Jde o názory ultrakomunisty Miroslava Štěpána, jenž za zneužití pravomoci veřejného činitele seděl osmnáct měsíců ve vězení.
„Všechny vlády, co postupně přicházely po roce 1989, byly horší a horší, takže teď jsou ti Nečasovci nejhorší. Ale jestli to bude takhle dál pokračovat, tak ti nejhorší ještě přijdou. Nyní to vyhraje sociální demokracie a toho se bojím. U ní už si vůbec nejsem jistý. Mají v sobě příliš zištnosti a nedočkavosti, co se moci týká. Už by chtěli sedět za károu, kde je základní volant země. Jsou přitom nezodpovědní,“ sýčkuje Miroslav Štěpán a vyfukuje dým z doutníku. Jeho KSČ je brána za ultralevicovou partaj.
Poslancům na lidech nezáleží
Podle něj je většině dnešních zákonodárců úplně fuk, jestli v politice zazáří anebo zhasnou jako vadná žárovka. „Když se neožíráte, tak máte za čtyři roky funkčního období byt a auto či zčásti zaplacenou hypotéku na barák. Proto dnešním poslancům až tak o budoucnost Česka nejde. Když nejsou zvoleni, valná většina už se dál neangažuje. V bývalém režimu jsme se angažovali už od malička. Prošel jsem vždy jako nejmladší všemi funkcemi a v tajné volbě mě zvolili do politbira. Víc jsem stihnout nemohl. Člověk měl jeden plat a nemohl brát další peníze za funkci. Byly za to menší odměny, v řádech stovek korun. To přes vás vzkazuji i šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi, aby na to nezapomínal. A teď se u nás v Poslanecké sněmovně diskutuje, jestli přidat v řádech desetitisíců. Pavel Rychetský jim z Ústavního soudu jasně sdělí, že by se neměly jen snižovat platy státním zástupcům a oni si to přeloží, že se musí napakovat. Jak typicky české,“ horuje s tím, že zadarmo se dělat nedá, ale v odměňování musí být míra, což v zemi chybí.
Jsou nenažraní
Poslední prezident bývalého režimu Gustáv Husák byl prý v přiměřenosti příkladný. Bral plat jako hlava státu, ale odměny za funkci generálního tajemníka ÚV KSČ vracel straně. Nenažranost mocných dnes podle něj jen pořád roste.
Psali jsme:
„Ukažte mi někoho, komu stačí základní plat poslance. To jsou cestovní výlohy, poradci, kanceláře, telefony a tak. Někteří si, chudáci, ještě musí půjčovat anebo rovnou brát úplatky. Nicméně Davidem Rathem kauzy nekončí. Na to přijde odveta, a ta jaksi zatím nepřišla. Kauza CASA to není. Chvástáme se, jak vyhráváme arbitráže a moc se nemluví o tom, že jsme jich i pár prohráli. U Vladimíra Železného a jeho tehdejší televize Nova jsme prohráli deset miliard. To je cifra, za níž by se mohly důchodcům navýšit důchody a možná by zbylo i na nereálné sliby ČSSD o třináctých důchodech. Kdyby to ale Železný vrátil,“ říká Štěpán.
Gorbačov kontrarevolucionář
Roku 1993 založil Stranu československých komunistů (SČK), o šest let později ji přejmenoval na Komunistickou stranu Československa. Hlásí se k ideálům marxismu a leninismu. Štěpán však poukazuje na to, že bývalý režim v Československu nebyl komunismem, ani socialismem, ale pokusem o spravedlivější společnost nebo lidovou demokracii. V Česku prý, jakožto i jinde ve světě, dnes probíhá hledání nových elit, což bude velmi zdlouhavá a bolestná zkušenost. Snahy o hledání spravedlivější společnosti ale nebyly ještě odepsány rokem 1989, protože jde o celosvětový proces stejně jako rozpad socialistického bloku v čele se SSSR.
„Když jsem vyšel z vězení, odletěl jsem do Moskvy a debatoval o pádu železné opony s šéfem KGB Vladimírem Alexandrovičem Krjučkovem. Když jsem se ho ptal, proč to takhle podělali, naštvaně řekl, že nepředpokládali, že zrovna generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov povede kontrarevoluci proti socialismu. A je to docela pravda,“ vzpomíná.
Kriminál nebere jako křivdu
Na konci roku 1989 byl Miroslav Štěpán zatčen a posléze obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, jehož se dopustil tím, že v průběhu Palachova týdne nařídil proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, ale trest mu byl snížen.
Psali jsme:
„Nežádal jsem o propuštění na půlku. Kdybych to udělal, ztotožnil bych se se vzniknuvším právním systémem v zemi. Synové a manželka zažádali, protože chtěli, abych šel domů. V době Palachova týdne jsem byl na Kubě, ale u soudu jsem se nehádal a řekl jim, že to můžou napsat na mě. Také mi tam všichni straníci namazali schody. Plno lidí mi dnes říká, že mám žádat o obnovu procesu. Nebudu do toho už dávat peníze, ale dnes bych to asi vyhrál,“ podotýká Štěpán, jeden z mála bývalých partajníků odsouzených do vězení. „Jako křivdu to neberu. Prostě prohrál režim a někdo musel zaplatit,“ vyfoukne další kouř z kubánského doutníku.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
