„Připiju si večer s hasičema u nás na vsi, popovídáme a půjdu spát. Co mám slavit, že je mi 65? Spíš to, že pořád chodím, dýchám, a že mi chutná jíst,“ řekl Jandák, který tráví volný čas na chalupě na jihu Čech. Je tam se svým psem, občas mu přijede návštěva, rodina a je mu prý dobře.
Psali jsme:
Dělají to moc „dobře“ chlapci a děvčata od Nečase
Ani velké bankety nechystá. Prý si musíme teď všichni zvykat na „hubené časy“. I když je sám prý hezky kulaťoučký, má rád dobré jídlo, nijak nedebužíruje a naopak žije poměrně skromně.
„Tak Míra Kalousků začal škrtat a šetřit a chudák si myslel, kolik mu to vynese a ono je to ještě horší, než bylo. Je mi ho líto, tolik se snažil. Tak se holt teď uskromníme, aby bylo na to vyšší DPH. To přeci tu naši malou zemi zachrání. Vždyť politiku u nás dělají jen samí odborníci, na slovo vzatí. To je vidět na všem, co občané mají možnost sledovat. Prostě dobře to tam hoši a děvčata vedou, moc dobře, jen co je pravda,“ dobírá si Nečasovu vládu a její práci oslavenec Jandák, který se prý už všemu jen směje.
Psali jsme:
Dřív slavil, dneska už ne
„Když mi bylo 60 nebo i 63, měli jsme u nás velkou oslavu a přišli kamarádi a různí lidi z okolí. On taky někdo přijde, ale to jsou lidi, které moc rád vidím, přijdou spontánně. Žádné organizované slavení nechystám, nemusím to. Radši si otevřu s příjemným člověkem lahvinku vína, povídáme o životě a je nám fajn,“ říká politik a herec, který prý rezignoval na to, se rozčilovat kvůli lidské hlouposti nebo politice, která teď v ČR vládne.
„Říkám to pořád – co si lidi zvolili, to mají. Ať nenadávají. Moc dobře museli vědět, co je čeká. A velké překvapení, že Míra Kalousků zvedl daně a vybralo se úplně nejméně, co se mohlo? Překvapený může být jedině člověk, který nemyslí hlavou. Ale to jim někdo bude těžko vysvětlovat. Já si přeju jediné, být zdravý, aby lidé okolo mne byli zdraví a abych mohl být s lidmi, kteří jsou fajn a na kterých mi záleží. Mám radost, že mám skvělou rodinu, pár dobrých kamarádů, a že můžu jezdit k nám na srub, do míst, kde má náš rod kořeny už ze 17. století. Tam je mi nejlépe,“ podotýká Vítězslav Jandák.
Přání přijímá od rána
K narozeninám mu od rána volala řada kolegů, kamarádů, známých. „Jsou hodní, že si vzpomněli. A ti, kteří si nevzpomněli, na ty se nezlobím. Doba je hektická a upřímně, taky si ne vždy vzpomenu na něčí narozeniny nebo svátek. Jsem rád, že jsem se toho dožil a budu rád, když mne tu Pánbůh ještě chvíli nechá,“ dodal Jandák, který na chalupě seče trávu, čte, přemýšlí, chodí na procházky se psem, na houby, nebo rybaří.
Mnozí umělci i kolegové Jandáka si na něj vzpomněli. Třeba malíř Kristian Kodet. „Samozřejmě mu přeju všechno nejlepší, hlavně zdravíčko a i když máme trochu rozdílné politické názory, jsme kamarádi a vážím si ho, víte. On zůstal pořád člověkem a je s ním legrace, no,“ říká Kodet.
Zůstal vždycky člověkem
Stejně tak hovoří spisovatelka, scénáristka a bývalá televizní dramaturgyně Markéta Zinnerová. „Slávečkovi přeju hlavně hodně zdravíčka, ať se mu daří dobře. To ostatní přijde samo. Moc si ho vážím, zůstal vždy a za každé situace člověčí. Poznali jsme se před mnoha lety, kdy skvěle vedl dětský festival ve Zlíně. Nikdy ho nezkazil ani kumšt, ani politika. On je prostě stále člověk, a mne velmi milý. Vídáme se sporadicky, i když žijeme pár kilometrů od sebe. Ale když se sejdeme, je to moc příjemné,“ říká spisovatelka, která žije trvale v Jindřichově Hradci.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
