Sto minut s dvanácti lídry stran kandidujících do Evropského parlamentu nabídla Česká televize ve čtvrtečním téměř nočním čase. Úvodních deset minut patřilo zkoušení přítomných politiků. „Znovu se v České televizi nedokázali zbavit jakéhosi paternalismu a povýšeného přístupu. Připadalo mi, že těmi otázkami na procenta, roky a jména vztahující se k Evropské unii chtěli lídry kandidátek skutečně postavit do role jakýchsi studentů. Přitom to zkoušení nemělo žádnou validitu ani žádný vliv na to, jak budou postupovat, pokud budou zvoleni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.
Zatímco toto přezkušování by veřejnoprávní televizi vytkl, jako rozumné hodnotí rozdělení diskutujících do tří skupin po čtyřech. „Z úvodního kvarteta se Radek John snažil chytře navázat na své zkušenosti z působení v čele Ministerstva vnitra. I díky svým postřehům k tomu, jak může pokračovat a eskalovat ukrajinský konflikt, mohl nepochybně na voliče zapůsobit. Byl z té čtveřice nejvýraznější, což mě překvapuje ve vztahu k Janu Kellerovi,“ podotýká bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha.
Lídr sociálních demokratů Keller ztratil glanc
Právě lídr kandidátky ČSSD, profesor Jan Keller, na něj v Evropské superdebatě České televize působil, jako by nebyl ve své kůži. „Postrádal jsem u něj ten jeho ostrovtip a i určitou uvolněnost, jak jsem u něj zvyklý z některých diskuzí a debat. Tentokrát to vypadalo, jako kdyby na něj dopadla nějaká tíha odpovědnosti před volbami, jinak nevím. Mohlo to být i tím, že když diskutuje se svými fandy a lidmi, co s ním sympatizují, tak se cítí o mnoho lépe, než když je mezi svými soupeři. Ale celkově se mi zdálo, že ztratil glanc,“ konstatuje mediální odborník.
Psali jsme:
V první čtveřici byl kromě dvou zmíněných a Romana Škrabánka z Úsvitu i lídr České pirátské strany Ivan Bartoš. „Na mě ten kluk dělá dobrý dojem a hlavně v rámci domácí politiky mají Piráti značnou perspektivu, ale překvapila mě jeho naivita ohledně ukrajinského konfliktu. Uvedl tam, že volby, které se chystají na Ukrajině, budou podle informací demokratické. Ale pak kritizoval a negativně hodnotil, v čem s ním plně souhlasím, jak informují naše veřejnoprávní média a obecně česká média o krizi na Ukrajině. To byl protimluv a celé to dorazil tím, když řekl, že předpokládá, že v krátké době se celý ten konflikt uzavře. Tak to si myslím, že je skutečně trošku mimo,“ míní Radim Hreha.
Političtí herci Kalousek a Schwarzenberg vybrali osvěžujícího kandidáta
Hodnocení druhé čtveřice začíná lídrem hnutí ANO Pavlem Teličkou. „Nepochybně je to špičkový profesionální vyjednavač, ale k mému překvapení v otevřené přímé diskuzi u něj postrádám jakési charisma. V rámci vytváření image směrem k voličům na mě moc politicko-profesionálně nepůsobil. Paní Konečná mě zaujala závěrečnou větou, kdy se velmi takticky snažila oslovit voliče levice prohlášením, že KSČM je jediná autentická levicová strana, která hlasy neprodá. Nepochybně se tím chtěla vrátit k akci pana Sobotky a Bakaly na Ostravsku. U pana Lišky jsem nic nového nezaznamenal,“ přiznává ParlamentnímListům.cz mediální analytik.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Za osvěžení mezi kandidáty považuje lídra TOP 09 Luďka Niedermayera. „Pány Schwarzenberga a Kalouska považuji jen za profesionální herce politické scény, a ne za žádné skutečně solidní politiky, ale myslím, že to byl od topky velmi taktický úkrok, že si ho dala jako lídra. Pamatuji si ho ještě z České národní banky, a myslím si, že vnáší do té topky něco, čím může znovu oslovit i lidi seriózní, voliče pravicově orientované. Vždyť víme, že volič se často přiklání ne k programu, ale často k osobnímu dojmu z lídra. V rámci té plejády jejích politiků, co má TOP 09 ve sněmovně, tak se k němu nemůže nikdo rovnat. Alespoň takto na první dojem. Jak to bude v praxi a jak bude zastupovat voliče v Evropském parlamentu, to se teprve uvidí,“ poznamenává Radim Hreha.
Matador europarlamentu předvedl populismus na třetí
Ze závěrečné čtveřice ho zaujal lídr KDU-ČSL Pavel Svoboda. „Udělal na mě dojem slušného člověka. O to víc mě překvapuje, že takovýto vyloženě slušný člověk se mohl dostat až na lídra politické strany. U pana Macha věřím tomu, že osloví mladé voliče, ale na můj vkus zbytečně a opakovaně v debatě populisticky zvýrazňoval to populární klišé kolem žárovek, pomazánkového másla a podobně. Tam mi připadalo, že mu spíš chybí skutečné, faktické argumenty a že zvolil cestu jakéhosi populismu kolem Evropské unie, myslím populismu v negativním slova smyslu, jakési ironizace EU,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Dlouholetý europoslanec za ODS Jan Zahradil ho zaskočil tím, když naprosto suverénně prohlásil, že ví, co si myslí občané České republiky. „Říct, že vím, co si myslí občané České republiky, tak to je populismus na třetí, nebo už úplná scestnost. A myslím, že politik jeho úrovně by si něco takového dovolit neměl,“ domnívá se mediální odborník.
Strana zdravého rozumu do budoucnosti opravdu vidí
Papírově největším outsiderem mezi přítomnými lídry na zvolení do Evropského parlamentu byl Petr Hannig ze Strany zdravého rozumu. „Ale určitě zaujal. Jednak svým úvodním vstupem o Ukrajině, pak také když upozornil na to, co čeká Ukrajinu, pokud bude nějak stěžejně spolupracovat s EU, tedy že se jejím obyvatelům drasticky zvednou hlavně ceny. O zvyšování cen a nákladů mluvil trefně a srozumitelně i v souvislosti s naším polistopadovým vývojem,“ chválí Radim Hreha lídra Strany zdravého rozumu.
Ing. Kateřina Konečná
A na rozdíl od některých lidí v sále se nesmál tomu, když Petr Hannig prohlásil: „My vidíme do budoucnosti“, což souviselo s vývojem v Evropě. „Evidentně vsadili na kartu, která zřejmě uspěje ve Francii, v Nizozemsku a v zemích, kde obyvatelstvo má velmi špatné zkušenosti s přistěhovalci, alespoň s určitými sociálními skupinami. U nás to zatím není, takže v těchto volbách osloví jen marginální procento. Ale pokud bude pokračovat i u nás přistěhovalecká vlna v narůstajícím řádu, tak v budoucnu mohou uspět. Dříve nebo později totiž budeme mít stejné zkušenosti jako Francouzi a Holanďané, protože vývoj u nás v podstatě kopíruje vývoj ve vyspělých státech,“ upozorňuje bývalý šéf Slovenské televize.
Hnutí ANO uspěje, i když Telička patřil v debatě k nejslabším
V souhrnu si ale nemyslí, že Evropská superdebata České televize mohla mít pro přesvědčení voliče nějaký význam. „Nepochybuji o tom, že uspěje hnutí ANO díky svému potenciálu, který teď má, a díky tomu, jak se vyprofiloval Andrej Babiš. Uspěje i přesto, že jeho lídr Pavel Telička patřil v té debatě mezi nejslabší kandidáty, kteří tam byli. A asi těžko by tím včerejším projevem získal pro ANO nějaké další voliče,“ poukazuje Radim Hreha na malý efekt předvolebního vysílání ČT na rozhodování voličů.
Mgr. Petr Hannig
„Ale jinak to byla povedenější debata než před posledními parlamentními volbami. Ten tým, co na tom dělal, to zvládl, tedy až na ty techniky vzhledem k tomu výpadku. To bylo na jedné straně trapné, na druhé vzhledem k celkovému formátu, jak byl zpracován, tak je to víceméně marginálie, která se dá prominout a dá se přes ni přenést. A měl jsem dojem, že i Václav Moravec se zase vrátil do polohy vysloveně profesionálního, a ne jen jakéhosi sebestředného moderátora, jak tomu bylo v poslední době,“ hodnotí mediální analytik pořad, jenž Česká televize dvě až tři minuty vysílala kvůli technickým problémům „do zdi“, aniž by to moderátor tušil.
Víc diváků sledovalo debatu až po několikaminutovém výpadku
Z dat ATO - Mediaresearch, která pro ParlamentníListy.cz zpracovala MÉDEA, a. s. ve spolupráci s MÉDEA RESEARCH, k. s. vyplývá, že do přerušení vysílání kvůli technické poruše sledovalo Evropskou superdebatu na ČT1 177 tisíc a na ČT24 56 tisíc diváků. Ve druhé části přibylo výrazně diváků na ČT24, kteří jsou v tu dobu zvyklí sledovat Události, komentáře, dívalo se jich 134 tisíc, zatímco na ČT1 jejich počet poklesl na 157 tisíc. Podíl diváků sledujících Evropskou superdebatu na celkovém počtu těch, co se v danou chvíli na televizi dívali, byl 6,26 procenta, ve druhé polovině dosáhl 11,07 procenta.
Psali jsme:
 modified-635182810807929242.jpg&id=14623)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
