„V tom má celkem advokátní komora jasno. Měli by to být kvalitní profesionálové, advokáti, a pokud jde o platby, tam leží otázka na straně státu," uvedl po semináři místopředseda České advokátní komory Aleš Pejchal. Podle něj neexistuje žádná bezpečná právní pomoc.
„Žádná bezplatná právní pomoc neexistuje, vždy jí musí někdo zaplatit. A jde o to, kdo jí bude platit a kdo právní pomoc bude vykonávat," poznamenal. „Karta leží na straně státu, on to vše musí zajistit," upozornil.
Nejčastěji se podle Pejchala žádosti o bezplatnou právní pomoc týkají rodinných problémů, anebo majetkových.
„Tady se velmi často obracejí subjekty, které potřebují pomoc v rodinných věcech. Velmi často se to objevuje u lidí, kteří skončili bez prostředků, například proto, že si neuváženě vzali půjčku a podobně," vysvětlil.
„Česká advokátní komora do bezplatné právní pomoci vstupuje několika způsoby. Jednak určuje advokáta tomu, kdo prokáže, že je bez prostředků, tomu určí pro konkrétní správní nebo civilní spor právního zástupce a pak komora také pořádá u všech krajských soudů porady, za které se neplatí a které obstarávají mladší advokáti.
Podle něj ale tento problém není nijak jednoduchý. „Spousta výhrad zazněla 6. září na legislativní radě vlády, kde byl projednáván věcný záměr ministerstva spravedlnosti. Byla to otázka především zásahu do nezávislosti, protože registr poskytovatelů právní pomoci by mělo vést ministerstvo spravedlnosti, což je v rozporu se vším, čím je v současné době právní pomoc upravena, protože ten, kdo jí poskytuje, musí být nezávislý na státu. Dále že by to poskytovaly subjekty, které nemají dostatečnou kompetenci, vzdělání - ať už neziskové organizace nebo studenti vysokých škol," dodal Pejchal.
I soukromý sektor může advokáty suplovat
Kvalitní poradenství ale podle Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni může také poskytovat soukromý sektor.
„V jisté míře mohou poskytovat kvalitní poradenství. Samozřejmě něco jiného je, když převezmete složitý případ a zastupujete klienta u soudu, ale například když za vámi přijde klient ve věci exekučního výměru - kolik má zaplatit, jak to je a podobně, tak takové poradenství samozřejmě může poskytnout člověk, který nemá právní kvalifikaci, právní vzdělání a dokáže tu službu poskytnout stejně kvalitně, ale nesrovnatelně levněji."
Podle Hůleho ale na český právní řád často doplatí lidé sociálně slabší.
„Pokud by u nás byla jiná kultura, tak by vůbec nebylo potřeba takové množství právního poradenství, jako je u nás. Myslím si, že by bylo mnohem efektivnější, než věnovat velké prostředky do bezplatné právního poradenství, věnovat se tomu, aby právní řád byl jednodušší, aby nebylo možné jednoduché zneužívání - postavení slabšího díky lepší a detailnější znalosti právního řádu," uzavřel Hůle.
Čtěte také:
- Česká advokacie prošla posledními dvěma dekádami úspěšně
- Poslanci se smáli. Ve výboru probírali taláry advokátů a to jim přišlo směšné
- Taláry mají zvýšit prestiž. Advokátům se ale uniformy nelíbí
- Ne všichni advokáti stihli objednávku taláru. Za expresní ušití si připlatí
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
