Jste pro trestání kvůli internetovým diskuzím?Anketa
Co říkáte na současnou politickou situaci, neustálou obměnu ministrů, slučování ministerstev v poslední třetině vládnutí, vybírání osobností na posty ministrů, například do čela resortu obrany?
Vláda dělá všechno, aby se udržela. To by asi dělala každá vláda. Ale ne každá vláda by svěřila veledůležitý resort obrany vůdkyni strany (i kdyby to byl vůdce, to je jedno), která žádnou stranou není, nýbrž jen stočlennou odštěpeneckou skupinkou, která devíti poslanci drží koalici u moci. To je z obou stran (ODS i LIDEM) cynismus, který hazarduje s naší bezpečností. Voliči si to, doufám, zapamatují a zcela konkrétně ten hazard ztrestají.
Lidé politikům nevěří, nechápou jejich jednání, pochybují o jejich kompetenci a dobrých úmyslech. Nemohou začít pochybovat i o samotné demokracii?
Jistěže mohou, už se stalo. Ale varuji před tím. Až lidé vyzkoušejí nějaké jiné, „lepší" možnosti než demokracii (i s těmi politickými stranami, které ale nemusejí být jako většina těch zdejších), budou trpce litovat. Kontrolu moci zajistí právě jen boj o moc (a dělba mezi jednotlivými mocemi), jakkoli může být odpudivý. Nespasí nás žádné odvolávání poslanců (kdo by je odvolával, když se neví, kdo je volil?), ani parlament složený z vynikajících nestranických individualit. I kdyby to byli samí nositelé Nobelových cen, copak by se s nimi dalo vládnout?
Psali jsme:
Takový parlament by byl svým způsobem „hloupější“, nemožnější, vrtkavější než ten, který nějak předvídatelně sešikují politické strany. Copak by jakákoli vláda mohla vládnout, to jest odhadnout, jaké návrhy zákonů jí projdou a jaké ne? Copak by mohla rozvrhnout své cíle na čtyři roky dopředu? Každé hlasování by bylo sázkou do loterie. Vládlo by se ze dne na den. Co tedy dělat? To, co skoro nikdo nechce slyšet: do těch stran třeba vstupovat a o něco se v nich snažit! Jinak je snadno ovládnou (už se stalo) prospěcháři a zloději. Nebo aspoň systematicky a kriticky sledovat politický život v zemi. Věnovat tomu sledování každý den o dvacet minut víc než dnes. Už to by stačilo k tomu, aby volby dopadly lépe než ty poslední. Buďme tedy kritičtí, ale kontrolujme míru našeho zklamání. Když to přeženeme, bude ještě hůř.
Nesvědčí o zoufalství voličů, že na podzim velká část nešla k volbám, jiní volili komunisty? Objevuje se volání po nějakých spasitelích, mnoho lidí podpořilo zpěváka Daniela Landu po jeho velmi kontroverzním výstupu v přímém vysílání Českého slavíka - v duchu - „buďte všichni hodní a slušní, nebo vám dám přes držku“. Neznepokojuje vás tato situace?
Kdyby šli všichni lidé volit, komunisté by měli úspěch o dost menší než poloviční, protože jim by žádná procenta už nepřibyla, oni jdou volit vždycky všichni. Zoufalství? Volbou komunistů nebo jim podobných chtějí mnozí lidé nejspíše někoho ztrestat (ale nevědí koho, tedy nejspíše všechny politiky, všechny partaje, demokracii), ale nakonec ztrestají sami sebe. Mají zlost i na sebe, že minule špatně volili a že se nechali oklamat. Tak ať volí příště lépe! Ať politický život bedlivěji sledují, aby je zase nikdo nenapálil. Copak nikdo nevaroval například před Věcmi veřejnými? Copak je tu ODS od včerejška? Jen ta varování nebyla vyslyšena.
Psali jsme:
Nechodit k volbám je něco jako masochismus: trestám sám sebe za svoji naivitu, ale výsledek je vždycky ještě horší. Takže se příště poškodím ještě víc? A spasitelé? Před těmi prchejme co nejdál. Jak se poznají? Tím, že straší a vzápětí nabízejí ochranu. Lidé se rádi nechávají strašit, protože ještě raději mají pak tu úlevu, když se dostaví jejich ochránce. Také se poznají podle toho, že za nimi táhnou lidé nejistí, dezorientovaní, kteří jsou se vším rychle hotovi. To přece ale čtenáři Parlamentních Listů nejsou.
Kritika občanů v diskuzích na internetu, někdy hodně útočná a vulgární, vede ministra spravedlnosti Pavla Blažka ke snaze regulovat internet, což advokát Kolja Kubíček označil za příklon Pavla Blažka k diktatuře. Jak se jako demokrat a právník na snahy omezit a trestat kritiku (podle ministra za „nepravdy“ v diskuzích) díváte?
Kritiku, i tu sprostou, trestat ani zakazovat nesmíme. Nikdy. Diskuze na internetu nás mnohdy hluboce skličují, ale zároveň nás informují o tom, co bychom se jinak asi nedozvěděli. Co bychom si nejspíše ani nepřipustili. Že totiž je mezi námi taková síla hlupáků a sprosťáků... Od teďka s nimi musíme počítat - myslím si, že o to víc, o to hořké poznání z úrovně internetových diskuzí, platí všechno, co jsem už řekl v předchozích odpovědích. Ti hlupáci a sprosťáci hledají spasitele, ze kterého se nakonec vyklube diktátor, který jim internet, a nejen ten, zatrhne úplně. Ale oni jsou právě hloupí a nevědí to.
Někteří odborníci upozorňují na nebezpečí, které může zvyšující se napětí ve společnosti a nenávist k politické reprezentaci vyvolat. Dokonce říkají, že naše země začíná svou atmosférou připomínat pozdní Výmarskou republiku, což neskončilo dobře. Máte podobné obavy?
O tom, co se stalo v Německu na zlomu dvacátých a třicátých let minulého století (to jest přes noc skončila republika i s ústavou, která byla dohodnuta a schválena ve Výmaru...), je třeba si číst znovu a znovu. Je děsivé, jak lidé dlouho, do poslední chvíle, nic nechápali, právě proto, že se nechali ochromit svým zklamáním, otráveností... Upadli do lhostejnosti - a najednou, doslova přes noc - jim vládl Hitler! A začal budovat koncentráky! Ještě včera byly volby a dnes už jsou poražení kritici režimu v Dachau! Přitom si toho Hitlera ti zklamaní lidé sami zvolili (také chtěli kohosi ztrestat!), ačkoli jim to před pár lety připadalo jako zhola nemožné. Takový šašek!
Tak špatně jako Němci deset let po prohrané válce na tom nejsme, už i proto, že máme svobodná (neříkám vždycky kvalitní či nestranná) média, včetně internetových novin. Ať do nich píší i úplní pitomci! Až je začneme státními orgány cenzurovat a zakazovat, bude to začátek konce naší křehké svobody. Jinak ať si prosívají (nestátní) editoři, jak chtějí. Když se nám to nebude líbit, budeme psát jinam.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
