí se mu holandský model, kdy do živých svazků může nahlédnout zvláštní Senát, mohl by být tří až pětičlenný, v němž by nebyli politici, al nezávislé důvěryhodné osobnosti. „Mohli by to být třeba vysloužilí soudci, kteří se projevili jako poctiví a neúplatní, nebo ombudsman. Kdyby se vyskytl nějaký problém, jako teď v případě odposlechů Janouška a jeho schůzek s vysokým důstojníkem tajné služby Janem Pavlíčkem, měli by možnost se s podrobnostmi, do kterých dnes BIS nedovolí nikomu vstoupit, blíž seznámit,“ vysvětluje svoji představu ParlamentnímListům.cz Bublan.

Šéf odboru BIS řešil s Janouškem vnitřní záležitosti zpravodajské služby

Média totiž před časem zveřejnila nahrávku pocházející z roku 1997, která zachytila rozhovor Janouška se šéfem protiteroristického odboru BIS Janem Pavlíčkem. Ten na ní například řeší problém s nedostačujícím vzděláním šéfa BIS Jiřího Langa. Šéf BIS má pouze titul bakaláře a podle tabulek by se neměl na místo ředitele tajné služby dostat. Pavlíček Janouškovi také sděluje, že poslal na tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera za padesát tisíc korun fotografa. Ale na veřejnosti se objevily i nahrávky telefonických rozhovorů mezi Janouškem a bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem, které také zřejmě pocházejí od BIS.

Osobnosti by byly také vázány mlčenlivostí

Členové zvláštního Senátu by informace, které se dozvěděli, sice také nesměli sdělit veřejnosti, ale mohli by garantovat, že činnost BIS v konkrétní věci proběhla v souladu se zákonem, že nezneužila své pravomoci, nebo naopak že služba pochybila. A aby se zabránilo nepatřičnému politickému vlivu na složení tohoto Senátu, mohl by do něj navrhovat jednoho člena parlament, jednoho ombudsman a jednoho prezident na návrh nevládních organizací. „Dá se to vymyslet, aby tam nebyli vysloužilí politici, ale nezávislé osobnosti požívající obecné důvěry,“ podotkl. Kontrola nad činností zpravodajských služeb by se tak podle poslance ČSSD významně zvýšila. „Rozdělila by se mezi parlament, který kontroluje rozpočet, vládu, která službu úkoluje a dostává od ní informace, a nezávislou komisi, která by mohla kontrolovat, jestli nedochází ke zneužití pravomoci,“ konstatuje Bublan.

V komisi by nesměli být politici ani lidé ze showbyznysu

S tímto záměrem souhlasí i bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. „Umím si to představit, kdyby v komisi byly osoby, které požívají všeobecné důvěry. Ale měli by mít samozřejmě bezpečnostní prověrku a měly by být vázány mlčenlivostí,“ přidává ParlamentnímListům.cz další nezbytné požadavky pro výkon této vážené funkce. „Ale jsem proti tomu, aby to byli politici, kteří by mohli být podezřívání, že využívají informace pro sebe, nebo nějací lidé ze showbyznysu,“ doplnil Šándor. A uvedl příklady vhodných osobností: „Někdo, jako byl nedávno zesnulý vědec Antonín Holý, nebo jako je bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes či bývalý náčelník Generálního štábu, armádní generál Karel Pezl.“

Změna zákona je na dlouhé lokte

A kdy se změny můžeme dočkat? „Diskutovali jsme o tom mnohokrát, musel by se změnit zákon o kontrole zpravodajských služeb a v tuto chvíli jsme se na tom nebyli schopni domluvit,“ přiznává ParlamentnímListům.cz Bublan. A protože změnu by musel schválit parlament, je to podle něj „na dlouhé lokte“.

Radě moudrých by veřejnost věřila víc než politikům

Dokonce i samotná Bezpečnostní informační služba už delší dobu navrhuje podobný systém kontroly, složený z jakési „rady moudrých“. Také podle ní by mělo jít o skupinu všeobecně vážených a nezávislých osobností, například soudců, šéfů zpravodajských služeb, kteří by měli právo na mnohem více informací než poslanci. A jejich vyjádřením týkajících se kontrolovaných kauz by veřejnost věřila víc než proklamacím politiků.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Debil z NATO. Američtí dobytkové, miliony mrtvých, krev, zvěrstva. USA si zlikvidovaly dvojčata 11. září samy. Okamura, Keller, Doubrava, Huml a další promlouvají

16:52 Debil z NATO. Američtí dobytkové, miliony mrtvých, krev, zvěrstva. USA si zlikvidovaly dvojčata 11. září samy. Okamura, Keller, Doubrava, Huml a další promlouvají

ANKETA Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen, ve…