Pan Pavel, který si nepřál zveřejnit své celé jméno, nicméně redakce jeho totožnost zná, zažil Janu Nagyovou na vlastní oči jako dělník z továrny Chodos v Chodově. Zareagoval na náš článek, v němž ji její bývalá kamarádka hodnotí jako pracovitou, chudou a ustaranou matku: „Já ji poznal ve fabrice jinak, přesně takovou, jak se potom chovala v politice. Její manžel Petr, byl to fešák, nám dělal mistra. Občas se objevila na dílně. Většinou mu přišla kvůli něčemu vynadat. Postavila ho pořádně do haptáku, on tam stál jako blbec, a my, chlapi na dílně, jsme se mu samozřejmě chechtali. Asi ho nutila podnikat, tak od nás odešel, ale pak se s ní brzy rozvedl. On byl moc fajn, ona ale byla vždycky potvora,“ dodává. „Je stále stejná, jen tehdy nebyla taková prdelatá,“ uštěpačně vypráví pro ParlamentníListy.cz Pavel.
Kovaná komunistka?
Zajímá nás, zda je pravda, že Jana Naygová byla dříve kovanou komunistkou, jak na ni někteří lidé vzpomínají. „Tak to pozor,“ rozčílí se najednou Pavel. „Ve fabrice byli kovaní komunisti všichni, pak obrátili a nalezli do ODS. Škoda, že už nemám fotky z prvomájových oslav, jak tam všichni pochodovali s komunistickýma transparentama," lituje a líčí barvitě, jak byli chodováci na prvního máje uvědoměle sešikovaní.
Psali jsme:
Dvouletá rychlokvaška
Na otázku, jak si vysvětluje překvapivou kariéru této bývalé kantýnské, má hned jasno: „Ona si už u nás udělala dvouletou rychlokvašku, byla to taková maturita-nematurita. Někde jsem četl, že stejným způsobem získala i vysokou školu. Z hlavní kantýny se pak vymrštila do účtárny a tímto způsobem pokračovala, až dosáhla svého. Kariérismus měla v sobě dávno. K nám obyčejným dělníkům se chovala nadřazeně a ve vedení byla jako ryba ve vodě. Vždycky mi bylo jasný, že tady neskončí, ale že si kolem prstu omotá i premiéra, to by mne ve snu nenapadlo. Je mi ho líto, jak kvůli ní dopadl, něčím mi připomíná toho našeho bývalého mistra,“ dodal na závěr pro ParlamentníListy.cz Pavel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová
