„Je to velice pozoruhodná a zároveň beznadějně nešťastná situace, kterou si nikdo z politiků koalice nepřeje. Je málo známé, jak k tomu došlo. Bylo to tak, že jsme tradičně měli stanovené základní platy ústavních činitelů ve výši 2,7násobku průměrné mzdy státních úředníků. Otázkou je, zda by to nemělo být stanoveno na základě průměrné mzdy všeho obyvatelstva. To by bylo logičtější. Když se lidem daří dobře, ať se daří dobře i politikům. Zároveň platila druhá zásada, a to je rovnost představitelů všech tří složek státní moci, to znamená exekutivy, legislativy a justice. V rámci úspor se to snížilo na 2,5násobek,“ vysvětlil mzdový princip Joch.
Rovnost mezi složkami státní moci
„A teď přichází Ústavní soud a obávám se, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský to neřekl tak úplně přesně, když se totálně distancoval od toho rozhodnutí. Ústavní soud rozhodl, že politické složky moci nemohou svévolně snížit platy ústavních činitelů v rámci justice, soudců, protože by ohrozily jejich nezávislost. A tak vláda navrhla navrácení oné výše na 2,7násobek, aby se nesnížil plat soudcům, a zároveň chtěla zachovat princip rovnosti všech tří složek státní moci, který je správný. Čili vláda nechtěla zvýšit platy poslancům a ministrům, ale prakticky to navrhla proto, aby mohla zvýšit platy soudcům,“ dodává Joch.
Podle něho nemá celá záležitost nějaké elegantní či dobré řešení. „Buď bude ignorováno přání Ústavního soudu a vláda a parlament půjdou do čelného střetu se soudní mocí, což nikdo nechce a možná by to ani nebylo dobré, anebo by se zrušil princip, že představitelé všech tří složek moci jsou si platově rovni. A to také nikdo nechce. Je to nešťastná situace, která nemá hezké řešení.“
Psali jsme:
Jít do střetu s Ústavním soudem
„Upřímně nevím, co bych doporučoval k řešení této situace. Asi bych držel princip, že nositelé všech tří složek státní moci si mají být platově rovnocenní a pravděpodobně bych jen mírně zvýšil peníze všem, ale mnohem méně, než chce Ústavní soud. Ústavní soud má být nezávislý na politické složce moci, legislativě a exekutivě, ale nezávislost by byla ohrožena pouze v případě, pokud by se snížily platy pouze ústavním soudcům, a ne poslancům a ministrům. Ale pokud se snižují platy všem, tak si myslím, že to nelze interpretovat jako pokus snížení nezávislosti soudní moci. Čili tady si myslím, že politici by měli jít do menšího střetu s Ústavním soudem,“ říká Joch.
V komentáři se k věci vyjádřil i ústavní právník Zdeněk Koudelka. Podle něho je logické, že když většinu skupiny se zmrazenými platy tvoří státní zástupci a soudci, hájí své příjmy.
„Ústavní soud již zrušil odnětí 13. a 14. platů soudcům, což vyvolalo obecný nesouhlas, když 13. a 14. platy byly tehdy odňaty všem zaměstnancům státu. Nyní je postižena zmrazením a platovým snížením jen část lidí placených státem. Motivem zmrazení byla snaha některých politických představitelů vlichotit se voličům tím, že budou zmrazeny a sníženy platy poslanců. Důsledkem je problém odloženého nárůstu platu skončením zmrazení. Parlament může přijmout novou zákonnou úpravu platů. Může platy i snížit. Pokud však takto postupuje, má tak dělat vůči všem a ne jedné skupině placené státem,“ uvedl Koudelka.
Psali jsme:
Politici si zaslouží víc než úředníci
„Řešením nespokojenosti obyvatel s politiky není stanovení platu pro poslance ve výši minimální mzdy. Pokud chtějí voliči změnu v politice, musí tak učinit svým hlasem ve volbách. Členové vlády i parlamentu jsou nezbytní pro správu demokratického státu. Postavení i náročnost pozice prezidenta či premiéra je více hodna ocenění než pozice ředitelů státních firem, ať státních podniků, nebo státem ovládaných akciových společností jako ČEZ, kde odměny šéfů významně překračují platy představitelů státu. Právo nemá podporovat kastovnictví. Parlament se má vypořádat s nepoměrem mezi platy lidí placených státem přímo a platy lidí placených skrze státní podniky. Má-li plat vyjadřovat i společenské ocenění a význam dané profese, musí si položit otázku, zda je význam nejvyššího státního zástupce či předsedy vlády menší než vrcholových ředitelů Českých drah. Dojde-li k závěru, že ne, musí tomu nastavit i zákonné podmínky platů, včetně přihlédnutí k finanční situaci státu,“ dodal ve vyjádření.
Vláda již dřívě zdůvodnila nutnost růstu platů verdiktem Ústavního soudu, který nesouhlasil s tím, aby se platy soudců obecných soudů zmrazovaly. Vláda poslala do Poslanecké sněmovny pět alternativ změny koeficientu, jimiž se násobí průměrná měsíční mzda. Jsou v rozpětí 2,51 násobku až trojnásobku. Základní poslanecký plat 56 tisíc by tak mohl stoupnout na 62 tisíc.
I když vláda oddělení základů soudců a zákonodárců nenavrhla, může se do zákona dostat poslaneckou iniciativou.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
