Obrovský bankrot se blíží, napsali slavní ekonomové. Čtěte, co to znamená pro Česko

14. 1. 2014 11:45

Pokud nebudeme dělat s veřejným dluhem nic a necháme to jít samospádem, kolem roku 2024, tedy za zhruba deset let, budeme v bodě, ve kterém poprvé zbankrotovalo Řecko, varuje ekonomka Markéta Šichtařová. Dalo by se to ještě zarazit, ale znamenalo by to udělat řadu nepopulárních kroků, do kterých se zjevně nikomu z politiků moc nechce.

Obrovský bankrot se blíží, napsali slavní ekonomové. Čtěte, co to znamená pro Česko
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Anketa

Které velmoci věříte nejvíce?

10%
87%
3%
hlasovalo: 252872 lidí

Ale česká ekonomka není sama, kdo varuje před neudržitelnou výší veřejných dluhů a jeho podceňovanými dopady na hospodářský růst. Podle dvou známých ekonomů, Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa z Harvardské univerzity, je rozsah dluhů západních zemí takový, že všeobecně rozšířená úsporná opatření na zdolání problému stačit nebudou. Tvrdí to ve zprávě, kterou vypracovali na objednávku Mezinárodního měnového fondu. Řada vyspělých zemí prý bude muset použít finanční represi, vyšší inflaci, kapitálové kontroly či přímo restrukturalizaci dluhopisů, aby zvládly ustát břemeno dluhu, které si na sebe nakupily.

Výraz restrukturalizace dluhopisů je eufemistickým výrazem pro státní bankrot

Občané neznalí ekonomických pojmů by podobná opatření mohli nechat v klidu, kdyby se ovšem třeba za nevinným pojmem „restrukturalizace dluhopisů“ neskrývalo něco tak hrozivého, jako je státní bankrot. A takovou restrukturalizaci už citelně pocítí všichni občané postižené země. „Výraz restrukturalizace dluhopisů je eufemistickým výrazem pro státní bankrot,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

FOTO Ministryně spravedlnosti v demisi otevírá zrekonstruované oddělení vazební věznice Ruzyně

Fotogalerie: - Benešová ve vazební věznici Ruzyně

Ministryně spravedlnosti v demisi otevřela nově re...
Ministryně spravedlnosti v demisi otevřela nově re...
Nově rekonstruovaná kuchyňka ve vazební věznici Pr...
Generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal prov...
Dovnitř cely je možné nahlížet špehýrkou
Pohled špehýrkou z chodby do cely

Pro uši veřejnosti to zní líp

Státní bankrot může mít mnoho podob. Například takovou, když podle ratingových agentur, které oceňují dluhopisy, není státní dluh v podobě dluhopisů splacen v termínu, nebo není splacen zcela. „To znamená, že stát není schopen splácet podle původních podmínek. To už je považováno za státní bankrot, i když třeba za 'malý', ale je to státní bankrot. Přesně tímto způsobem v posledních letech několikrát zbankrotovalo Řecko. A aby veřejnost příliš nepanikařila, začal se pro to používat výraz restrukturalizace řeckého dluhu. Ale neznamenalo to v podstatě nic jiného než řecký bankrot,“ konstatovala ekonomka, která už před několika lety, kdy se začala komplikovat situace kolem Řecka, předpovídala, že řada zemí v Evropě zbankrotuje. Stejným způsobem pak zbankrotoval Kypr, ale opět se bankrot pojmenoval jinak. „Studie amerických ekonomů říká to samé, jen používá jiná slova, když mluví o restrukturalizaci státních dluhopisů,“ dodává ekonomka. Pro uši veřejnosti to prostě zní tak nějak lépe.

Běžná opatření už nepomohou

Evropa podle dvojice ekonomů z Harvardu staví svoji hospodářskou politiku na mylném předpokladu, že k normálnímu růstu se lze vrátit s pomocí kombinace úspor, trpělivosti a růstu. „Domnívají se, že nemusí aplikovat standardní nástroje rozvíjejících se ekonomik včetně restrukturalizace dluhu, vyšší inflace, omezení kapitálových toků a významné finanční represe,“ stojí ve zprávě pro MMF s tím, že přesně tyto metody byly v minulosti evropskými státy používány k zmírnění dluhového břemene. Reinhartová s Rogoffem odhadují, že stávající veřejné zadlužení centrálních vlád se blíží dvousetletému maximu. „Vzhledem k historickému vývoji veřejných a soukromých dluhů je těžké si představit, že pět let trvající krize bude vyřešena bez použití explicitní restrukturalizace,“ shrnuje duo amerických ekonomů.

Fotogalerie: - Proti palestinské ambasádě

Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...
Protest proti existenci palestinské ambasády na úz...

Bankrot v jedné zemi může vyvolat řetězovou reakci
Podle ekonomky Markéty Šichtařové takový názor není nic nového. „Už několik let je jasné, že výši veřejného dluhu, které si mnohé evropské země nasekaly, nejsou schopny dlouhodobě vyřešit, a že do deseti let musí přijít něco, co může mít podobu státního bankrotu. Otázka spíš je, jestli to budou bankroty dvou, tří ojedinělých států, nebo jestli to vyvolá řetězovou reakci, kdy jeden stát s sebou strhne státy další. Bohužel historie ukazuje, že častější je ten druhý případ, kdy bankrot jednoho státu s sebou strhne bankroty dalších států, kdy dochází k dominové reakci. Je to podobné jako v bankovnictví, když zbankrotuje jedna banka, strhne s sebou další,“ vysvětlila ekonomka. O tom, jaké jsou následky takové řetězové reakce, jsme se přesvědčili před pár lety při finanční krizi, která se ze Spojených států přelila i do Evropy.

Bankrot nehrozí hned, ale do deseti let k němu může dojít

Ředitelka společnosti Next Finance uklidňuje, že se nic takového nestane v nejbližší době. „Je to spíš otázka desetiletí. Ale jsem přesvědčena, že se v průběhu desetiletí něco podobného stane.“ Stejně prý před dlouhou dobou tvrdila, že se že se nějakým způsobem rozpadne eurozóna. „A ona se svým způsobem trochu jakoby rozpadla už případem Kypru. Protože na Kypru byla po určitou dobu omezena volná směnitelnost kyperského eura proti zbytku eura, což vlastně svým způsobem znamená vznik specifické měny, tedy alespoň dočasné vystoupení Kypru z eurozóny,“ vysvětluje Šichtařová.

Fotogalerie: - Karlův tříkrálový projev

Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...
Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...
Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...
Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...
Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...
Karel Schwarzenberg pronesl svůj tříkrálový projev...

Rozpad eurozóny nebo jemněji řečeno omezení kapitálových toků

A něco podobného se podle ekonomky může opakovat. Aby veřejnost nepanikařila, tak takový rozpad eurozóny může být označen výrazy jako omezení kapitálu nebo omezení kapitálových toků. „Ale když se podíváte, co to bude technicky vzato znamenat v realitě, opravdu to může být cosi jako rozpad eurozóny, kdy euro v některé zemi nebude úplně směnitelné na euro z jiných zemí. A to podle mne v průběhu desetiletí přijde,“ nepochybuje o nepříliš optimistickém scénáři Markéta Šichtařová. Protože existují jen dvě možnosti, jakým způsobem zmenšit dluh, který visí na mnoha evropských zemích. Jeden způsob podle ekonomky je ten, že zadlužené země velice rychle nastartují velmi prudký hospodářský růst, který bude tak výrazný, že podíl veřejného dluhu k HDP se najednou bude zmenšovat díky vysokému HDP. „Problémem ovšem je, že první možnost je v podstatě téměř vyloučena, protože buď země má velice rychlý hospodářský růst, nebo má velmi rychlý růst veřejného dluhu, protože v podstatě každé zadlužení zpomaluje hospodářský růst. Takže už jen sám fakt, že země mají vysoký veřejný dluh, zabraňuje tomu, aby rostly. Bude to tedy spíš vyřešeno tak, že země vyhlásí určitý bankrot a jakési částečné vystoupení z eurozóny v podobě omezení kapitálových toků,“ je přesvědčena ředitelka Next Finance.

Některé země už mohou jen čekat, kdy to vybuchne

Evropu ve chvíli, kdy se nadechne k vyššímu hospodářskému růstu, čeká podle Šichtařové vyšší inflace, která také část dluhu „požere“, ale některé země mohou i zbankrotovat. Dokáží takovému černému scénáři evropské země ještě nějak zabránit? „Cesta k tomu je nezvyšovat dluhy. Ale některé země už jsou ve stavu, kdy už s tím nic nenadělají, mohou jen čekat, kdy to vybuchne,“ podotkla ekonomka. Je to Španělsko, Portugalsko a moc dobře na tom není ani Itálie. Pak jsou země, jako je Česká republika, která se může ještě hypoteticky bankrotu vyhnout, protože nemá ještě tak hrozně vysoký veřejný dluh k HDP, ale ten dluh zase o to rychleji roste. „My bychom s tím mohli něco dělat, ale neděláme. Mohli bychom rychle dostat státní rozpočet do přebytku, ale s touhle vládou, která je neslaná, nemastná, a která chce dělat všechno jiné, než se soustředit na veřejný dluh, to tak nevypadá,“ obává se Markéta Šichtařová, že Česko na cestě k bankrotu nikdo nezastaví.  

Největší podíl státních dluhopisů vlastní penzijní fondy

Ale když jedna, dvě evropské země vyhlásí bankrot, ať už to nazvou třeba restrukturalizací dluhů nebo jinak, a nebudou splácet své dluhy, kdo na to doplatí? „S největší pravděpodobností na to nejvíce doplatí důchodci, protože se umí nejméně bránit,“ říká ekonomka. Kdyby byly totiž odepsány státní dluhopisy některých zemí, přišli by o peníze ti, kdo vlastní dluhopisy. A kdo jich vlastní nejvíc? Největší podíl státních dluhopisů je v penzijních fondech.  „Banky se v posledních letech dluhopisů zbavovaly, a to tak mocně, že vyprodávaly jihoevropské dluhopisy a místo nich nakupovaly dluhopisy německé. Proto také docházelo k tomu, že německé dluhopisy měly svého času i záporný výnos, protože byl o ně tak obrovský zájem,“ vysvětlila.

V případě bankrotu přijdou o peníze hlavně důchodci

Banky svá portfolia ozdravují, když prodávaly jihoevropské dluhopisy. Ale kdo je kupuje? Ekonomka uvádí, že je začaly nakupovat hlavně penzijní fondy. „Pokud budou jihoevropské státní dluhopisy škrtnuty, jako tomu bylo v Řecku, zaplatí to hlavně důchodci, kteří jsou v mnoha zemích povinně, v některých nepovinně, nahnáni do penzijních fondů, které nakoupily hlavně státní dluhopisy,“ upozornila ředitelka Next Finance. Důkazem, že nejde jen o spekulace, je nedávná situace v Řecku. Když tam byly odepsány státní dluhopisy, nejvíc na to doplatily penzijní fondy, musely krátit důchody. Ale budoucí čeští důchodci se tohoto scénáře bát nemusí, protože jich jednak ve druhém pilíři mnoho není, a jednak ve třetím pilíři mají penzijní fondy hlavně domácí, české dluhopisy. A ty jsou zatím bezpečné.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor přednesl: Zničení EU se blíží. Sobotka nemluvil pravdu. Merkelová o tom ví

8:50 Profesor přednesl: Zničení EU se blíží. Sobotka nemluvil pravdu. Merkelová o tom ví

Euro je neštěstím Evropské unie. Je to tím, že se jeho prostřednictvím finanční problémy jednotlivýc…