„Nic nepochopili, nic se nenaučili,“ prohlásil o ČSSD, která má největší šanci vyhrát sněmovní volby a ujmout se na další čtyři roky vlády v České republice. Obává se stejných kroků, které v minulosti vedly v Evropě k vysoké nezaměstnanosti, ochromení hospodářského růstu a nakonec i k finanční krizi. Jeho kniha Úsvit: kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku byly inspirací pro vznik politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, ekonom sám se však od hnutí distancoval.
Česká národní banka zveřejnila, že český zahraniční dluh přesáhl už dva biliony korun. Poměr schodku investiční pozice k HDP už se zvýšil na 50,3 procent. Neobáváte se, že po nástupu levice půjde zadlužení nahoru ještě rychleji?
V tomto případě musím upozornit, že investiční pozice zahrnuje i dluh, který je poskytován soukromým subjektům zahraničními věřiteli. Hodnota 50 procent ještě není tak zlá. Portugalsko má zahraniční investiční pozici na minus 123 procentech HDP.
Miroslav Kalousek jako ministr financí, ale i celá Nečasova vláda před dalším zadlužováním varovala, ale zabránit v jeho dalším zvyšování se jí, jak je vidět, nepodařilo. Přitom škrtila výdaje a zvyšovala daně. Proč to nevyšlo?
Nevyšlo to, protože to vyjít nemohlo. Elementární matematika. Když budete zvyšovat daně, soukromý sektor bude méně utrácet a méně investovat. Když navíc přidáte úspory ve výdajích – byť i jen mírné – ztratíte další růstový impuls. A když to všechno uděláte v prostředí, kdy většina evropských ekonomik stagnuje a kdy se nijak mimořádně nedaří zahraničnímu obchodu, máte na problémy zaděláno. Ekonomika klesá, s ní klesají i zisky podniků, celkový objem mezd, spotřeba, tedy celá daňová báze. A je zřejmé, proč roste dluh.
O ekonomických výsledcích Kalouskovy éry:
Mnozí ekonomové Miroslava Kalouska varovali, že zvyšování daní bude kontraproduktivní, že spolu se strašením občanů z příkladu Řecka povede k podseknutí poptávky a snížení příjmů státu. Proč myslíte, že nedal na tato varování? Nevěřil jim, doufal, že tak sníží deficit státního rozpočtu?
Proč Kalousek nedal na toto varování? Nevím, to je těžko pochopitelné. Asi si myslel, že on sám ví všechno nejlépe. Jenom bych podotknul, že to strašení bylo až druhořadé. Hlavní roli mělo zvýšení daní.
Co tedy měl podle vás naopak ministr financí udělat, aby následky recese zmírnil, nebo dokonce přispěl k oživení ekonomiky?
Zvyšování daní vždy a za všech okolností vede k oslabení soukromé poptávky a soukromých investic. Jedině zvýšení státních výdajů, tradiční socialistický recept, může kompenzovat toto oslabení. Nebo naopak, liberální přístup vede ke snižování výdajů při současném snižování daní. To je přístup, ke kterému bych se klonil já.
Myslíte si, že Česko se dostalo do větší recese proti sousedním státům i vinou toho, že stát omezil státní investice, firmy a jejich zaměstnanci přišli o práci, což také vedlo k nižší koupěschopnosti občanů?
Částečně asi ano, neboť investiční aktivita až do roku 2008 byla obrovská. Nepřiměřená okolnostem. Ale do čeho se investovalo? Do tunelu Blanka, který vlastně nebyl nutný a který možná ani nebude nikdy dokončen. Investovalo se do zbytečných megalomanských obchvatů, nadjezdů, tunelů a dalších staveb, kterých nebylo třeba. Navíc se investovalo do staveb se špatnou kvalitou, kde dodavatelé a subdodavatelé mohutně šidili.
Opravdu není škoda, že se dnes investuje méně, protože do roku 2008 se v investicích nehorázně plýtvalo. Ovšem makroekonomický dopad je patrný, včetně statistik HDP. To je o důvod více, proč vláda měla daně snižovat a ne naopak.
TOP 09, jejímž zakladatelem a místopředsedou je Miroslav Kalousek, se etabluje jako proevropská strana. Myslíte si, že škrty za každou cenu souvisely i se snahou zalíbit se Bruselu?
Takzvaně proevropští politici mají potřebu neustále se někomu líbit, zejména různým byrokratům, kterým je úplně jedno, jestli je to či ono opatření výhodné pro občany České republiky. Ale já bych nepoužíval výraz „škrty za každou cenu“. Ono těch škrtů nebylo tolik. Hlavně šlo o vyšší daně.
Sociální demokracie už představila svůj ekonomický program. Když ho čtete, co si myslíte, že nás v budoucnu čeká?
Sociální demokracie vlastně ani nemá svůj ekonomický program. Opisuje jej od Strany evropských socialistů se všemi dogmaty a posvátnými kravami, které evropská levice uctívá. To znamená více daní, více státu, větší centralizace, více Bruselu, více přerozdělování.
Tedy opakování starých známých politik, které vedly k vysoké evropské nezaměstnanosti, k ochromení hospodářského růstu a nakonec i k finanční krizi. Nic nepochopili, nic se nenaučili.
Ing. Jan Mládek, CSc.
O ekonomických vizích ČSSD:
A co by naopak vládnoucí garnitura měla dělat, aby ekonomika začala růst? Vidíte cestu jako prezident Miloš Zeman v lákání zahraničních investorů a v orientaci na východní trhy, i za cenu přehlížení problémů v oblasti lidských práv třeba v Rusku a Číně?
Česká republika jako stát se nemůže na něco nebo na někoho „orientovat“. Jestli obchodovat s Čínou nebo třeba s Francií, to je věc obchodní politiky každého vývozce nebo dovozce. Exportérům může pomoci, když v cílové zemi bude dobře fungovat české zastupitelství. Hlavní část úsilí však spočívá na soukromém sektoru. Kdo nemá konkurenceschopnou produkci, tomu žádná vládní politika nepomůže.
Pokud jde o to pověstné „lákání zahraničních investorů“: Zamyslel se někdo už nad tím, proč se naši politici klaní a koří zahraničním podnikatelům, ale domácím házejí klacky pod nohy a nadávají jim do parazitů?
Přitom bychom si měli všichni uvědomit, že skutečné bohatství je tam, kde se inkasují dividendy. Když budeme žít v zemi, kde nám nepatří ani ta pověstná klika od záchodu, nemůžeme se divit, že nebohatneme a že mzdy nerostou tak rychle, jak by si lidé přáli.
Takže recept na růst zní: Milí politici, poklekněte pokorně před podnikateli a živnostníky, omluvte se jim a dělejte všechno, aby se jim dařilo dobře. Neboť oni živí své zaměstnance a vás také. Amen.
Více o ekonomu Pavlu Kohoutovi:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
