Prezident Miloš Zeman uvedl, že pokud se sociální demokracie rozhodne o návrhu koaliční smlouvy s hnutím ANO a KDU-ČSL uspořádat vnitrostranické referendum, bude Bohuslava Sobotku premiérem jmenovat až po tomto referendu, tedy nejdříve v polovině ledna.
Pokud by se ovšem vnitrostranické referendum, které prosazuje šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, nekonalo, mohl by prezident jmenovat premiéra ještě do konce roku.
Redakce ParlamentníchListů.cz vyzpovídala dva významné sociální demokraty, zda s návrhem na referendum uvnitř strany souhlasí. Šéf sněmovního ústavně právního výboru za ČSSD Jeroným Tejc a jihočeský hejtman a poslanec Jiří Zimola odpovídali i na otázku, zda má podle nich prezident republiky právo odmítnout jmenování některého z ministrů.
Nejde o referendum, ale o prosazení volebního programu
Miloš Zeman totiž v rozhovoru pro ČTK konstatoval, že Ústava mu takovou možnost dává, možný budoucí premiér Bohuslav Sobotka má ale opačný názor. Ústava České republiky to upravuje v článku 62, písmeno a) následovně: „Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.“ O výklad se přou politici i ústavní právníci.
Otázka o možném vnitrostranickém referendu o návrhu koaliční smlouvy je podle Jeronýma Tejce na rozhodnutí na vedení strany. „Já si myslím, že důležité je, co vyjednáme a nikoli, kdo to schválí. V tomto smyslu pevně doufám, že se nakonec povede najít koaliční shoda i v oblasti daní, abychom zajistili progresivní zdanění a měli dostatek prostředků, nejen slibů sociální demokracie, které před volbami dávala. Není proto úplně podstatné, zda to projde ústředním výkonným výborem, nebo vnitrostranickým referendem,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz poslanec.
Referendum ano, Dienstbier má podle Zimoly pravdu
Podle poslance sociální demokracie a jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly by se vnitrostranické referendum mělo určitě konat. „V tomto naprosto sdílím slova Jiřího Dienstbiera, který říká, že je potřeba zapojit celou stranu a členskou základnu v co nejširším měřítku a je jistě správné, aby se to naplnilo tímto způsobem. To je samozřejmě nepříjemné, ale jsem rád, že i pan prezident v tomto smyslu respektuje názor členské základny i předsedy Bohuslava Sobotky, který se jako první vyslovil o tom, že by rád znal názor členské základy,“ uvedl Zimola k tomu, že v případě konání referenda bude šéf ČSSD jmenován premiérem až v lednu.
Psali jsme:
Prezident má právo odmítnout jmenovat ministra
Jiří Zimola pak podle svých slov rozumí prezidentu Zemanovi, že má právo odmítnout některé kandidáty na ministry. „Nejsem ústavní právník, abych si troufal a měl ambici vykládat Ústavu. Musím ale říct, že jsem v Ústavě taxativně nenašel to, že by pan prezident nemohl někoho odmítnout. Myslím si, že se pan prezident může vyjadřovat k osobám, které mu jmenovaný premiér navrhuje. Je to svým způsobem participace a odpovědnost prezidenta, protože on je ten, kdo nakonec ministry jmenuje,“ míní hejtman Jihočeského kraje a poslanec.
„Neumím si dost dobře představit, že bych v pozici prezidenta republiky mohl jmenovat člověka, kterého by mi někdo doporučil a já bych vůči němu měl výhrady spojené třeba i s možnými bezpečnostními riziky, a že bych jej třeba i přesto musel jmenovat. V tomhle prezidentovi rozumím. Celé to podle mě je o umění komunikace těch dvou hráčů, tedy prezidenta a jím jmenovaného premiéra, aby k těmto věcem vůbec nemuselo docházet,“ doplnil Jiří Zimola pro redakci ParlamentníchListů.cz.
Nekompetentnost či extremistické postoje, to jsou důvody k odmítnutí
„Můj názor na tuto věc je stále stejný už deset let,“ řekl k tomu Jeroným Tejc. „Jsem přesvědčen, že prezident sice může odmítnout kandidáta na ministra, ale jen ze závažných důvodů. Těmi důvody podle mého názoru mohou být například bezpečnostní rizika, o kterých by byl informován, může to být zcela zjevná nekompetentnost toho konkrétního člověka, nebo třeba jeho extremistické postoje. To by byly důvody pro odmítnutí kandidáta,“ vyjmenoval Tejc několik variant.
„Já jsem spíše pro to, abychom Ústavu vykládali restriktivně, tedy nikoli nějakým rozšiřujícím výkladem - a v tomto smyslu své stanovisko držím už mnoho let, ať byl prezidentem Václav Havel, Václav Klaus či nyní Miloš Zeman. Je třeba se na tu věc dívat z dlouhodobého hlediska,“ uzavřel svůj komentář Jeroným Tejc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
