Existenci judikátů zpochybňoval například místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Nora Friedrichová z ČT si v pořadu 168 hodin stěžovala, že Hrad judikáty nedodal. Jejich existenci v ČT zpochybňoval i Václav Moravec. Vy si je můžete přečíst u nás.
Konkrétně se Hrad odvolává na judikát Rázlová vs. Česká republika, kde Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení práva na přiměřenou lhůtu trestního stíhání již po čtyřech letech, přestože část stíhání byla vedena jako proti osobě uprchlé. Dále na spor Bečvář a Bečvářová proti České republice. A dále na Judikát Ústavního soudu v Brně – porušení práva na spravedlivý proces již po pěti letech trestního řízení.
Tajemník prezidenta Ladislav Jakl jmenoval některé dokumenty již dříve: „Příliš dlouhé řízení je v rozporu s právem na spravedlivý soud. Na nepřípustnost příliš dlouhých řízení poukazuje mnoho literatury a hodně odkazů. Některé lze nalézt i v judikatuře našeho Ústavního soudu. Třeba v nálezu 2859/09, pod kterým je podepsána i doktorka Wagnerová, dnes tvrdící opak. Zásadní i je článek plný odkazů ústavního soudce Musila k rychlosti trestního řízení (ASPI, 2008, str. 192-209).“
Judikatura štrasburského soudu je jasná
Klausův tajemník dále konkrétně připomíná, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zakotvuje právo být souzen v přiměřené lhůtě v článku 6 a naše Listina základních práv a svobod v článku 38.
„Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přiznala již ve stovkách případů odškodnění těm, které stát po léta neodsoudil. Ve věci Santos proti Portugalsku (requete n 35586/97) ESLP rozhodl, že délka šesti let je nepřiměřená bez ohledu na to, že stěžovatel byl po část této doby nezvěstný. Podle ESLO tak dobu řízení trvající déle než šest let nelze již tolerovat. Dodávám, že ESLP nic společného s Evropskou unií nemá - je to orgán Rady Evropy,“ vysvětluje.
Doba pro zastavení stíhání je opodstatněná
I docent ústavního práva a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce Zdeněk Koudelka v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz potvrdil mezinárodní závazek České republiky vůči Evropskému soudu pro lidská práva.
„Sám za sebe považuji tu dobu, kterou zvolil prezident pro zastavení trestních stíhání, za dobu, která je opodstatněná. Tedy u případů, kdy je stíhání delší než osm let. Pokud není stát schopen dokončit trestní stíhání během osmi let, tak je to v rozporu s našimi mezinárodními závazky,“ řekl ParlamentnímListům.cz Koudelka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
