Dobrovolná vojna i pro ženy
„Základní princip zdravého národovství a vlastenectví u nás mizí. Odpovědnost také. Představte si, že je rok 1938 a mobilizujeme. Kolik by se asi přihlásilo dnešních mladých lidí, kteří by byli odhodlaní položit život za vlast. Někdo se tím musí začít zabývat. Muži na vojně se naučí bránit vlast. Země se přestane spoléhat na to, že nás tady ochrání někdo jiný. Také epidemie, požáry, povodně a další katastrofy by se zvládaly mnohem lépe. Můj a starší ročníky vědí, že vojna nebyla ve všem jen špatná," vysvětlil dále Čunek s tím, že je vlastenec.
Psali jsme:
Čunek: Ať jsou viníci v mé kauzy potrestáni. Ne vše jste odhalili
Podle něj tuzemské armádě zbylo ještě dost starých kasáren a cvičišť, kde by se tento program dal realizovat. Povinná vojna by však neměla být ztrátou času při vysedávání na politických školeních a vykonávání nesmyslných rozkazů. Šlo by o efektivitu, trénink a vstřebávání dobrých návyků. Avšak Čunek jde ve svém názoru ještě dál: „I ženy by mohly na vojnu, ale v jejich případě bych to nechal na dobrovolnosti. Jejich role ve válkách byla vždy nezastupitelná."
Nově k problematice armády:
Polovina vojáků je tlustých. Vondra nakoupí léky proti obezitě
Armáda nemá kasárna ani výstroj
Předseda KDU - ČSL Pavel Bělobrádek byl mírně překvapen: „Slyším to poprvé. Nikdy jsme tuto debatu nevedli. Nicméně chápu Jiřího Čunka v názoru, že mladí muži vojenskou službou dospívali. Na druhou stranu byla povinná vojna pro mnohé z nich ztrátou času. Branná zdatnost národa je důležitá, ale v příštích měsících téma asi otvírat nebudeme."
V KDU - ČSL prý začíná debata o jakési formě domobrany, ale pravidelná armáda by měla zůstat profesionální. „Jsme si vědomi, že nejlepší roky ekonomiky a bezpečí jsou pryč a ohrožují nás další a další výzvy. Téma bezpečí je pro stranu klíčovým," doplnil.
Na ministerstvu obrany si návrat povinné vojny také nedokážou představit. „V současné chvíli se znovuobnovením základní vojenské služby nepočítáme. Šlo by o proces, který by byl finančně a logisticky neskutečně náročný. Armáda totiž řadu kasáren prodává, prodala či darovala obcím, výstroj a vybavení chybí. Je to nereálné. Navíc názory ve společnosti jsou proti. Už v době, kdy základní vojenská služba končila, nám chodil jen zlomek branců a ostatní si sháněli potvrzení od lékařů či o studiu," řekl mluvčí obrany Jan Pejšek.
Poslanci jsou jednotně proti
Stínový ministr obrany ČSSD a poslanec Jan Hamáček nejdříve nevážně podotkl: „Pokud je cílem KDU - ČSL dostat se po příštích volbách do sněmovny, tak je tento požadavek zárukou toho, že se jim nesplní. Není to populární a je to systémově špatně." Dnešní požadavky na armádu a na ovládání zbraňových systémů jsou totiž tak složité, že je takřka nemožné to naučit vojáky základní prezenční služby. Navíc záklaďáky lze jen těžko nasadit do zahraničních misí. „Z věcné stránky je to prostě nesmysl," doplnil.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a poslanec ODS Jan Vidím sice soudí, že by mládež potřebovala nějaký řád, ale znovuzavádět povinnou vojnu považuje za nemožné. „Mládež je líná, to je pravda. Vidím to na svém synovi, jenž vojnu neabsolvoval. Smysl pro pořádek, poslušnost k autoritám a řád mu chybí. Model, který navrhuje pan senátor, je však nemožný. Aby měla povinná vojna smysl, musela by trvat nejméně dva roky. Technologický vývoj se totiž zrychluje a kluci musí mít čas naučit se ovládat techniku," podotkl.
Sledujeme kauzu Čunek
Rodiny musí naučit děti pořádku
Čunkův návrh ohledně tříměsíční vojny proto úplně zamítá. „On si představuje pionýrský tábor. Nevím, jaké tábory mají lidovci. Nějaké vojenské soustředění, kde se kluci naučí pochodovat a v pravo v bok, ale to je všechno. Možnosti státu nejsou takové, aby vojenské profesionály na tyto věci uvolnil. Neříkám, že by to pro kluky bylo špatně. Naučili by se skládat prádlo do komínků a zdravit vyšší šarže. Tohle ale asi zůstane na rodinách, aby naučily svá robátka pořádku," doplnil pro ParlamentníListy.cz Vidím.
Základní vojenská služba existovala od dob první republiky do roku 2004. Posledních 878 branců nastoupilo povinnou vojnu na konci března. Od začátku roku 2005 se armáda stala profesionální, dnes ji představuje 24 000 uniformovaných příslušníků. Nicméně již po roce 1989 branci, kteří z důvodů svědomí či náboženského přesvědčení nemohli na povinnou vojnu, dostali možnost vykonávat civilní službu zpravidla v nemocnicích, domovech důchodců a jinde. Existovala i kratší náhradní vojenská služba, o kterou mohli žádat branci ze sociálních důvodů.
Dále čtěte:
Kontrola odhalila: Státní zástupci chybovali v kauze Čunek
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
