Norská sociálka se chová nečitelně a stresuje celou rodinu. Senátorka Baudyšová o kauze Michalákových

15.02.2015 9:50

ROZHOVOR Statistická čísla týraných a zneužívaných dětí u nás hovoří o 7 tisících dětech ročně. Je to však prý pouze vrcholek ledovce tohoto krutého zločinu. Počet týraných a zneužívaných dětí ročně tak podle senátorky Zuzany Baudyšové určitě neklesá. Mnohem více však stoupá počet zanedbávaných dětí a psychicky týraných dětí. Navíc tyto počty dětí doplňují děti zanedbávané.

Norská sociálka se chová nečitelně a stresuje celou rodinu. Senátorka Baudyšová o kauze Michalákových
Foto: ANO
Popisek: Zuzana Baudyšová

S ParlamentnímiListy.cz si senátorka Baudyšová popovídala však nejen o tom - ale též o dvou známých kauzách - údajného pohlavního zneužívání v Nýrsku a případu synů Evy Michalákové držených norskými úřady mimo ČR.

Paní senátorko, jak moc se změnily vaše dny poté, co jste se dostala do Senátu? Musela jste nějak omezit pracovní aktivity v nadaci Naše dítě? Nebo se to dá zvládat obojí souběžně?

V průběhu února jsem předala pozici ředitelky Nadace Naše dítě do kompetence nové ředitelky nadace Moniky Šimůnkové. Nadaci neopouštím, jako zakladatelka a prezidentka nadace si ponechávám některé spolurozhodovací pravomoci. Důvodem mého rozhodnutí snížení pracovního úvazku v nadaci je moje odpovědnost vůči Senátu.

Dlouhá léta se zabýváte problematikou týrání dětí, které bývá skryto za dveřmi rodin - mnohdy navenek velmi spořádaných. Můžete přiblížit nějaká aktuální čísla z loňska? Stoupá tento trend třeba i s tím, jak se zhoršuje v některých rodinách ekonomická situace, prohlubuje se chudoba? Nebo - pokud trend stoupá - je to třeba tím, že jsou lidé v okolí více aktivní a všímají si nějakých varovných znaků toho, že něco není v pořádku?

Statistická čísla syndromu týraných a zneužívaných dětí, která uvádějí kolem 7 tisíc dětí, jsou pouze vrcholkem ledovce tohoto krutého zločinu páchaného na dětech. Počet týraných a zneužívaných dětí určitě neklesá, mnohem více však stoupá počet zanedbávaných dětí a psychicky týraných dětí. Počty zanedbávaných dětí do určité míry odpovídají špatné ekonomické situaci v rodinách, kde přijdou oba rodiče o zaměstnání, v rodině jsou drogy, alkohol, gamblerství a nezájem o děti.

Tím se dostáváme k nedávnému, stále ještě nevyřešenému případu z Nýrska, v kterém bylo podezření ze zneužívání dvou holčiček jejich otčímem (nebo otcem). Ten nevydržel tlak policie a oběsil se. Bohužel, obrovskou vlnu kritiky veřejnosti za to v prvních dnech schytala hlavně logopedka, která podezření ohlásila. I když se za pár dnů objevila další svědkyně, jejíž výpověď naznačuje, že podezření na zneužívání děvčátek mohlo být oprávněné, nemůže vést tato kauza k tomu, že si lidé v rámci zachování vlastního klidu opět přestanou všímat podezřelých věcí a děti mohou být dál zneužívány či týrány v rodinách?

Máte pravdu, celý smutný příběh rodiny z Nýrska může vést k obavám veřejnosti z oznamování případů zneužívání a týrání dětí. Je dobré připomenout možnost i anonymního oznámení násilí páchaném na dítěti, pokud má oznamující k tomu patřičné důvody. I v tomto případě dochází ze strany orgánu péče o dítě nebo Policie ČR k prověření oznámených skutečností v rámci kompetencí těchto orgánů.

Podezření ze sexuálního zneužívání dětí - v tomto případě synů - figuruje i v mediálně velmi známé kauze Evy Michalákové, která se domáhá vrácení dvou chlapců, které jí odebraly norské úřady. Vím, že jste požádala v prosinci i další senátory, aby vytvořili tlak na vedoucí představitele Česka a ti se aktivněji začali angažovat v tom, aby byl případ urychleně vyřešen. Z vlastní dlouholeté praxe ale asi víte, že ne vždy je případ takový, jaký se může jevit na počátku a mnohdy v sobě skrývá velmi těžko odhalitelná tajemství. Nemáte strach, že tlak, včetně toho mediálního, může v krajním případě těm chlapcům nakonec spíš ublížit, poněvadž opravdu mohli být odebráni právem?

Domnívám se, že chlapcům bylo velmi ublíženo odebráním od rodičů, zejména od matky, a jejich sourozeneckým oddělením a předáním do neznámých pěstounských rodin. Za nepřípustné považuji i to, že děti nemají téměř možnost styku s maminkou, otcem, prarodiči, mluvit s nimi česky a být alespoň chvilku v jejich objetí. Nevím, co ještě horšího by mohlo nastat, než je současná tvrdá realita odebrání dvou českých chlapců od jejich matky, která se ničím neprovinila.  

Viděla jste se někdy osobně s paní Michalákovou? Neměla jste třeba možnost jako senátorka a ředitelka Nadace Naše dítě třeba i nahlédnout do toho, co veřejnosti i z důvodu ochrany soukromí nezletilých dětí zůstává skryto?

S paní Michalákovou jsem se neviděla, pouze jsme v příležitostném mailovém kontaktu. Informací o celém případu je dost. Paní Michaláková je otevřená v poskytování informací. Její otevřené rozhovory byly publikovány i v českých sdělovacích prostředcích, přes obavu z reakce dohlížející norské sociálky. Na druhé straně cítím nedostatek strategických informací od norské sociálky, která se stále chová velmi nečitelně, což je pro matku dětí a celou širší rodinu velmi stresující.

V souvislosti s paní Michalákovou se samozřejmě objevuje celá řada názorů. Jeden z těch hodně kontroverzních vyslovil před několika dny psycholog Jeroným Klimeš. Ten se ve své praxi také setkává s dětmi a rodiči, kteří řeší krizové chvíle - ví i to, co to pro děti a jejich psychiku znamená. Například pro ParlamentníListy.cz uvedl, že matka by z lásky k těm synům už měla ustoupit a nesnažit se je znovu vytrhávat z prostředí, v kterém žijí, pokud jsou tam spokojeni. A nechat je dospět, i když to je pro ni bolestné, ona je ale dospělá. Jak se vy díváte na takovýto názor?

Ptám se, zda máme právo hodnotit chování matky dětí, která je v krizové situaci a pod velkým tlakem norských orgánů a sdělovacích prostředků.

O tom, jak se dětem vede, má pouze zprostředkovanou a velmi stručnou informaci. Nevidím důvod, proč by se měla paní Michaláková vzdávat svých dětí? Velkým ústupkem z její strany je již předběžný souhlas, aby děti po plánovaném návratu do ČR žily v rodině sestry paní Michalákové.

Asi o tom máte přehled, minimálně částečně. Kolik dětí ročně se k nám do ČR po nějakých sporech (únosech druhým rodičem atd.) ocitá v cizině? A jaká je úspěšnost toho, že se do ČR opět vrátí?

Statistiky, týkající se ohrožených dětí, jsou v naší zemi velmi slabým místem. Navíc je často obtížné zjistit, kdo je za příslušnou statistiku zodpovědný, pokud je vůbec údaj, na který se ptáte, sledován. Tvrdé spory o děti a zejména mezinárodní spory o děti jsou jednou z nejobtížnějších kapitol ochrany dětí. Navíc se většinou jedná o psychické týrání dětí, které se stávají předmětem nevyřízených rodičovských sporů a děti psychicky poškozují.

Před časem se vedla diskuse, právě již ovlivněná kauzou rodiny Michalákových, proč v ČR stále nefunguje dětský ombudsman. Zjišťovala jste důvody? A myslíte, že by byl v tomto případě užitečný, že by měl například nějaké větší pravomoci než všichni, co se dosud snaží?

O dětském ombudsmanovi se vede již mnoho let nekonečná diskuze. Jsem jednoznačně pro zřízení této pozice, ale za podmínky, že osobnost ombudsmana bude pečlivě vybraná, bude mít potřebné vzdělání, zkušenosti, odvahu a kompetence k řešení bolavých případů týkajících se ohrožených dětí.

Pomalé tempo řešení otázky dětského ombudsmana v ČR zcela koresponduje s laxním přístupem kompetentních činitelů k otázkám ochrany dětí a respektování Úmluvy o právech dítěte.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Kdo může za migrační pakt?

Tvrdíte, že když vás budeme volit, tak nás zbavíte migrantů. Jak? Jak chcete problém řešit, navíc když teď EP schválil migrační pakt? Taky tvrdíte, že jeho schválení byla zrada od této vlády, tak co pak změníte evropské volby? A jak to tedy je? Může za schválení paktu vláda nebo politici v Bruselu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…