Americký historik s ukrajinskými kořeny má jasno, co se bude dít v Rusku. Je to prý neodvratné

08.02.2015 13:50

Historik a publicista Alexander J. Motyl na serveru Foreignaffairs.com konstatuje, že čím déle bude trvat válka na Ukrajině, tím je pravděpodobnější pád Putinova režimu. Zamýšlí se rovněž nad tím, jakým způsobem může ke změně režimu dojít a co přijde poté.

Americký historik s ukrajinskými kořeny má jasno, co se bude dít v Rusku. Je to prý neodvratné
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

"Přes Putinovo časté chvástání je jeho režim velmi křehký. V jeho centru stojí ruský prezident, který je obklopen loajálními, ale rovněž mocichtivými spojenci. Do jejich řad patří tajná policie a armáda. Ty doplňují lidé z různých vládních agentur. Jejich bezbřehá loajalita je důležitější než jejich správa státu a služba obyvatelům. Politika ztrácí svoji funkci a korupce se stává běžnou rutinou,“ popisuje Motyl, který je přesvědčen, že Putinovi se jen stěží daří udržet jejich loajalitu díky přiživování ideologie ruského imperialismu a slavjanofilství. "Tyto cynické spolupracovníky drží na uzdě především proto, že kontroluje finanční zdroje,“ tvrdí historik.

Ukrajinsko-americký historik obviňuje Putina z toho, že díky příznivým cenám energie připravil Rusy o 45 miliard dolarů, ze kterých uplácí armádu a své věrné. "Nyní je všemu konec, protože ceny ropy jsou na historickém minimu. Nic nenasvědčuje tomu, že by měly začít v dohledné době opět růst. Země navíc trpí pod tíhou západních sankcí a ekonomika jde ke dnu,“ upozorňuje Motyl. Podle jeho názoru bude nucen Putin přikročit ke škrtům. "Je ovšem velkou neznámou, kde se bude šetřit. Armádě vzít peníze nemůže a obyčejným Rusům rovněž ne. Zbývá mu tedy jedině odstavit své kumpány od luxování státní pokladny. A to i s tím rizikem, že se mohou postavit proti němu,“ předvídá.

Putin rozpoutal válku, ale chybí mu prý strategie

Putin si dle mínění Motyla uvědomuje, že se nachází v obtížné situaci, protože rozpoutal válku na Ukrajině a očekává se, že by ji měl dovést do úspěšného konce. A to i přesto, že je prý z jeho chování zřejmé, že mu chybí strategie. "Pokud by však chtěl Ukrajinu porazit, musel by rozpoutat globální konflikt. Nemůže svého souseda zničit ani hospodářsky, protože by tak zároveň způsobil zkázu i samotnému Rusku. Je skutečně ironií osudu, že Putin nemůže vyhlásit vítězství v Donbasu a stáhnout své vojáky zpět do Ruska. Nikoli však proto, že je to politicky nerealizovatelné, ale proto, že jeho vlastní kult osobnosti mu něco takové prostě neumožňuje,“ míní Motyl.

Podle Motyla není ani přes 85procentní podporu Vladimira Putina ruským obyvatelstvem vyloučeno, že v Moskvě nepropukne obdoba Oranžové revoluce. Není prý ani nutné, aby taková revoluce zachvátila celou zemi. "Stačí, když se demonstrace rozhoří v hlavním městě. Stejně jako tomu bylo v Kyjevě, Káhiře či Manile,“ připomíná historik a míní, že další variantou je převrat, organizovaný jeho dosavadními spojenci z řad oligarchů a mocných státních úředníků. "Mohou ho dál podporovat a drtit politickou opozici. Stejně tak se ale mohou rozhodnout jej sesadit, jestliže si budou myslet, že jejich vlastní bezpečnost a bohatství je kvůli jeho politice ohrožena,“ přemítá Motyl.

Co s Ruskem po Putinovi?

Další nebezpečí pro Putina spatřuje v propuknutí nepokojů v okrajových oblastech Ruska. "S tím, jak se jeho režim viditelně rozpadá, mohou prosazovat po vzorů etnických Rusů na jihovýchodní Ukrajině právo na sebeurčení i další národy. Jako první by se mohli ozvat krymští Tataři, jejichž frustrace z prosazování ruské moci očividně roste. Následovat mohou Tataři žijící v oblasti řeky Volhy, kteří požadovali větší autonomii již v roce 1990,“ vypočítává Motyl a uvažuje o období, jež bude následovat po Putinovi. "Rusku se povede lépe jedině tehdy, pokud jeho nástupce ukončí válku a přistoupí na sblížení se Západem."

V ideálním případě by dle názoru Motyla nemusel být Putinův nástupce v prezidentském úřadu zastáncem tvrdé linie. "Existuje reálná možnost, že se moci v době panujícího chaosu a nestability chopí ruská demokratická opozice. Může uspět tehdy, pokud se jí podaří sblížit se s obyčejnými Rusy, jejichž manželé a synové umírají na Ukrajině. Do té doby by měl Západ všemi silami podporovat Ukrajinu a tlačit na Putina, aby deeskaloval napětí. Západ může rovněž dopady možného pádu Putinova režimu snížit tím, že bude vojensky, ekonomicky i diplomaticky podporovat ruské sousedy, tedy Bělorusko, Kazachstán a Ukrajinu. Jestliže se prohnilý ruský režim zhroutí, bude zapotřebí, aby byly okolní státy dostatečně silné a dokázaly záplavě Putinova katastrofální dědictví úspěšně vzdorovat. Samozřejmě s podporou Západu,“ uzavírá Motyl.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…