Už před měsícem upozorňoval hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Zemanovy vlády Pavel Mertlík, že růst české ekonomiky bude pomalejší, než konstatují poslední odhady. „Osobně si myslím, nebo spíš z našich výpočtů usuzuji, že i tyto odhady růstu budou mylné a růst bude ve skutečnosti nulový," uvedl pro ParlamentníListy.cz Mertlík koncem září.
Nyní přiznal nereálnost růstu 2,5 procenta hrubého domácího produktu i ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho úřad má aktualizovaný odhad zveřejnit v pondělí, ale už nyní se šéf resortu nechal slyšet, že nové odhady budou přibližně kopírovat ty německé. Náš západní soused, na němž je česká ekonomika tak závislá, snížil minulý týden odhad růstu HDP z 1,8 na 1 procento.
Na jídle a bydlení se moc ušetřit nedá
Lidé se budou muset v příštím roce připravit na další škrty ve státním rozpočtu, zvýšení dolní sazby DPH, kde jsou potraviny, léky a knihy, zapomenout by naopak měli na růst mezd. Navzdory ekonomické krizi z let 2008 a 2009 si však Češi na životní úroveň masívně nestěžují a 55 i více procent oslovených odpovídá v průzkumech, že jejich životní úroveň je dobrá.
„Lidé odpovídají na otázku, jak se jim žije, pořád stejně. Žádný propad jsme neregistrovali," říká pro ParlamentníListy.cz analytik STEM Jaroslav Huk. „Na běžných věcech se ani moc ušetřit nedá. Pokud se člověk nestravuje v pětihvězdičkovém hotelu, tak se dá na jídle ušetřit maximálně tisícovka. To samé platí pro bydlení," nevidí Huk příliš možností, kde by si lidé mohli utáhnout opasky.
Při startu krize lidé odsouvali nákup předmětů dlouhodobé spotřeby
V úvahu tak přichází zbytná spotřeba jako je například dovolená. „Samozřejmě když bude rodina nucena šetřit, tak nevydá třicet tisíc za společnou dovolenou. Vedle rekreace začne šetřit na výdajích za sportovní vyžití, kulturní akce, ale omezí třeba i návštěvy restaurací. To se ale dále promítne do snižování HDP," upozorňuje analytik.
Ekonom Tomáš Kravka, který se dlouhodobě věnuje výzkumu trhu a chování spotřebitele na něm, má z doby krize v letech 2008 až 2009 jiný poznatek. „Tehdy se odsouvaly nákupy dražších věcí, tedy většinou předmětů dlouhodobé spotřeby, na pozdější čas. Lidé znejistěli a říkali si, že se do větších investic nebudou raději pouštět," připomíná pro ParlamentníListy.cz ekonom.
Některé rodiny si nemůžou moc vyskakovat už teď
Podle analytika, jenž v agentuře Factum Invenio odpovídá za oblast Spotřební zboží, ale neexistuje studie či data, která by chování spotřebitele na trhu vlivem propadu ekonomiky nějak mapovala. „Ale nemyslím si, že by se lidé omezovali, že by si kupovali lacinější jídlo. Budeme se muset uskromnit, ale nespojoval bych to jen s celosvětovou vlnou krize, těch důvodů tam bude víc. Ale že by si lidé začali najednou odpouštět dražší jídla, to neočekávám," říká Kravka.
Zcela jiný názor má samoživitelka Kateřina Březová, která vešla ve známost tím, jak neohroženě se na jaře pustila do diskuse s ministrem průmyslu Martinem Kocourkem v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové v České televizi. „Nevím, co budeme dělat, jestli bude ještě hůř. My už si nevyskakujeme ani teď," postěžovala si Březová pro ParlamentníListy.cz.
Na sportovní kroužek pro syna peníze nestačily
„Už delší dobu si odpírám knížky, a to tak ráda čtu, noviny už vůbec nekupuju, vystačím si s internetem. Víc mě mrzí, že jsem synovi nemohla dopřát sportovní kroužek, kam měl možnost chodit, ale nakonec jsme ho museli zavrhnout, bylo to moc drahé," lituje samoživitelka, o co musí v nynějších těžkých časech rodinu ošidit.
Totéž platí i pro občasná posezení v restauracích, která si už její rodina také odpírá. „Při nákupu potravin sice obracím každou korunu, ale snažím se skloubit cenu s kvalitou, protože vím, že levnější jídlo nebývá moc kvalitní. Občas jsem ale svědkem toho, jak se lidé vrhají na uzeniny a maso, které jsou na hranici lhůty pro spotřebu, a proto jsou hodně zlevněné. To já ale nekupuju," popisuje Březová, jak nízká cena lidem mnohdy zatemní mysl.
Atmosféru ve společnosti ničí záplava negativních informací
Atmosféra v české společnosti v očekávání další ekonomické krize houstne. Socioložka Jiřina Šiklová ale upozorňuje, že to mnohdy není dáno jen situací jedinců, rodin či skupin, ale i jednostrannou vlnou informací. „Neustále se opakují negativní zprávy o takzvané krizi, o politicích a korupčním prostředí, zatímco pozitivní zprávy se téměř neuvádějí," poukázala pro ParlamentníListy.cz Šiklová.
Podle ní to výrazně přispívá k rozladěnosti ve společnosti a ta se následně promítá do nálady v rodinách, jimž nikdo nenabízí pozitivní řešení. „Kdo u nás řekl nebo napsal, že u nás je míra chudoby nižší než třeba v Belgii, a to dost výrazně? Nebo že rozdíly v platech mezi muži a ženami nejsou zdaleka tak velké jako v západní Evropě? Kdyby někdo řekl lidem, že nejsou tak špatní, budou se chovat a cítit úplně jinak," myslí si socioložka.
K věci:
Bude hůř, než si myslíte. Po krachu eura bez práce, dávek i důchodů
Svinstvo! Styďte se, zbabělci, křičela u Jílkové samoživitelka na ministra
Hádka kvůli euru: Kníže má radši Merkelovou než české lidi
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
